Zopakujme si pravidla správného zalévání aneb Jak chránit rostliny před horkem a suchem

Nejdůležitější je zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem. Každá rostlina, kterou pěstujeme na zahradě nebo na balkoně potřebuje jiný způsob zalévání a jiné množství vody.

• V případě veder trpí některé rostliny suchem více než jiné. Jedná se zejména o ty, které byly vysazené nedávno, tedy před 4–6 týdny.
• Sucho trápí více rostliny v nádobách, popínavky, trvalky, keře a stromy, které nejsou starší víc než dva roky.
• S vodou bychom měli myslet i na rostliny s hlubšími kořeny, to jsou například růže, pokud totiž nemají dostatečné množství vláhy, hůře rostou a jejich květ kvete kratší dobu
• Díky hluboce rozprostřeným kořenům odolávají náporu žhavých dní lépe vzrostlé stromy a keře.

Jak zjistíme, že je půda suchá a je potřeba zalévat?

Použijeme zahradní lopatku a uděláme zhruba deseticentimetrový vryp do země. Pokud je půda v této hloubce suchá, je nejvyšší začít zalévat.

1. Kdy, jak a kolik zalévat

Zalévat bychom měli buď brzy ráno, nebo až pozdě večer, kdy slunce už nepálí. Pokud každý den vyběhneme na zahrádku a konví rychle pokropíme všechno zelené, neděláme dobře. Mnohem více rostlinkám uděláme dobře kvalitní a vydatnou zálivkou jednou za několik dní. Kolik zalévat? Obecně se udává, že optimální dávka je 5–20 litrů na metr čtvereční.

2. Zaléváme ke kořenům

Zahrada

Zaléváte zahradu denně? Možná je to chyba. Raději méně často, ale důkladně

Co rozhodně nesmíme dělat, je zalévání rostlin takzvaným stylem májový deštík, kdy na ně z výšky z rozprašovače hadice necháváme kapat vodu. Kapky vody na listech spolu se sluníčkem plní stejnou funkci jako skleněná čočka, tak může dojít k popálení listů světelným paprskem. A navíc, pokud budeme zalévat například rajčata, okurky nebo cukety na listy, tak jim jen přivodíme houbové choroby, s kterými pak budeme velmi obtížně bojovat. Vlastně je jen málo rostlin (napřklad brambory a kořenová zelenina), kterým kropení na list nijak nevadí. Zásadně tedy lijeme vodu rostlinám tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům.

3. Mulčování proti suchu

Mulčování zajišťuje především vhodnou teplotu půdy, ta se nepřehřívá a neodpařuje se z ní voda ve velkém. Mulčujeme dostatečnou vrstvou materiálu, který je hrubší – sláma, štěpka, delší vlákna trávy, stvoly, kartony, kamínky, listí.

Zahrada

Mulčování záhonů podle zásad permakultury omezí pletí a ochrání rostliny

Optimální je použít posekanou trávu, když ji přidáme třeba pod rajčata, podstatně zmenšíme odpařování vody z půdy. Stačí jen nechat posekanou trávu ze zahrady trochu prosušit – v čerstvém stavu totiž láká nenasytné slimáky a poskytuje jim bezpečný úkryt, což opravdu není žádoucí – a pak jí obsypat stromy, keře i plodiny na záhonech. Půda pod touto vrstvou zůstane déle vlhká a ani plevel tolik nebují.

4. Kypříme a okopáváme

Pokud pěstujeme zeleninu na záhoně klasickým způsobem a nemulčujeme, je nutné záhony pravidelně kypřit a okopávat, aby se přerušilo kapilární vzlínání vody. V letním vedru a dlouhotrvajícím suchu je zemina na záhonech udusaná a vyprahlá, na povrchu se vytváří půdní škraloup, který umocňuje odpar vody. Proto po každém vydatném zalévání nebo dešti, kdy do půdy kolem rostlin ještě můžeme pohodlně kopnout a hrábnout, záhon dobře zkypříme.

5. Odstraňujeme plevel

Nesmíme zapomínat, že záhony je nutné také neustále odplevelovat. Plevel totiž významně odebírá kulturním rostlinám vláhu, a protože je mnohem agresivnější, dělá to na úkor jejich růstu. Ne nadarmo se říká, že plevel je zloděj vláhy. Za bujným plevelem stojí i pravidelné, ovšem mírné kropení! Voda v tomto případě zůstane jen na povrchu a jediné, čemu takovéhle zalévání prospívá, je uspíšení klíčení semen plevelů!

6. Samozavlažovací truhlíky

V parných dnech v květináčích a truhlících zemina hodně rychle vysychá – tím rychleji, čím méně jí je, proto volíme na balkonové rostliny květináče co možná největší a světlých barev. Černé plastové květináče jsou na pražícím slunci tabu, protože se mohou tak zahřát, až teplo rostlinám poškodí kořeny a ty uhynou.

Řešením pro horké dny jsou samozavlažovací truhlíky. K dostání je spousta samozavlažovacích nádob různých tvarů a velikostí, které jsou ideální pro pěstování balkonových květin, bylin i zeleniny. Samy si odebírají vláhu podle potřeby a šetří nám čas, protože nemusíme pravidelně hlídat vlhkost.

Zdroje: bobvila.com, growveg.com