LICHOŘEŘIŠNICE: Jak vypěstovat léčivou rostlinu a proč jíst její květy

Lichořeřišnice větší (Trapeoleum majus) je rychle rostoucí letnička s jedlými květy žlutooranžových až jasně červených barev, které jsou oblíbené jako netradiční, velmi chutná ozdoba mnoha pokrmů. Květy podporují chuť k jídlu, působí na vylučování trávicích šťáv v ústech a žaludku, přinášejí pocit uspokojení z jídla. Díky obsahu baktericidních látek pomáhají při vnitřních infekcích, zejména močových cest a ledvin, zvyšují celkovou obranyschopnost organismu. Obsah běžných živin (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy) v květech se příliš neliší od složení např. listové zeleniny. Lichořeřišnice má silné fytoncidní účinky srovnatelné s česnekem. Působí proti streptokokům a stafylokokům, výborně dezinfikuje při bolesti v krku, pomáhá i při zánětech močového měchýře. Lichořeřišnice má antibiotické, antivirotické a antibakteriální účinky. Preventivně působí proti většině infekčních chorob. Výtažky z lichořeřišnice zvyšují obranyschopnost a celkově organismus posilují. Tinktura z lichořeřišnice je považována za  účinné přírodní antibiotikum. Lichořeřišnice také podporuje růst vlasů, brání jejich vypadávání.

Vyrobte si bylinnou tinkturu z lichořeřišnice. Návod, jak na léčivé kapky

8 přírodních antibiotik, na která jsme kvůli práškům zapomněli: česnek, lichořeřišnice a další

Odkud lichořeřišnice pochází

Domovinou téhle pestrobarevné květiny je Jižní a Střední Amerika. My známe žluto-červenou variantu, ale za oceánem se vyskytuje přes dvě stě druhů lichořeřišnice, z nichž je ovšem oficiálně uznaných jen 88. Další jiste čekají na objevení. Nejodolnější lichořeřišnici najdeme v Chile, roste až do výšky 3300 metrů nad mořem a přežije i mrazy klesající k 15 stupňům pod nulou. V Česku se ale téměř výhradně pěstuje lichořeřišnice větší, o které je i tento článek. Níže zjistíte, jak se má lichořeřišnice správně pěstovat i užívat.

Lichořeřišnice a Indiáni

Léčivé účinky lichořeřišnice objevili domorodí obyvatelé Ameriky, kteří ji využívali pro dezinfikaci ran. V polovině 16. století se lichořeřišnice dostala do Evropy. Přivezl ji španělský botanik Nicolás Monardes. Začalo se jí říkat 'indická řeřicha', protože v té se pro Ameriku používalo výrazu Západní Indie. Odtud nejspíš pochází i časté zaměňování lichořeřišnice s řeřichou. 

Jak pěstovat lichořeřišnici

7 pravidel:

1. Lichořeřišnice vyroste každému na zahradě i v nádobách. Je to ideální rostlina pro sváteční pěstitele. Tahle jihoamerická bylina nesnese mráz, proto se u nás pěstuje jako letnička. Patří k nejdéle kvetoucím letničkám, rozkvete v červnu a pokračují až do prvních mrazů.
2. Pěstujeme je ve dvou formách. Bujné, pnoucí lichořeřišnice jsou vhodné na ploty, pergoly i na pokrytí prázdných míst na záhonu. Nízké a kompaktní formy se výborně hodí do truhlíků nebo do větších nádob na balkony a terasy.
3. Lichořeřišnice má ráda slunné a teplé místo, potřebuje spíše chudší, vlhkou, propustnou půdou nepřehnojenou dusíkem. Nadbytek tohoto prvku totiž podporuje růst listů a omezuje kvetení.
4. Semena lichořeřišnice klíčí při teplotách nad 15 °C, takže je vyséváme na záhon v druhé polovině května po zmrzlých mužích, když už by neměly hrozit přízemní mrazíky. Ještě začátkem léta můžeme vysít další semena, jenž nám zajistí delší kvetení.
5. Můžeme si také v polovině dubna předpěstovat sazeničky ve skleníku nebo za oknem, které vysazujeme ven také až po zmrzlých.
6. Lichořeřišnici vyséváme nejlépe do hnízd po 2–4 semenech do sponu 30 x 30 cm a do hloubky asi 2 cm. Semena nesmí nikdy zaschnout, takže je po výsevu pravidelně zaléváme. Vyklíčí do dvou až tří týdnů.
7. Lichořeřišnici můžeme skvěle využít jako ochránkyni zeleniny i ovocných stromů, protože na sebe přirozeně přitahuje mšice, housenky a slimáky. Pomáhá odpuzovat také plísně a choroby dýní, cuket, patizonů, brambor, ředkviček, brokolice, květáku, zelí, kedluben. Ovocné stromy ochrání proti vlnatkám. V půdě lichořeřišnice odpuzuje hlísty a zabraňuje většímu zaplevelení záhonu.

Co děláme špatně, že nám lichořeřišnice chřadne

Vykousané listy

Jemné lístky lichořeřišnice chutnají dřepčíkům, kteří vyžírají do listů otvory, ty žloutnou a rostlina hyne. Nesnáší sucho, takže půdu na záhonech a nádobách udržujeme stále vlhkou. Osvědčené je mulčování štěpkou z listnatých dřevin.

Lichořeřišnice v kuchyni

Jedlé květy lichořeřišnice mají pikantní chuť a vynikají jako ozdoba zeleninových salátů, chlebíčků, zákusků, zmrzlin, letních nápojů, polévek, masových, rýžových či zeleninových  jídel. Květy po utržení ihned sníme nebo, je-li to nutné, krátkodobě přechováváme v chladničce při teplotě pod 4 °C. Pupeny a nezralá semena se nakládají do kyselého nálevu jako kapary (spaříme je krátce ve vroucí slané vodě a pak naložíme do octového nálevu), mladé výhonky a listy slouží jako koření. Celou rostlinu lze odšťavňovat, vynikající je ve smoothie. Výborná je zelená omáčka ze 3 hrstí směsi listů, květů a stvolů lichořeřišnice, 50 g spařených oloupaných mandlí, 4 lžic strouhaného parmazánu, 1/2 lžičky soli, 3 stroužků česneku a 50 ml olivového oleje. Všechny ingredience rozmixujeme, vlijeme ji do skleniček, zakápneme olejem, zavřeme a uložíme do chladničky. A co vyzkoušet plněné listy lichořeřišnice?

Doporučené odrůdy pro pěstování lichořeřišnice

Lichořeřišnice Jedlé květy 

Směs vybraných odrůd v různých barvách: zlatožlutá Golden Emperor, krémově bílá Milkmaid, šarlatově červená Scarlet Emperor, oranžově červená Spitfire, krémově žlutá Moonlight a světle červená Vesuvius.

Pnoucí lichořeřišnice Grande

Popínavá odrůda s velkými jednoduchými květy v žlutých, oranžových a červených odstínech, dorůstá do výšky 2 až 3 metrů.

Nízká lichořeřišnice Bijou Double

Plnokvětý kultivar ve směsi barev – červená, oranžová, žlutá, výška 30 cm, je vhodný pro pěstování na záhoně i v nádobách na balkoně.

Nízká lichořeřišnice Tom Pouce

Směs jednoduše kvetoucích rostlin v pestré paletě barev, květy na delších stopkách vystupují nad štítovité listy. Je vhodná na záhonové výsadby, do okenních truhlíků a nádob, výška 30 cm.

Nízká lichořeřišnice Princess of India

Dekorativní odrůda se šarlatovým květem a temně zelenými listy s načervenalým odstínem, nízká rostlina vhodná na okraje záhonů i do větších nádob.