Právě teď se rozhoduje o příští úrodě jahod. Co je třeba udělat?

Konec léta se rychle blíží a než se nadějeme, je tu podzim. Využijte posledních teplých dnů, abyste se před zimou postarali o zahradu. Září je také skvělý měsíc, kdy byste na zahradě měli likvidovat plevel. Pokud jej totiž nenecháte vysemenit, ušetříte si na jaře spoustu práce. Plochy zbavené plevele mulčujte, což je skvělá ekologická metoda, která nepoškozuje životní prostředí a pomůže vám při boji s plevelem obejít se bez chemie. Jednou z rostlin, které je vhodné mulčovat, jsou jahodníky, pod něž se nastýlají pásy fólií, které mohou částečně zvýšit úrodu.

A když už jsme u jahod, tak právě nyní je čas se o ně postarat, aby vaše úroda byla příští rok zase větší než letos. Začněte tím, že jahodníky protrháte a zbavíte se rostlin, které už máte třetím rokem. Zatímco totiž jednoleté a dvouleté porosty jsou silné, třetím rokem poté už síla vlivem různých virových onemocnění ubývá. Možná je vám líto rostliny zlikvidovat, ale tím, že si je necháte na zahrádce snížíte si v příštích letech výnosy. Staré rostliny jsou také často nemocné, napadené škůdci a chorobami, které by se mohly přenést i na zdravé jahodníky.

S končícím létem sklízíte poslední kousky ovoce, ze stromů tak postupně zmizí švestky, jablka i hrušky. Zelenina na zahrádce ještě bude nějakou dobu plodit, stále ještě můžete sklízet rajčata, cukety, dýně a další. Jak se venku postupně ochlazuje, je čas přemístit pokojové rostliny, které jste dali přes léto ven, zase zpět do bytů.

Po odstranění starých rostlin vyhrabte ze záhonů nastýlku. Odstraňte též vzrostlé šlahouny, ale ponechte si z nich sazenice, jimiž můžete nahradit vyřazené rostliny – nejkvalitnější jsou ty, jež rostou nejblíže mateční rostliny. V žádném případě ale neberte sazenice ze starých, likvidovaných rostlin, nejlépe je odštípněte od jednoletých rostlin.

Nejvhodnější doba pro výsadbu nových rostlinek je od začátku srpna do konce září. Rostliny mají možnost důkladně zakořenit, ranní rosy a nižší noční teploty působí příznivě na jejich vývoj. Zbylé rostlinky jemně okopejte, abyste nakypřili půdu v jejich okolí.

Z rostlin je třeba odstranit staré listy. Někteří zahrádkáři doporučují setnout všechny listy, aby rostlinám narostly nové, plné síly. Ale pokud jste to doposud neuděli, už to nedělejte. Nové listy by do zimy nestihly narůst a nechránily by tak srdéčka rostliny před mrazem. V nových listech probíhá fotosyntéza s mnohem vyšší účinností než ve starých, rostlina si vytvoří více zásobních látek na zimu a založí více květních pupenů pro příští rok. Květní pupeny se totiž zakládají rok předem, tedy právě v září a říjnu. V těchto měsících se rozhoduje o výši sklizně v příštím roce.

Přestože na jahodách už nyní plody nedozrávají, rozhodně stále potřebují zálivku, zvlášť pokud bude i nadále trvat letošní suché počasí. Jahodníky mají řídký kořenový systém a nedokážou si dostatek vláhy získat samy z půdy. Nedostatek vláhy přes zimu pak způsobuje usychání rostlin, které neznalí pěstitelé přisuzují mrazům. Ve skutečnosti je bylo možné zachránit důkladnou zálivkou v suchém podzimu.

Rostliny je třeba před nadcházející zimou také vyživit, podle odborníků je to nejlepší ve dvou dávkách, přičemž poslední byste měli stihnout do konce října. Volte hnojiva s obsahem draslíku, fosforu a vápníku ve formě uhličitanu vápenatého. Dávkujte vždy podle návodu, pokud budete přihnojovat v polovině září Cereritem, stačí třicet gramů na metr čtvereční.

Až přijde zima

Buďte připraveni na zimu a počítejte s tím, že jahodníky je třeba zakrýt, aby nevymrzly. To je třeba zejména v zimách, kdy panují holomrazy, ale rostliny se vyplatí přikrýt vždy. Nové rostlinky a stáleplodící odrůdy jsou choulostivé a za zimní přikrývku se odmění příští léto bohatou nadílkou jahod. Na zakrytí se hodí sláma, chvojí či netkané textilie. Také nastýlání kompostu mezi řádky je dobrou ochranou před mrazem.

Lucie Kořistová

Mohlo by vás zajímat: