Vyhledávání
Není mouka jako mouka
Není mouka jako mouka: průměrně každý člověk v Česku ročně zkonzumuje zhruba 100 kg mouky pšeničné
Není mouka jako mouka: ze žita se vyrábí mouka bílá (výražková), chlebová a celozrnná
Není mouka jako mouka: běžně dostupná je také mouka žitná, ovesná, ječná, pohanková, špaldová a kukuřičná, ale i mandlová, rýžová, sójová, hrachová, fazolová, amarantová, konopná....
Není mouka jako mouka: ovesná mouka obsahuje oproti pšeničné více rozpustné vlákniny, která snižuje obsah cukru a cholesterolu v krvi
Není mouka jako mouka: kukuřičná mouka je přirozeně bezlepková
Není mouka jako mouka: pohanková mouka obsahuje rutin, který má příznivý vliv na kardiovaskulární systém
Není mouka jako mouka: mezi přirozeně bezlepkové mouky patří kukuřičná, pohanková, rýžová, mandlová, hrachová, sójová, cizrnová, kokosová, fazolová či amarantová
Není mouka jako mouka: mandlová mouka je přirozeně bezlepková
Není mouka jako mouka: bezlepková rýžová mouka
Není mouka jako mouka: bezlepková cizrnová mouka je stále oblíbenější
Není mouka jako mouka: sójová mouka je přirozeně bezlepková
Průměrně každý člověk v Česku ročně zkonzumuje zhruba 100 kg pšeničné mouky
Řez zrnem pšenice: pšeničné zrno se skládá z jádra (endospermu), aleuronové vrstvy (pod obalovými vrstvami zrna, pod otrubami), obalových částí a klíčku
1/14
Není mouka jako mouka
2/14
Není mouka jako mouka: průměrně každý člověk v Česku ročně zkonzumuje zhruba 100 kg mouky pšeničné
3/14
Není mouka jako mouka: ze žita se vyrábí mouka bílá (výražková), chlebová a celozrnná
4/14
Není mouka jako mouka: běžně dostupná je také mouka žitná, ovesná, ječná, pohanková, špaldová a kukuřičná, ale i mandlová, rýžová, sójová, hrachová, fazolová, amarantová, konopná....
5/14
Není mouka jako mouka: ovesná mouka obsahuje oproti pšeničné více rozpustné vlákniny, která snižuje obsah cukru a cholesterolu v krvi
6/14
Není mouka jako mouka: kukuřičná mouka je přirozeně bezlepková
7/14
Není mouka jako mouka: pohanková mouka obsahuje rutin, který má příznivý vliv na kardiovaskulární systém
8/14
Není mouka jako mouka: mezi přirozeně bezlepkové mouky patří kukuřičná, pohanková, rýžová, mandlová, hrachová, sójová, cizrnová, kokosová, fazolová či amarantová
9/14
Není mouka jako mouka: mandlová mouka je přirozeně bezlepková
10/14
Není mouka jako mouka: bezlepková rýžová mouka
11/14
Není mouka jako mouka: bezlepková cizrnová mouka je stále oblíbenější
12/14
Není mouka jako mouka: sójová mouka je přirozeně bezlepková
13/14
Průměrně každý člověk v Česku ročně zkonzumuje zhruba 100 kg pšeničné mouky
14/14
Řez zrnem pšenice: pšeničné zrno se skládá z jádra (endospermu), aleuronové vrstvy (pod obalovými vrstvami zrna, pod otrubami), obalových částí a klíčku
1/14
1/3
Když se řekne mouka, většina z nás si vybaví klasiku, tedy mouku pšeničnou. Běžně dostupná je u nás také mouka žitná, ovesná, ječná, pohanková, špaldová a kukuřičná, ale i mandlová, rýžová, sójová, hrachová, fazolová, amarantová, konopná... Je tedy z čeho vybírat. Průměrně každý člověk v Česku ročně zkonzumuje zhruba 100 kg mouky pšeničné, 10 kg žitné, 2 kg vloček a další 2 kg připadají na ostatní. Trendem posledních let jsou celozrnné a přirozeně bezlepkové mouky. Prozradíme vám, pokud to nevíte, že bezlepkové mouky neobsahují bílkoviny, že tmavá mouka není celozrnná nebo na co byste si měli dát pozor u celozrnné mouky.
U nás se mouka nejčastěji vyrábí z pšenice a nikdy se nebělí. Je zdrojem snadno dostupné energie ve formě škrobu, který je velmi dobře a rychle stravitelný. „Pšeničné zrno se skládá z jádra (endospermu), aleuronové vrstvy (pod obalovými vrstvami zrna, pod otrubami), obalových částí a klíčku. Zpracovává se postupným rozemíláním a vyséváním hladké mouky, krupic a otrub. Jedním postupem vzniká až devět druhů výrobků: hrubá a jemná krupice, hrubá a polohrubá pšeničná mouka, mouka hladká světlá, polosvětlá a tmavá, krmná mouka a otruby,“ uvádí Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Stále oblíbenější je špaldová mouka, vhodná do sladkých i slaných těst. Vyrábí se světlá, tmavá i celozrná stejně jako mouka pšeničná, protože špalda je de facto pšenice.
Mouka žitná, ječná, ovesná a kukuřičná a pohanková
Kromě mouky ze pšenice se u nás nejvíc vyrábějí mouky žitné, ječné, ovesné, kukuřičné a pohankové. „Lidé si dost často mylně myslí, že žitná mouka je automaticky celozrnná. Vyrábí se ale také coby světlá a tmavá,“ vysvětluje specifika jednotlivých druhů Pavel Filip. „Mouka ječná obsahuje oproti pšeničné více rozpustné vlákniny, která snižuje obsah cukru a cholesterolu v krvi. Mouky ovesné mají stejné přednosti jako ječné, ale jsou chutnější a mají výborné pojicí vlastnosti. Kukuřičné mouky jsou přirozeně bezlepkové, výborně se hodí k zahušťování omáček a polévek. Pohankové obsahují rutin, který má příznivý vliv na kardiovaskulární systém.“
Celozrnné mouky
Mouky vyrobené z celých zrn oproti klasickým obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu a přírodní antioxidanty . Najdete v nich více vitaminů, stopových látek a bílkovin. Mírnou nevýhodou je, že při pečení nevytvoří takový objem. „Antioxidanty, obsahuje i pšenice a žito, ale nejvíce jich je v ječmeni a v ovsu. Jejich význam prokázaly i nejnovější lékařské studie, které předpokládají, že doplní antibiotika v léčení zánětlivých onemocnění a budou důležitá v prevenci a léčbě rakoviny,“ vysvětluje odborník a pokračuje: „Výběr celozrnné mouky ale nepodceňujte, aby vám spíše neuškodila. Měla by být jemná, bez velkých kusů otrub. Ty totiž mohou uškodit dětem a starým a nemocným lidem. Mohou způsobit drobná poranění střevní stěny a poté záněty a další potíže."
Rozdíl mezi tmavou a celozrnnou moukou
Tmavé mouky obsahují více obalových částí zrna než mouky světlé, proto jsou tmavší. Jde o mouky získané z posledních mlecích pasáží, tzv. domílkových. „Některé tmavé mouky se vyrábějí z bílé mouky, do které se dodatečně přidávají čisté a rozemleté otruby. Tímto postupem nejsou v mouce látky brzdící procesy kynutí těsta. Celozrnná mouka musí obsahovat všechny složky zrna, tedy jádro, obalové vrstvy, aleuronovou vrstvu a klíček,“ objasňuje Pavel Filip.
Mouky přirozeně bezlepkové
Celiakie neboli nesnášenlivost lepku je vážné onemocnění a také alergie na lepek je velmi nepříjemná. Mezi přirozeně bezlepkové mouky patří kukuřičná a pohanková, dále rýžová, mandlová, kokosová, hrachová, sójová, cizrnová, fazolová či amarantová. Lepek je ovšem důležitý pro pekařské vlastnosti mouky, vytváří potřebný objem pečiva a strukturu, rovněž je významným zdrojem bílkovin, které tak v bezlepkových moukách chybějí.
Mohlo by vás také zajímat:
Přečtěte si také
