reklama

Křen je koření a lék: Jak pěstovat český ženšen

Lenka Valjentová
16. října 2020
Křen je takový malý bílý zázrak, který je právě teď na podzim připravený ke sklizni. Kořen křenu v sobě ukrývá ohromnou léčivou sílu a skvělou chuť, však ne nadarmo se mu říká český ženšen. Tak třeba při nachlazení usnadňuje odkašlávání a uvolňuje nos při rýmě, taky povzbuzuje trávení, normalizuje střevní mikroflóru po užívání antibiotik a celkově posiluje organismus. V neposlední řadě pomáhá při revmatismu a ischiasu. Křen se jako lék užívá
reklama

Kořen křenu selského (Armoracia rusticana) sbílou dužinou a peprnou chutí a štiplavou vůní obsahuje hodně vitaminů C, B a E, dále vápník, hořčík, železo, draslík, organické kyseliny, enzymy a sirné silice – a právě díky nim má křen výrazný antibiotický efekt, posiluje obranyschopnost, pomáhá při detoxikaci a zlepšuje látkovou výměnu. Podporuje trávení, působí jako přírodní diuretikum. Dálemá silnéantibiotické působení,kterého se využívá přizánětech dýchacích i močových cest.Hodí sepo léčbě antibiotiky, protože optimalizuje střevní mikroflóru. Celkověposilujeorganismusa je vhodný přirekonvalescenci.

Křendokáže vtěle účinně eliminovat infekce a je výborným doplňkem léčby chorob z nachlazení, usnadňuje odkašlávání auvolňuje nos při rýmě. Při strouhání nebo krájení křenu seuvolňují výpary (projevují se slzením jako u cibule), které povzbudí sliznici dýchacích cest amají antibakteriální účinek. Křen seužívá výhradně čerstvý, neboť vařením ztrácímnoho účinných látek. Strouhá se bezprostředněpřed užitím. Údajně už jedna lžička čerstvě nastrouhaného křenu bystří rozum!

Křen pomáhá nejen zevnitř, ale i zvenku. Při vnějším užití se používajíkřenové obklady, které pomáhají k léčběischiasu, při revmatických a neuralgických potížích, na hojení ran aregeneraci, významně mírní bolest kloubů. V místě aplikace se snižuje prokrvení, bolest ustupuje a otevírá se prostor pro rychlejší hojení. U zvlášť citlivých lidí ale může křen způsobit podráždění pokožky a puchýře, proto se vyplatí to otestovat či postižené místo předem namazat vyzkoušeným krémem. K obkladům mohou posloužit také křenové listy.

Staré dobré léčivé recepty s křenem

Křenový med proti rýmě a kašli

Smícháme 3 lžíce najemno nastrouhaného křenu se stejným množstvím medu. Vuzavřené sklenici necháme v lednici. Užíváme 3x denně jednu lžičku, u dětí dávku snížíme na polovinu. Už zachvílipocítíme, že se nám „spouští rýma“, snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

Křenové víno proti únavě

Křen nakrájíme na kolečka, zalijme kvalitním červeným vínem a necháme 7 dní macerovat při pokojové teplotě, láhev dvakrát denně důkladně protřepeme. Po týdnu dáme víno do lednice a necháme dalších 10–14 dnů macerovat. Pak scedíme a užíváme po doušcích (max. 1 deci denně), když se cítíme unavení a vyčerpaní.

Křenová placka proti revmatickým bolestem

Z 3 lžic strouhaného křenu, 5 lžic mouky, 1 lžíce sádla a trochy octa vypracujeme těsto, z kterého uděláme placku, kterou přes pláténko či gázu (nikdy nepřímo nakůži) přiložíme nabolestivé místo. Necháme působit maximálně 20minut, nedéle! Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže ihlouběji položených tkání atím podporuje hojení aregeneraci, mírní bolest.

Křenový obklad na bolavé klouby

Asi 4 lžíce čerstvě nastrouhaného křenu a 4 lžíce tučného tvarohu nebo hustého jogurtu smícháme na pastu a tu na bolavé místo potřené krémem či pokryté gázou naneseme asi v půlcentimetrové vrstvě. Vše přikryjeme mikrotenovou fólií a necháme 10 minut působit, pak dobře umyjeme. Křenový obklad aplikujeme po dobu 10 dní.

10 pravidel pěstování křenu

  1. Křen selský je vytrvalá rostlina, dorůstá do výšky až 150 cm. Během léta bíle kvete. Křen je tak trochu plevel, který umí zaplavit zahradu, když má možnost. Vytváří totiž bohatě rozvětvený kořenový systém s obrovskou regenerační schopností. Pěstování křenu je možné ive velikých nádobách na balkoně nebo na terase. Díky tomu může mít vlastní prakticky každý.
  2. Křenu vyhovuje lehká, propustná, písčitohlinitá půda s dostatkem živin, která by měla být předem dostatečně vyhnojená vyzrálým kvalitním kompostem nebo rozleženým hnojem, který jsme před výsadbou zaryli do půdy.
  3. Křen se množí výhradně vegetativně kořenovými řízky.
  4. Pěstuje se dvěma způsoby – modernějším jednoletým a osvědčeným víceletým.
  5. Jednoleté pěstování: Při podzimní sklizni si odložíme pár kořenů silných přibližně jako tužka označíme si horní konec a přes zimu je uložíme do sklepa do bedýnky s pískem. Na jaře odstraníme tenké kořínky a nařežeme řízky 20–25 cm dlouhé. Sázíme je mírně šikmo do hloubky asi 15 cm. Původní vegetační vrchol, tedy označený horní konec řízku musí směřovat nahoru. Koncem června kořeny odhrneme, ve střední části z nich odstraníme tenké kořínky a zase je přihrneme. Křen sklízíme co nejpozději na podzim. Zbytky rostlin pečlivě odstraníme ze záhonu, abychom zabránili jeho zaplevelení. Ze sklizených vyrytých kořenů odstraníme listy a kořeny uložíme do písku pro zimní spotřebu. Slabší zase použijeme k nové jarní výsadbě.
  6. Při víceletém, takzvaném malínském pěstování používáme kořenové řízky asi 2 cm silné a 10 cm dlouhé bez vegetačního vrcholu. Sázíme je na podzim nebo brzy zjara do hloubky 15 cm asi půl metru od sebe. Když se objeví výhony, zeminu odhrneme až k zasazenému řízku a odkopneme skoro všechny výhony, necháme jen dva. Odkopeme také postranní kořínky a zeminu zase přihrneme. Opakujeme ještě v létě, dbáme však na to, abychom nepoškodili kořeny ve spodní části – ty se pak už neprodlužují, ale jen sílí. Když na podzim listy zhnědnou, můžeme křen sklízet. Odhrneme zeminu, odkopneme konzumní vrchol a zeminu opět přihrneme. Při tomto způsobu pěstování může křen na jednom místě zůstat až deset let, kořeny jsou kvalitní a nehrozí zaplevelení zahrady.
  7. Křen potřebuje k růstu dostatek vláhy iživin. Hnojíme zejména na jaře avprvní polovině léta, později už jen zaléváme. Kde je chudá zem amálo vláhy, tam má křen tenké kořeny ostré chuti.
  8. V létě se vyplatí odřezávat hroznovitá květenství. Sice netvoří semena, ale itak jsou květy pro kořen přítěží a snižují jeho kvalitu ivelikost.
  9. Kořeny je vhodné sklízet během druhého až třetího roku růstu koncem podzimu. Listy lze naopak sklízet po celý rok.
  10. Kořeny křenu uskladníme vpísku nebo vdobře vlhčených pilinách. Musíme ukroutit listy, než křen uskladníme. Pokud nemáme skladovací prostor pro křen, můžeme si jej nastrouhat analožit. Vlednici vydrží křen zavinutý ve vlhké utěrce iněkolik týdnů. Pokud jej necháme bez vlhkosti, tak ivlednici vyschne. Alternativou je položení celých, dokonale omytých kořenů do vinného octa, který se potom dá také využít.

Křen v kuchyni

Po všech stránkách je nejlepší konzumovat křen syrový, čerstvě nastrouhaný. Tehdy plně využijeme všechny cenné látky v něm obsažené. Strouhaný křen s jablky i bez je u nás asi nejvíc spojený s klasickou zabijačkou, má zásadní úlohu při doladění ovaru, uzeného masa, klobás či párků. Dá se s ním posypat chléb s máslem či sýrem, vajíčka uvařená na hniličku nebo zeleninové saláty. Hodí se k masu, rybám, oblíbené jsou také křenovéomáčky, teplé i studené, křenové pomazánky, náplně a dipy, přidává se do polévek nebo do zapékaných pokrmů. Významné místo má křen při zavařování a nakládání zejména červené řepy, okurek, paprik a zelí, protože má konzervační účinky. Mladé, nadrobno nakrájené listy se přidávají do zeleninových salátů, které příjemně okoření.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama