Základní pravidla, jak návazat zahradu na dům

Nikterak překvapivé zjištění, že minimalismus se s chalupářským stylem nekamarádí, je daný tím, že zahrada je de facto pokračováním domu. Podobně jako architektura stavení i pojetí zahrady napovídá, jací jste, jaký máte vkus a v čem se cítíte dobře. Zahrada tak logicky navazuje na váš dům.

Funguje soulad i kontrasty

KONTRAST. Tak jako v moderním minimalistickém interiéru příhodně působí historický nábytek, může se superstrohým domem dobře kontrastovat až přehnaně přírodní zahrada na způsob džungle. Kontrast ke strohým liniím stavení vytvoří i luční kvítí namísto pravidelně stříhaného trávníku. Při hledání protipólů sledujte použité materiály. S antracitovou tmavou dlažbou budou kontrastovat cesty s bílými oblázky připomínajícími slunnou Maltu.

SOULAD. Anebo linii moderny můžete držet. V tom případě na zahradě prosadíte stejný řád, který je i v celém domě. Příroda má jasné linie a dané barvy – živý plot a další keře jsou v tomto případě zastřižené do jasně vymezených tvarů. Na minimalistický, technický interiér s jednoduchým vybavením pak navážete moderní strohou zahradou s příkrými liniemi, moderním zahradním nábytkem a dlažbou s vysokým leskem.

Stranou této hry nezůstanou ani zahradní stavby a doplňky: jako vodní prvek namísto koupacího jezírka na způsob rybníku zvolíte hranatý bazén z nerezu a hranatou fontánu z téhož materiálu.

A pokračujete do detailů – ptáci namísto tesaného pískovcového pítka dostanou nerezovou fontánu, kde voda bude kapat z provrtaných žulových koulí.

Zahradníkův šok

Možná se vám příčí představa roztomilého pobláznění zahradou tak, jak ho už popsal Karel Čapek. Nebyli byste sami. Zahradní architekti mají co dělat, aby sprovodili ze světa blud investorů o bezúdržbové zeleni. Nic takového neexistuje, jedině snad, že byste se na svou zahradu podívali alternativně jako na méně učesaný přírodní prostor.

Dělá to tak zahradník Pavel Suk, který je rád, že si kdysi ve svých dvaceti letech nezřídil zahradu. Je totiž přesvědčený, že by ji dnes jako čtyřicátník celou předělal. Během let totiž začal zvažovat poměr práce a míry okrasy a firmám na jejich zahrady komponuje louky s diviznami, zvonky a kopretinami. Velký trávník, který by ještě zmanipulovaný ze zahradnického učiliště založil, by ho dnes už nebavilo sekat. „Nemám rád ten randál ze sekačky a nerad dělám každý týden tutéž činnost,“ vysvětluje svůj odpor. „Dal bych tam ovce, aby mi to vyžraly a pak bych si tam šel zahrát golf.“

David Horák