Záhony bez rytí – to zní lákavě. Jsou ale vhodné jen pro některé zahrady

Proč je důležité rytí a kypření půdy

Asi není mnoho zahrádkářů, kteří by se na každoroční, podzimní namáhavé rytí příliš těšili. Zabere to spoustu času, záda trpí, ruce bolí… Ale co se dá dělat. Rytím se prokypří a provzdušní půda do hloubky, zároveň se alespoň částečně zmírní výskyt plevelných rostlin a podpoří se také zadržování srážkové vody vpůdě. Současně se do půdy zarývá hnůj nebo speciálně vyseté rostliny, tzv. zelené hnojení. Ano, je to práce namáhavá, ale většina zahradníků i zahrádkářů ji považuje za naprosto nezbytnou.

Stejně důležité je i průběžné okopávání a provzdušňování půdy během celé sezony a současné odstraňování plevelů.

Kde můžeme rytí půdy omezit či úplně vynechat

Především si musíme být jisti, že půda vnaší zahradě je pro metodu pěstování bez rytí vhodná. Hodí se totiž pouze pro půdy lehké, ideálně písčité nebo i hlinité, ale pouze za předpokladu, že máme vpůdě dostatečnou zásobu organické hmoty. Pro půdy jílovité je pravidelné rytí naprosto nezbytné.

Záhony bez rytí je potřeba chránit a nevstupovat do nich. Určíme si tedy trvalé cestičky a záhony volíme užší. Povrch půdy pokryjeme vhodným přírodním mulčem, díky kterému zabráníme nadměrnému odparu vody. Můžeme použít posekanou trávu nebo slámu pro užitkové, tedy zeleninové záhony i kolem stromů.

Kolem okrasných rostlin zase využijeme spíše štěpku, kůru, případně i drobný štěrk.

Pokud se vám opravdu hodně nechce do každoročního rytí záhonů, pak zvažte vybudování záhonů vyvýšených. Jejich výstavba je sice trochu pracná, ale námaha se zúročí vněkolika dalších letech.