Jak pěstovat lichořeřišnici, letničku a přírodní antibiotikum s jedlými květy

Kdyby lichořeřišnice neměla tak krásné květy, jistě by patřila mezi zeleninu. Mladé listy, poupata, květy i plody mají příjemně kořenitou chuť připomínající řeřichu či ředkvičku. Květy jsou jedlé, a tak zdobí zahradu i balkon a mohou se stát netradiční ozdobou pokrmů. Pupeny a nezralá semena se nakládají do kyselého nálevu jako kapary, mladé výhonky a listy slouží jako koření. Tinktura ze semen a poupat se považuje za přírodní antibiotikum.

Lichořeřišnice větší (Trapeoleum majus L) je rychle rostoucí letnička s velkými žlutými oranžovými a červenými květy, které jsou nejen krásné a zdobí, ale i jedlé. Bohatě kvetou od června až do prvních mrazů. Lichořeřišnice je vhodná na květinové záhony, ozdobí na ploty a pergoly, hodí se do okenních truhlíků a ozdobných nádob,, vyroste na zahradě a na balkoně i naprostému začátečníkovi.

NENECHTE SI UJÍT: 8 přírodních antibiotik, na která jsme kvůli práškům zapomněli: česnek, med, lichořeřišnice a další

„Domovinou téhle pestrobarevné květiny je Jižní a Střední Amerika. My známe žlutočervenou variantu, ale za oceánem se vyskytuje přes dvě stě druhů lichořeřišnice, z nichž je ovšem oficiálně uznaných jen okolo 90. Další jistě čekají na objevení. Nejodolnější lichořeřišnici najdeme v Chile, roste až do výšky 3 300 metrů nad mořem a přežije i mrazy klesající k 15 stupňům pod nulou. V Česku se ale téměř výhradně pěstuje lichořeřišnice větší,“ vysvětluje šlechtitel a pěstitel Jan Prášil.

Účinky lichořeřišnice

„Léčivé účinky lichořeřišnice objevili domorodí obyvatelé Ameriky, kteří ji využívali pro dezinfekci ran. V polovině 16. století se lichořeřišnice dostala do Evropy. Přivezl ji španělský botanik Nicolás Monardes. Obsah běžných živin (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy) v květech se příliš neliší od složení např. listové zeleniny. Lichořeřišnice má silné fytoncidní účinky srovnatelné s česnekem,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. Lichořeřišnice má antibiotické, antivirotické a antibakteriální účinky.

Na co je dobrá lichořeřišnice

Výtažky z lichořeřišnice zvyšují obranyschopnost a celkově organismus posilují. „Tinktura z lichořeřišnice, která je podle mě nejlepší formou a můžeme si ji sami připravit, je považována za účinné přírodní antibiotikum. Preventivně působí proti většině infekčních chorob, proti streptokokům a stafylokokům, výborně dezinfikuje při bolesti v krku, pomáhá i při zánětech močového měchýře. Díky obsahu baktericidních látek pomáhají při vnitřních infekcích, zejména močových cest a ledvin, zvyšují celkovou obranyschopnost organismu,“ říká bylinkář.

Lichořeřišnice také podporuje růst vlasů, brání jejich vypadávání. Květy podporují chuť k jídlu, působí na vylučování trávicích šťáv v ústech a žaludku, přinášejí pocit uspokojení z jídla.

Tinktura z lichořeřišnice je považována za účinné přírodní antibiotikum Zdroj: iStock

Tinktura (kapky) z lichořeřišnice

Ingredience

4 lžíce květů nebo i semen lichořeřišnice
4 lžíce listů lichořeřišnice
600 ml vodky

Příprava

Bylinku potrháme, zalijeme alkoholem – listy i květy či semena musí být celé ponořené – a necháme na slunném místě dva až čtyři týdny macerovat. Několikrát denně směs opatrně protřepeme. Potom tinkturu scedíme přes kávový filtr nebo pláténko, nalijeme do tmavé lahve a skladujeme na chladném a tmavém místě

Kdy zaberou kapky lichořeřišnice?

Lichořeřišnicová tinktura je mírně pálivá. Začíná působit přibližně po dvou hodinách od požití, maximální účinek má po osmi hodinách. Proto je potřeba dodržovat pravidelné rozestupy mezi dávkami a dávky nevynechávat.

Jak se užívá tinktura z lichořeřišnice

Užíváme 10 až 25 kapek (podle hmotnosti) ve vlažné vodě před jídlem třikrát denně, pravidelně po 8 hodinách, po 14 dnech užívání uděláme dvoutýdenní přestávku.

Kdy užívat kapky z lichořeřišnice

Tinktura z lichořeřišnice působí jako přírodní antibiotikum. Je vhodná při zánětech močových cest, prostaty, ledvin a zánětech dýchacích cest, je výborná při angíně a chřipce.

PŘEČTĚTE SI: Při zánětu močových cest zkuste pít a jíst okurky, rajčata, saláty, brusinky, lichořeřišnici i kopřivu

Pěstování lichořeřišnice

„Lichořeřišnice větší je ideální rostlina pro sváteční pěstitele. Tahle jihoamerická bylina nesnese mráz, proto se u nás pěstuje jako letnička. Patří k nejdéle kvetoucím letničkám, rozkvete v červnu a pokračuje až do prvních mrazů. Pěstujeme ji ve dvou formách: Bujné pnoucí lichořeřišnice jsou vhodné na ploty, pergoly i na pokrytí prázdných míst na záhonu. Nízké a kompaktní formy se výborně hodí do truhlíků nebo do větších nádob na balkony a terasy," vysvětluje pěstitel Jan Prášil.

Lichořeřišnice má ráda slunné a teplé místo, potřebuje spíše chudší, vlhkou, propustnou půdou nepřehnojenou dusíkem. Nadbytek tohoto prvku totiž podporuje růst listů a omezuje kvetení.
Semena lichořeřišnice klíčí při teplotách nad 15 °C, takže je vyséváme na záhon v druhé polovině května po zmrzlých mužích, když už by neměly hrozit přízemní mrazíky. Ještě začátkem léta můžeme vysít další semena, jež nám zajistí delší kvetení.
Můžeme si také v polovině dubna předpěstovat sazeničky ve skleníku nebo za oknem, které vysazujeme ven také až po zmrzlých.
Lichořeřišnici vyséváme nejlépe do hnízd po 2–4 semenech do sponu 30 x 30 cm a do hloubky asi 2 cm. Semena nesmí nikdy zaschnout, takže je po výsevu pravidelně zaléváme. Vyklíčí do dvou až tří týdnů.
Lichořeřišnici můžeme skvěle využít jako ochránkyni zeleniny i ovocných stromů, protože na sebe přirozeně přitahuje mšice, housenky a slimáky. Pomáhá odpuzovat také plísně a choroby dýní, cuket, patizonů, brambor, ředkviček, brokolice, květáku, zelí, kedluben. Ovocné stromy ochrání proti vlnatkám. V půdě lichořeřišnice odpuzuje hlísty a zabraňuje většímu zaplevelení záhonu.

Jak zpracovat lichořeřišnici v kuchyni

Mladé listy, květní poupata i květy mají ostrou kořenitou chuť připomínající řeřichu setou. Jedlé květy lichořeřišnice mají pikantní chuť a jsou oblíbené jako netradiční, velmi chutná ozdoba mnoha pokrmů, například zeleninových salátů, chlebíčků, zákusků, zmrzlin, letních nápojů, polévek, masových, rýžových či zeleninových jídel.

Květy po utržení ihned sníme nebo, je-li to nutné, krátkodobě přechováváme v chladničce při teplotě pod 4 °C.

Pupeny a nezralá semena se nakládají do kyselého nálevu jako kapary (spaříme je krátce ve vroucí slané vodě a pak naložíme do octového nálevu), mladé výhonky a listy slouží jako koření. Celou rostlinu lze odšťavňovat, vynikající je ve smoothie. Výborná je omáčka z lichořeřišnice nebo plněné listy lichořeřišnice.

Omáčka z lichořeřišnice

Ingredience

3 hrstí směsi listů, květů i stvolů lichořeřišnice
50 g spařených oloupaných mandlí
4 lžíce strouhaného parmazánu
1/2 lžičky soli
3 až 4 stroužky česneku
50 ml olivového oleje

Postup

Všechny ingredience rozmixujeme, vlijeme do skleniček, zakápneme olejem, uzavřeme a uložíme do chladničky.

Doporučené odrůdy pro pěstování lichořeřišnice

Pnoucí lichořeřišnice Grande: Popínavá odrůda s velkými jednoduchými květy v žlutých, oranžových a červených odstínech, dorůstá do výšky 2 až 3 metrů.
Nízká lichořeřišnice Bijou Double: Plnokvětý kultivar ve směsi barev – červená, oranžová, žlutá, výška 30 cm, je vhodný pro pěstování na záhoně i v nádobách na balkoně.
Nízká lichořeřišnice Tom Pouce: Směs jednoduše kvetoucích rostlin v pestré paletě barev, květy na delších stopkách vystupují nad štítovité listy. Je vhodná na záhonové výsadby, do okenních truhlíků a nádob, výška 30 cm.
Nízká lichořeřišnice Princess of India: Dekorativní odrůda se šarlatovým květem a temně zelenými listy s načervenalým odstínem, nízká rostlina vhodná na okraje záhonů i do větších nádob.
Jedlé květy: Směs vybraných odrůd lichořeřišnice větší v různých barvách: zlatožlutá Golden Emperor, krémově bílá Milkmaid, šarlatově červená Scarlet Emperor, oranžově červená Spitfire, krémově žlutá Moonlight a světle červená Vesuvius.

Zdroje: cs.wikipedia.org, bylinkář Martin Kolár, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil