Svatá Anna, chladna zrána. Podle lidové pranostiky se léto láme, nastává čas vlahých nocí a mlhavých rán

V období kolem 26. července bývá slunečné, parné a suché počasí, v lidových pranostikách se mu říká anenská tepla či léto svaté Anny (konkrétně od 24. července do 2. srpna). Charakterizují ho vysoké teploty přes den a jasné noci, mezi denními a nočními teplotami jsou vysoké rozdíly. Ve dne teploty mohou vystoupat nad 30 °C i výše a za jasných a znatelně se prodlužujících nocí klesnout k 10 °C a níže.

Dny se zkracují, noci prodlužují

Po letním slunovratu se začíná minutu po minutě zkracovat den. Během července je to zhruba o 1 hodinu. A když se krátí den, prodlužuje se noc. Delší noc, kdy nehřeje slunce, má za následek ochlazení zemského povrchu. Půda pak „vysává“ teplo z nejnižší vrstvy atmosféry za jasných nocí. Tím se snižuje teplota vzduchu. Druhým důvodem červencového chladna je zvyšující se vlhkost, což má za následek tvoření ranních mlh.

Anenské lidové moudrosti a pranostiky

K svátku svaté Anny se vztahuje hodně lidových pranostik a rčení. Nejznámější jsou ty o chladných ránech, žních, úrodě a předpovědi počasí na zimu. Anenské pranostiky rozhodně nemusí vyjít přesně na den, studená rána se ovšem ve vrcholném létě bezesporu vyskytují, jen je to někdy o něco dříve, jindy zas později stejně jako v případě květnových ledových mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce nebo červnového Medarda.

Předpověď počasí

• Svatá Anna, chladno zrána.
• Svatá Anna – chladné rosy zrána.
• Okolo svaté Anky chladné poránky.
• K Anně svatý, hodina ze dne se tratí.
• Svatá Anna sluncem požehnává.
• Anenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
• Po svaté Anně léto neustane.
• Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati zimu tuhou.
• Bude-li na svatou Annu bouřka, bude v zimě mnoho závějí.
• Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.

Žně, úroda a práce na poli

• Svatá Markyta hodila srp do žita, svatá Anna, ta ho vzala a sama žala.
• Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
• Svatá Anna pšenku žala.
• Svatá Anna zavádí žence do pšenice.
• Svatá Anna s kosičkou, svatý Jakub s motyčkou.
• Svatá Anna chléb podává.
• Svatý Jakub nažne, svatá Anna sváže.
• Svatá Anna tvrdí žitné žně.
• Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
• Babo, babo, svatá Anno, dej, aby dozrálo!
• Svatá Anna – vše dozrává.
• Svatá Anna zahajuje pšeničné žně.
• Fouká-li na svatou Annu vítr dopoledne, bývá drahá pšenice, fouká-li vítr odpoledne, bude drahý ječmen.
• Svatá Anna požala, co Markéta začala.
• O svaté Anně žitečko se nažne.

Kdo byla svatá Anna

Svatá Anna byla údajně babička Ježíše Krista, matka jeho matky Panny Marie. Se svým manželem svatým Jáchymem dlouho nemohli mít děti, až si ve vyšším věku vyprosili narození dcery Marie. Jáchym zemřel krátce po jejím narození, Anna se prý dožila vysokého věku.

Svátek sv. Anny začala církev slavit až na konci středověku, přesto se stala jednou z nejoblíbenějších křesťanských světic, uctívána byla především prostými lidmi. Bylo jí zasvěceno mnoho kostelů a kaplí, řada měst si ji zvolila za patronku.

Sv. Anna je ochránkyní těhotných žen, porodu, matek, vdov a šťastného manželství. Je patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích a čeledínů. Křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť a ochranu proti bouřce.

Anna je vždy zpodobňována v dlouhých šatech a plášti, většinou je s ní Marie a Ježíšek (tzv. svatá Anna Samotřetí). Scény ze života rodiny svaté Anny bývaly oblíbeným námětem malířů, nejznámější obrazy pocházejí od Caravaggia ve Villa Borghese v Římě a od Leonarda da Vinciho v pařížském Louvru.

Zdroje: www.pranostik.cz, cs.wikipedia.org, radilek.cz, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková)