Zasejte v srpnu špenát, kopr, kerblík a koriandr. Mladé lístky budete mít už za pár týdnů

Srpen je sice typickým měsícem sklizně, nicméně pozdě ještě není ani na nové výsevy na záhony nebo do květináčů na balkon či okenní parapet. Koncem léta se dají vysít semínka listové zeleniny, bylin a koření pro podzimní sklizeň mladých svěžích lístků. Doporučujeme zkusit listový špenát, aromatický kopr, staročeský kerblík třebule nebo exotický koriandr.

Aromatický kopr

U nás velice oblíbený kopr vonný (Anethum graveolens) je na pěstování poměrně nenáročný. Kdo nemá zahrádku, může ho úspěšně pěstovat nádobách na balkoně, terase nebo doma na okenním parapetu.

„Kopru vyhovují hlinité, dobře propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Nesnáší půdy těžké, zamokřené a kamenité. Je velmi citlivý na hnojiva obsahující chlór, kopr ale není nutné přihnojovat. Kopr si libuje na světlém místě, přílišné sucho, chlad a mokro mu vadí,“ vysvětluje známý český šlechtitel a pěstitel Jan Prášil a pokračuje: „S výsevem kopru začínáme v dubnu a pokračujeme pravidelně každé dva až tři týdny až do konce srpna.“

Jak kopr pěstovat a sklízet

  • Semínka kopru vyséváme přímo na záhon do řádků zhruba 20 cm vzdálených, nahusto do hloubky 1,5–2 cm, semínka jen lehce zahrneme a opatrně zavlažíme.
  • Vzejde za zhruba tři týdny. Mladé rostlinky vyjednotíme na vzdálenost 15 cm.
  • Mladou zelenou nať 15–20 cm vysokou sklízíme do svazečků, ke konzervování a sušení můžeme sklízet nať až do doby květu.

Listový špenát

Špenát setý (Spinacia oleracea) je chladnomilnou listovou zeleninou. Vysoké letní teploty a dlouhý den způsobují vybíhání rostlin do květu a kvetoucí rostlina je tuhá a ztrácí svou typickou chuť. Proto jsou nejvhodnějšími obdobími pro pěstování špenátu na zahrádce buď jaro, nebo podzim. Jako následnou plodinu ze srpnových výsevů sklízíme špenát v září až v říjnu, první listy zhruba šest týdnů po výsevu.

„Základem pro úspěšné pěstování špenátu je správný výběr odrůdy s vysokou odolností k plísni špenátové,“ zdůrazňuje Jan Prášil a dodává: „Pro podzimní pěstování se hodí například Clarinet F1, výnosná pozdní hybridní odrůda se středně zelenými, mírně bublinatými listy je rezistentní k plísni špenátové a výrazně rezistentní k vybíhání do květu. Nejvhodnější pro pěstování špenátu jsou hlinitopísčité, dostatečně vododržné půdy. Špenát nesnáší suché a kyselé půdy a větrné polohy.“

Pěstování špenátu

  • Semena vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených.
  • Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu. Na nedostatek vláhy reaguje zpomalením růstu, tvorbou menšího počtu listů a především předčasným vybíháním do květu.
  • Před výsevem do půdy zapracujeme vyzrálý kompost, špenát vyžaduje půdu s vyšším obsahem živin.

Listový koriandr

Pro podzimní sklizeň vyséváme v srpnu taky listovou formu koriandru setého (Coriandrum sativum). Semínka na záhoně vyséváme hustě do řádků vzdálených 20–30 cm do hloubky 1 až 3 cm, v řádku po 0,5 cm. Aby semena dobře vyklíčila, potřebují dostatek vláhy. „Jakmile rostlinky vyrostou, záhon s koriandrem udržujeme rovnoměrně vlhký. Doporučuji odrůdu typu Long Standing Aroma, která je speciálně vyšlechtěná pro sklizeň mladých listů a je velmi odolná k vykvétání,“ uvádí J. Prášil.

Pěstování a sklizeň koriandru v květináči

  • Na pěstovaní koriandru na parapetu nebo na balkoně si připravíme si nádobu alespoň 45 cm širokou a 25 cm hlubokou nebo o průměru nejméně 30 cm.
  • Dno vyplníme keramzitem a na něj nasypeme substrát pro pěstování bylin.
  • Semínka rozsypeme rovnoměrně po povrchu a zakryjeme je půlcentimetrovou vrstvou substrátu.
  • Půdu při klíčení zvlhčujeme rozprašovačem.
  • Během růstu zaléváme odstátou vodou do spodní misky, aby si bylinka čerpala vodu zespodu.
  • Jakmile stonky koriandru dosáhnou 10 cm, začněme se sklizní lístků. Po dvou až třech měsících se růst zastaví a listy začnou uvadat.

Kerblík třebule

Na venkovní stanoviště můžeme v srpnu ještě naposledy zopakovat výsev kerblíku třebule (Anthriscus cerefolium), nenáročné rostliny, které se daří na zahradě, v truhlíku na balkoně i okenním parapetu. „Staročeský kerblík třebule upřednostňuje vlhčí stanoviště a polostín, tam bude mít výraznější vůni a chuť než kerblík pěstovaný na slunci,“ doporučuje Jan Prášil.

Pěstování kerblíku na zahradě

Osivo vyséváme přímo na stanoviště do řádků vzdálených zhruba 25 cm, v řádku 2 cm od sebe. Kerblík, který vysejeme až v září, přezimuje a brzy na jaře vytvoří bohaté listy.

Pěstování kerblíku v květináči

  • Do truhlíku vyséváme jednotlivá semínka do sponu zhruba 1 x 1 cm a zasypeme asi 1,5cm vrstvou zeminy.
  • Nesmíme zapomenout na dostatečnou drenážní vrstvu.
  • Substrát udržujeme stále vlhký. Květináč umístíme do polostínu.
  • Do květináče na vnitřním okenním parapetu kerblík vyséváme kdykoliv během celého roku.

Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Moderní zahrada (Vladimír Mölzer), bylinkyprovsechny.cz, gardeningknowhow.com


Přečtěte si také