FAZOLE: Jak vypěstovat zdravou luštěninu, která má mnoho podob i chutí a krásně kvete

Fazolí existuje mnoho druhů, které se liší velikostí a barvou lusků i semen. U nás se nejvíc pěstuje fazol obecný, z kterého vzešly dvě růstové formy – tyčkové (pnoucí) a keříčkové. Další dělení souvisí s tím, zda fazole pěstujeme na zrno nebo je chceme konzumovat i s lusky. Klasickou luštěninou pěstovanou pro suchá zrna je fazol polní, naopak lusky fazolu zahradního se dají jíst celé a považují se za lahodnou a lehce stravitelnou zeleninu. Stále oblíbenější f

Fazole obsahují vitaminy A, B, C a E, vápník, draslík, fosfor, hořčík, jód, sodík a železo, mají vysoký obsah kvalitních bílkovin a vlákniny – nerozpustná usnadňuje zažívání, ta rozpustná snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, a proto jsou nezastupitelné ve stravě diabetiků.

Fazole jsou významným zdrojem kyseliny listové, která je potřebná pro zdravý růst buněk, podporuje krvetvorbu – vývoj červených krvinek a je důležitá pro zdravý vývoj plodu v těhotenství. Jsou ideální potravinou při léčbě vysokého krevního tlaku, protože obsahují minimální množství sodíku a velké množství draslíku.

Fazole prospívají ledvinám, ostatně jsou jim i tvarově podobné. Obsahují totiž aglutiny, které mají močopudné účinky a dokážou dokonce rozpouštět močové kamínky. Barevné fazole mají výraznější chuť a jsou dobrým zdrojem niacinu a kyseliny pantotenové, což jsou látky pro zdravou a krásnou pokožku.

Syrová fazolová zrna jsou mírně toxická a mohou způsobit zažívací problémy. Proto je před konzumací nezbytné 15minutové povaření!

Nejsou fazole jako fazole

Fazolí existuje mnoho druhů. U nás se nejvíc pěstuje fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a v poslední době stále oblíbenější fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), který známe hlavně jako dekorativní popínavou rostlinou – výrazné červenobílé květy a výhony dorůstající až do pětimetrové délky.

Lusky jsou dlouhé okolo 20 cm, ale mají uvnitř tuhou pergamenovou blánu. Z původníhofazolu obecného byly postupně vyšlechtěny dvě růstové formy – tyčkové (pnoucí) a keříčkové, které se dále liší výškou rostlin, velikostí, tvarem a barvou lusků stejně jako velikostí i barvou zrn.

Další dělení souvisí s tím, zda fazole pěstujeme na zrno, nebo je chceme konzumovat i s lusky či pro sklizeň semen ve voskové zralosti tzv. flageolette.

Klasickou luštěninou pěstovanou pro suchá zrna je fazol polní, naopak lusky fazolu zahradního postrádají pergamenovou vrstvu i strunu ve hřbetu, a dají se proto jíst celé a považují se za zeleninu. Mají lahodnou chuť a jsou lehce stravitelné.

10 pravidel pěstování fazolí

  1. Nejdříve se rozhodneme, jaké fazole chceme pěstovat. Pnoucí tyčkovéfazole nezaberou tolik místa, hodí se proto pro menší zahrádky a balkony, a navíc plní i okrasnou funkci. Dozrávají postupně, můžete je sklízet celé léto. Keříčkové fazole potřebují větší záhon, ale rostou i plodí rychleji a sklidíme je všechny najednou. Pokud chceme sklízet celé léto, musíme je opakovaně vysévat ve zhruba dvoutýdenních intervalech.
  2. Podmínky pro pěstování všech fazolí jsou podobné. Zemina by měla být lehčí až středně těžká, mírně vlhká, dobře propustná. Na kyselé, přemokřené nebo silně zaplevelené půdě špatně rostou i plodí.
  3. Fazole potřebují slunné stanoviště, ale snesou i mírný polostín. Stejně jako hrách mají fazole na kořenech nitrofilní bakterie, které na sebe vážou vzdušný dusík a obohacují tak půdu. Přesto zejména na počátku růstu požadují základní zásobu dusíku. Po skončení vegetace se v půdě bude nacházet vyšší obsah této živiny, než byl před výsevem.
  4. Úspěšné pěstování fazolí vyžaduje dostatek teplých a slunečných dní. Optimální teplota by měla být kolem 22 °C, vyšší teploty nevadí, nižší by neměly klesnout pod 16 °C. Fazole jsou teplomilné, proto je nevyséváme dřív, než je půda dostatečně prohřátá. Měla by mít alespoň 12 °C, pokud by byla chladnější, semena by v průběhu klíčení mohla zahnívat.
  5. Vhodnými sousedy fazolí na zahradě jsou jahody, rajčata, špenát, nevhodnými sousedy česnek, cibule, hrách a pórek. Semena nevyséváme na záhon, kde rostly v předchozích třech letech hrách a fazole, protože mnozí škůdci dokážou v půdě dlouho zůstat. Saturejka chrání fazole před nájezdy mšic, lichořeřišnice zase odpuzuje housenky, slimáky a mravence.
  6. Před výsevem půdu dobře prokypříme. Keříčkové fazole vyséváme do hnízd po 3–5 semenech na vzdálenost 30–40 cm a do hloubky 3–5 cm. Tyčkové fazole 6 až 8 cm hluboko, po 6 až 8 semenech na vzdálenost 60 až 80 cm, případně výsev přizpůsobíme připravené konstrukci. Vzcházení fazolí urychlíme, když semena den před výsevem namočíme do vody.
  7. Tyčkové fazole vyžadují oporu. Vhodná je pyramida tvořená asi 8 tyčkami, zapíchanými na obvodu do kruhu o průměru asi 180 cm. Tyče na jejich vrcholu svážeme. Vzniklá pyramida je poměrně odolná proti náporům větru a hlavně nezabírá moc místa. Můžeme ji postavit i vjinak nevyužívaném místě zahrady.
  8. Fazole, zejména popínavé,se hodí k pěstování na balkonech a terasách, kde máme možnost vést je do výšky. Semena vysejeme v řádku do prostorného květinového truhlíku umístěného u stěny nebo do nádoby do hnízda po 3 semenech. Nesmíme zapomenout přidělat konstrukci z provázků nebo drátků k vedení fazolí do výšky.
  9. Fazole mají především v období klíčení a při nasazování lusků rády vydatnou a pravidelnou zálivku, nesmíme je nechat žíznit. Jakmile se objeví květy, zaléváme rostliny vydatně jednou týdně, to je lepší než po troškách každý den. Keříčkové fazole pěstované na lusky jsou náročné na vzdušnou vlhkost, pokud je tedy suché a horké léto, musíme je řádně zavlažovat i rosit.
  10. Půdu kolem rostlin kypříme především do počátku kvetení. Záhon můžeme mulčovat. Mulč jednak udržuje stálou vlhkost, jednak potlačuje růst plevelů. Ovšem v teplém a vlhkém mulči se s oblibou zdržují žraví slimáci, pro které jsou delikatesou listy a stejně tak i plody.

Co asi děláme špatně, že fazole chřadnou

Lusky,semena i listy majíhnědé skvrny

Fazole jsou napadeny antraknózou fazolu. Na nadzemních částech rostliny se vytvářejí nepravidelné hnědé skvrny, choroba je nejlépe patrná na semenech a na luscích, kde jsou skvrny mírně propadlé s vyvýšenými okraji. Šíří se především za vlhkého počasí s teplotami mezi 15 a 20 °C. Základní prevencí je vzdušné slunečné stanoviště, důsledné střídání plodin, nepříliš husté výsevy, odstraňování plevelu a pěstování fazolu ze zdravého osiva. Podle potřeby je možné rostliny ošetřovat přípravky na bázi mědi. První ošetření se většinou provádí v době vytvoření pravých listů, poslední pak u fazolu na zelené lusky před rozkvětem. Zkusit můžeme postřik ze silného nálevu šalvěje lékařské a řebříčku obecného: 250 g směsi bylin v poměru 1 : 1 zalijeme 1 l vroucí body, necháme 2 hodiny vyluhovat, pak scedíme a necháme vychladnout.

Fazole v kuchyni

Mezi fazolemi najdeme typy sluskem zeleným, žlutým i fialovým, na průřezu kulatým i plochým.Pro kuchyňskou úpravuvyužíváme suchá zrna i zelené lusky, tzv. fazolky. Chuť fazolí je příjemně neutrální, proto se dají kombinovat téměř s čímkoli a jsou vděčnou surovinou, která se dá v kuchyni využít na mnoho způsobů. Často se používá ve středomořské, asijské nebo mexické kuchyni.

Obtížím, které mohou fazole způsobit, se dá docela dobře vyhnout. Základem je namočení fazolí ideálně přes noc anásledně uvaření doměkka. Pro zmírnění nadýmajících účinků můžeme kfazolím přivaření přidat bylinky (majoránka, tymián,saturejka, bazalka), které mají tendenci pohltit látky způsobující nadýmání. Výborné jsou fazolové polévky, které spolehlivě zasytí, neméně dobré jsou fazole v salátech, kaších nebo pečenéa zapékané.Skvělé je spojení s masem či uzeninami – kdo by neznal mexickou klasiku chilli con carne! Z fazolí se připravují výtečné pomazánky, a dokonce i moučníky.

Naopak fazolkám svědčí krátká tepelná úprava, díky které si zachovají křupavost, proto jsou ideální jako příloha k masu, do salátů nebo těstovin. Můžeme je přidat i do polévek nebo do dušených masových pokrmů – třeba netradičního guláše. U nás je nejběžnější způsob úpravy ve smetanové sladkokyseléomáčce. Fazole pro sklizeň ve voskové mléčné zralostia hlavně způsob jejich sklizně i konzumace nejsou u nás obvyklé. Francouzi jim říkají flageolette. Jejich velká měkká semena sekrátce povaří a používají do zeleninových salátů.

Doporučené odrůdy pro pěstovánífazolí

Fazol zahradní keříčkový Nugetka

Raná odrůda tvoří keříček o výšce 35–40 cm se zelenými lusky dlouhými až 15 cm. Barva zrna je hnědobéžová, má barvu nugátu. Odrůda je vhodná kvylupování čerstvého zrna vtzv. voskové zralosti i pro sklizeň suchého zrna na vaření.

Fazol obecný keříčkový Carmen

Polopozdní až pozdní odrůda fazolu keříčkovitého typu pro pěstování na semeno. Zrno je po dozrání velké, ledvinovitého tvaru a červenohnědé barvy. Je to typická fazolka pro polévky, chilli fazolky či maďarské fazolky sklobásou.

Fazol obecný keříčkový Inka

Strakatá odrůda typu Pintó. Semena mají na velmi světle hnědém podkladu tmavší hnědé mramorování, je to vysoce úrodná odrůda, vhodná na čerstvé loupání nebo jako suchá fazole na vaření.

Fazol obecný keříčkový Petronila

Poloraná bělosemenná odrůda fazolu vyššího keříčkovitého typu pro pěstování suchého zralého zrna. Rostlina dosahuje výšky 50–60 cm. Středně dlouhé lusky nasazené vhorní části koruny jsou 8–10 cm dlouhé. Zrno po dozrání je velké, oválného tvaru a bílé barvy. Odrůda je dobře odolná kantraknóze.

Fazol obecný keříčkový Směs barev

Kdo si nemůže vybrat barvu, může zkusit směs barev středně raných odrůd keříčkového typu, kterou tvoří tvoří žlutá, zelená afialová odrůda bez pergamenové vrstvy, vhodná na konzumaci amražení celých lusků. Rostliny jsou 30–40 cm vysoké, vzpřímeného vzrůstu. Osivo jednotlivých odrůd je vsáčku barevně odlišeno mořením. Semena jednotlivých odrůd jsou barevně odlišena. Barva semen odpovídá barvě lusků.

Fazol obecný pnoucí Meraviglia di Venezia

Pozdní odrůda tyčkové žlutoluské fazole. Lusky dorůstají velikosti až 21 cm a jsou typu Supermarconi, tvarem jsou velmi ploché, žluté barvy. Semena jsou bílá, ploše oválného tvaru. Fazole je určena pro sklizeň lusků.

Fazol obecný pnoucí Supermarconi Limca

Pozdní odrůda tyčkové zelenoluské fazole, lusky dorůstají do velikosti až 21 cm, jsou velmi ploché, bílá semena jsou ploše oválného tvaru. Fazole je určena pro sklizeň lusků.

Fazol šarlatový tyčkový typu švábka Albena

Rostlina dorůstá do výšky 3–4 m, má světle zelené lusky o délce až 19 cm. Tato odrůda je atraktivní pro svou bílou barvu a velikost semene, které je mnohostranně využitelné ve zralém a nezralém stavu. Velké bílé fazole typu švábky, takzvané máslové, jsou jemnější než podobně velké barevné fazole. Po namočení ještě zvětší svůj objem, takže slupek je minimum a dobře se jedí. Jsou výbornou surovinu na fazolové saláty, na polévky a na guláš. Fazole se nerozvařují. Rostlina kvete až do příchodu prvních mrazů a můžeme sklízet až do pozdního podzimu.

Mohlo by vás ještě zajímat:


Přečtěte si také