Tip Livingu: Flox. Nenáročná kytka, která kvete celé léto

Mnozí si je pamatujeme ze zahrádek babiček, jež zdobily venkovská stavení. Pak se objevily nové, moderní trvalky a floxy se ze záhonů skoro vytratily. Teď se po letech opět vracejí.

Rod plamenka (Phlox) je druhově velice bohatý. Domovinou nejvýznamnějších zástupců je Severní Amerika, jeden druh má domov na Sibiři. Najdeme zde druhy floxů představující letničky (P. drummondii), skalničky (P. subulata, P. douglasii), ale hlavně celou řadu zástupců skupiny trvalek od několikacentimetrových trpaslíků až po rostliny vysoké přes metr. Mají různé barvy květů i odlišný růst (druhy plazivé, poléhavé nebo vzpřímené). Svoji různorodostí zaujaly zahradníky už před víc jak třemi sty lety. V té době se v Evropě objevily první vysoké plamenky. Důležitou roli sehrála i Anglie a Německo, v nichž byly vyšlechtěny stovky nových odrůd. V dnešní době existuje několik stovek kultivarů.

Nároky na pěstování

Obecně plamenkám vyhovuje každá běžná zahradní půda, spíše vlhčí, bohatá na humus a dostatečně osluněné stanoviště či polostín. Plamenky nemají příliš rády vysoké letní teploty spojené s úpalem. V teplejších a sušších polohách dávají přednost přistíněným stanovištím. Nepotřebují výraznější přihnojování, i když zahradní kompost jim vždy udělá dobře. Spolehlivě rostou, trsy se záhy rozrůstají. Po čtyřech až osmi letech na místě je dobré trs brzy na jaře celý vyjmout, rozdělit a opět vysadit. Přestože jsou plamenky velice odolné vůči chorobám a škůdcům, některé z těchto patogenů jim trochu ubírají na kráse a to především listové houbové choroby (padlí, skvrnitost listů, apod.). Ze škůdců se vyskytují háďátka škodící deformacemi na listech a stoncích.

Netradiční pěstování

Nemáme-li zahrádku, při dobré péči nám floxy porostou i na balkoně nebo lodžii. Stačí prostorná nádoba (podle velikosti rostliny volíme i velikost nádoby) s drenáží, vyplněná dobrou zahradní zeminou. Přímý celodenní úpal rostlinám nesvědčí, zvlášť v horkých dnech je potřeba zalévat i dvakrát denně, aby nepřeschla zemina. Přihnojujeme je jednou za tři týdny plným hnojivem.

Rostlinám škodí přemokření kořenů, na které reagují zpomalením růstu. Pokud je přemokření trvalé, odumírají. Na zimu jim prospěje, přestěhujeme-li před příchodem mrazů nádobu s rostlinami na zahradu, zapustíme ji do země, přikryjeme chvojím a listím a necháme tak do jara, než začnou floxy rašit. Nemáme-li tuto možnost, uložíme nádoby s rostlinami na chladné místo – na schodiště, do sklepa, nebo garáže.

Oblíbené odrůdy

Mezi nejvýznamnější druhy vysokých, v létě kvetoucích plamenek (floxů) patří:

Phlox paniculata - do tohoto druhu se řadí téměř všechny současné odrůdy vysokých plamenek, souhrnně nazývaných Phlox paniculata - hybridy. Výška rostlin se pohybuje v rozmezí 60 až 180 cm. Kvete od července do září.

Phlox maculata - velmi časně kvetoucí, kvete ještě před Phlox paniculata. Má více stonků v trsu, lesklé, tmavě zelené listy a květní lata má protáhlý, až válcovitý tvar. Je celkově menší, jen kolem 45 až 90 cm a barva květů je bílá, růžová, popř. s nádechem do fialova.

Vznik kulturních odrůd

Šlechtění plamenek probíhalo již na konci 19. století, ale největší množství zajímavých odrůd je datováno kolem roku 1930 až 1960. Křížením vznikla velká škála odrůd, s rozličnými barvami a velikostmi květů, různým tvarem květní laty, různou výškou rostlin, apod. Barva květů u původních druhů byla především růžová, nafialovělá nebo bílá. Šlechtěním se získaly všechny možné barevné odstíny od bílé, růžové, červené, fialové, po téměř čistě modré, s výjimkou žluté. Vznikly také vícebarevné květy s odlišným středem - barevným očkem.

Trend posledních let se přiklání ke šlechtění na rezistenci vůči chorobám a škůdcům. Novinkou v sortimentu jsou také odrůdy s velmi výrazně panašovaným listem, např.: 'Norah Leigh' (bílozelený list, růžový květ), 'Goldmine' (žlutozelený list, červený květ), 'Silvermine', 'Harlequin', a další.

(mw)

Mohlo by vás zajímat: