reklama

Moderní zahrada: Jak udělat domácí hnojiva a postřiky z bylin

Lenka Valjentová
5. června 2020
V moderní zahradě dáváme přednost domácím přírodním hnojivům a ochranným postřikům před chemickými, vyplatí se to. Výchozí surovinou na přípravu rostlinných zákvasů, výluhů a macerátů jsou běžné byliny, které rostou na zahradě nebo si je natrháme na louce. Výběrem vhodných rostlin můžeme ovlivnit i složení hnojiva – některé posilují růst, jiné podporují imunitu před chorobami, další umí bojovat se škůdci.
reklama

Jak udělat jíchu, domácí tekuté hnojivo z bylin

V přírodnízahradě se nejčastěji používá jako přírodní tekuté hnojivo zákvas neboli jícha. Na 10 litrů vody potřebujeme zhruba 1 kg čerstvých (či 250 g sušených) bylin. Nasekáme je kousky, dáme do nekovové nádoby a zalijeme dešťovkou. Necháme několik dní kvasit – kvašení poznáme podle uvolňujících se bublinek a ne zrovna libého zápachu, proto jíchu vyrábíme někde v koutku zahrady. Proces kvašení urychlíme promícháváním. Jícha je hotová, když už se bublinky neuvolňují, tekutina je tmavá a zapáchá. Když je teplo, kvasí tak dva týdny, v chladných dnech asi měsíc. Vyluhované byliny můžeme zkompostovat.

Jak udělat výluh a macerát z bylin

Výluh a macerát se využívají spíše jako ochrana rostlin.Výluh je při přípravě rychlejší a voňavější, protože se na rozdíl od jíchy nenechává kvasit. Byliny (zhruba 250 g) zalijeme vroucí vodou (asi 1 l) a zakryjme pokličkou. Necháme 30 až 90 minut vyluhovat, pak scedíme. Používá se zředěný, většinou vpoměru 1 : 5. Na macerát vybrané byliny zalijeme studenou pramenitou nebo dešťovou vodou, zakryjeme a necháme stát 12 až 24 hodin. Macerát hlídáme, aby nezačal kvasit, to už bychom dělali jíchu. Scedíme.

Jak domácí hnojivo z bylin používáme

Zákvas je hodně koncentrovaný, proto se musí před použitím zředit. Optimální poměr pro hnojení jednou měsíčně je 1 díl zákvasu a 10 dílů vody. Rostlinám prospěje i pravidelné týdenní přihnojování v poměru 1 : 40 až 50. Hnojení jíchou se nedoporučuje za teplého slunečného dne a těsně před deštěm, zato při dešti nebo po je ten správný čas. Za suchého počasí používáme domácí přírodní přípravky brzy ráno nebo před setměním a vždycky důkladně zalijeme odstátou vodou.

Kopřiva posiluje zeleninu, ovoce i květiny

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) svědčí veškeré zelenině, ovocným stromům a keřům i okrasným rostlinám. Kopřivová jícha je přírodní hnojivo bohaté na dusík, železo, vápník a křemík, proto se využívá zejména vobdobí intenzivního růstu zeleniny, kterou chrání před chorobami a posiluje. Jíchu ředěnou v poměru 1 : 10 dáváme vždy přímo ke kořenům. Neředěný macerát jako postřik ničí mšice.

Heřmánek jako prevence proti plísním

Květy heřmánku pravého (Matricaria chamomilla) preventivně chrání pěstované rostliny před houbovými chorobami a plísněmi a podporují jejich zdravý růst. Heřmánkový macerát aplikovaný ke kořenům vpoměru 1 : 5 má skvělé protizánětlivé a antibakteriální účinky.

Kostival prospívá nejen rajčatům

Listy a květy kostivalu lékařského (Symphytum officinalis)obsahují kromě dusíku také draslík, proto je zákvas vynikajícím tekutým hnojivozejména prorajčata, košťáloviny i kořenovou zeleninu, ale můžeme ho použít na všechnu pěstovanou zeleninu. Kostivalovou jíchu v poměru 1 : 25 můžeme používat i na listy.

Pampeliška stimuluje růst zeleniny

Listy i květy pampelišky lékařské (Taraxacum officinale) prospívají ovoci a plodové zelenině. Nezředěnou jíchou zaléváme ovocné stromy a keře ke kořenům, abychom podpořili kvalitu plodů. Ředěná jích v poměru 1 : 15 stimuluje růst a zlepšuje kvalitu zeleniny. Výluh je vhodný jako hnojivo na plodovou zeleninu, můžeme ho smíchat s kopřivovým v poměru 1 : 1.

Přeslička chrání před padlím

Přeslička rolní(Equisetum arvense) se díky vysokému obsahu křemíku používá hlavně jako postřik, který posiluje růst nadzemních částí rostlin, hlavně listů. Na ochranu rostlin před padlím, rzí a strupovitostí zkusíme aplikovat výluh ředěný vodou vpoměru 1 : 5;při akutním ohrožení tři dny po sobě, jinak jednou za týden.

Vratič odpuzuje mšice a spol.

Celá rostlina i samotné květy vratiče obecného(Tanacetum vulgare) obsahují pyrethrum, látku, která se využívá jako účinný odpuzovač hmyzu. Výluh nebo macerát zředěný vodou v poměru 1 : 3 působí proti roztočům, molicím, mšicím, mandelince bramborové i padlí a rzím.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama