Naše předky chránili před blesky a hromy pavouci, chleba i svíčky

Bouřky patří k jaru a létu, s tím nic neuděláme. Dříve lidé věřili, že blesk a hrom vyjadřují boží hněv, a i když dnes víme, že bouřka je přírodní jev a že je lepší hromosvod na střeše než chleba na stole, přesto není na škodu si některé dávné lidové tradice, pověry, rituály a protibouřková opatření připomenout. Ale hlavně bychom měli znát současná pravidla jak přežít bouřku ve zdraví!

Bouřku přivolá rozrazil rezekvítek

V lidových pověrách tuto moc přivolat hromy a blesky má něžná kytička s modrými kvítky zvaná bouřka, která roste od jara do podzimu, a když ji někdo utrhne, brzy přijde boží dopuštění. Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) je nejznámější a nejčastější z rozrazilů, roste hojně na zahradě, na louce, na mezích, na pasekách a v křovinách.

Když chceme přivolat bouřku, natrháme si rozrazil rezekvítek. Můžeme ho a využít i jako léčivou bylinu, protože je skvělý na průdušky (záněty, katary), astma, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a léčí i pokožku, má močopudné účinky a zlepšuje zažívání.
Když se bouřky bojíme, tak se téhle kytičce obloukem vyhýbáme a děláme, že bouřkově modré kvítky nevidíme.

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) je nejznámější a nejčastější z rozrazilů, roste hojně na zahradě, na louce, na mezích, na pasekách a v křovinách. Zdroj: iStock

Hromničky ochrání před blesky

Naši předkové věřili, že bouřka je vyjádřením božího hněvu. Když sjede blesk z oblohy a do někoho uhodí, tak se jedná o ztělesnění božího trestu. A stejné je to s místem, do kterého blesk uhodí. Aby od sebe lidé odvrátili nebezpečí, zapalovali svíčky, tzv. hromničky, a v modlitbách si vyprošovali ochranu před ničivou silou blesků.

Na jarní a letní bouřky se ale musí myslet už s předstihem, protože hromničky se žehnají na Hromnice, což je 2. února. To shrnuje jedna z lidových moudrostí: Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí. Mnohde dávali lidé hromničky během bouřek zapálené do oken, aby tak dali najevo kolemjdoucím, že v domě někdo je a poskytne jim úkryt. Je fakt, že i dnes se hodí mít před bouřkou po ruce připravené svíčky a sirky či zapalovač pro případ, že vypnou proud.

Pověry, rituály a další protibouřková opatření

Když byla bouřka, stačilo dát na stůl vedle rozsvícené hromničky chléb, boží dar, zabalený do bílého lněného ubrousku; někde se přidával ke chlebu ještě med, jinde sůl. Nebezpečí tak bylo zažehnáno.
A když zrovna nemáme doma chleba, obrátíme stůl vzhůru nohama a do našeho domu neuhodí blesk.
Můžeme také zkusit do dveří zatnout sekerku nebo zabodnout velký nůž tím směrem, odkud bouřka přichází, a ona se otočí.
Dům i nás před bouřkou ochrání pavouk křižák, ale musí být s námi v místnosti. Tomu se prý hromy a blesky raději vyhnou
Prastarým protibouřkovým opatřením je také koště, které musíme postavit ven přede dveře.
Je hlášeno krupobití? I proti krupobití měli předkové zaručený plán: první devět krup rychle sebrat a hodit do kamen. Krupobití odvrátíme předpovědi počasí navzdory.

Hromové kameny a třísky

Doma bychom měli mít talismany, které mají moc chránit lidi, domy i zvířata před bouřkou. Jde o tzv. hromové kameny nebo hromové třísky.

Hromový kámen při bouřce spadne z nebe spolu s bleskem. Čím je blesk mohutnější, tím je větší i hromový kámen a tím hlouběji se zarývá do země. Menší se objeví za devět hodin, další za devět dní, jiný za devět měsíců a ten největší za devět let. Takže je potřeba důsledně sledovat blesky a po bouřce jít hledat na místech jejich dopadu kámen buď na povrchu, nebo pod kořeny bleskem roztrhaného stromu.
A když už tam budeme, nesmíme zapomenout vzít z bleskem ohořelého stromu hromovou třísku. Ta sice nemá tak široké možnosti využití jako kámen, ale i tak je to super věc proti bouřce. Kdo měl hromový kámen či třísku při sobě, byl chráněný proti zasažení bleskem. Ochrana se vztahovala také na dům, dokonce i na celé příbuzenstvo.
Hromové talismany přinášely štěstí a zdraví. Hromový kámen se dával dětem do kolébky, protože léčil psotník, křeče, kašel, záchvat a kýlu. Věřilo se, že ženám usnadňuje porod, dával se jim do dlaně a šestinedělkám do postele. Pomáhal také při chorobách dýchacích cest, revmatismu a bolestech zad a hlavy. Mít při sobě hromový kámen nebo třísku se tedy vyplatí!

Hromy a blesky probouzejí vášeň

Traduje se, že nejvíce dětí je počatých při bouřkách. Vypadá to, že blesky a hromy vyvolávají v milencích touhu a zvláště ženy a dívky jsou prý divočejší a vášnivější než obvykle. Možná je to proto, že když se venku všichni čerti žení, mají větší potřebu se tulit v bezpečné náruči svých mužů. Možná není od věci při první bouřce prubnout, jestli to opravdu funguje...

O českých lidových tradicích, zvycích, pověrách a svátcích se více dozvíte zde.

Bouřka v lidových pranostikách

K bouřkám se vážou také mnohé lidové pranostiky, kterými naši předkové předpovídali počasí. Například:

Kolik mlh v březnu, tolik bouří v červnu
Bouřky před sv. Jiřím (24. dubna) věští rok studený, po sv. Jiří teplý.
Jak dlouho před sv. Jiřím bouří, tak dlouho po něm bude ještě zima.
Bouřky v dubnu zvěstují mokré léto.
V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
Kolik mlh v březnu, tolik bouří v červnu
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Na Markétu obyčejně těžké bouřky přicházejí.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Když ještě hrom bije okolo Michala, bude po Vánocích zima nestálá.
Jsou-li pozdě na podzim bouřky, nebudou brzy mrazy.
Když po bouřce nebo po dešti nenastalo občerstvující chladno, další déšť se očekává.

Při pobytu ve volné přírodě platí: neutíkat a neschovávat se pod stromem, protože v obou případech by vás mohl blesk zasáhnout. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, je nejlépe přečkat ji v podřepu s nohama u sebe. Zdroj: Pixabay

10 současných pravidel, jak přežít bouřku ve zdraví

Při pobytu ve volné přírodě platí: neutíkat a neschovávat se pod stromem, protože v obou případech by vás mohl blesk zasáhnout. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, je nejlépe přečkat ji v podřepu s nohama u sebe.
Přepadne-li nás bouřka venku, optimální je co nejrychleji vyhledat spolehlivý úkryt. Obzvláště nebezpečný je pobyt ve volné přírodě na horách a na otevřených a vyvýšených místech.
Nebezpečné je i koupání či plavba v loďce. Vyhněme se raději i telefonování či práci s elektrickými a plynovými spotřebiči. A přestože za bouřky duje příznivý vítr, není vhodné ani pouštění draků…
Nemáme-li možnost se ukrýt v budově, nezůstáváme na kopcích a holých pláních, neschováváme se pod osamělými stromy či pod převisy nízkých skal. Naopak husté lesy a háje, úzká údolí, úpatí vysokých skalních stěn, jeskyně nebo městské ulice lze považovat za poměrně bezpečná místa.
Pokud nás zastihne bouřka v autě, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřené, poskytne nám spolehlivou ochranu.
Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí a obecně veškeré stavby dobře chráněné hromosvodem, popřípadě i velké prostorné budovy bez hromosvodu.
Za bouřky se uvnitř budov zdržujeme raději na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek.
Nezapomeneme zavřít okna a vypnout televizor a všechny další přístroje, jejichž součástí je obrazovka. Během bouřky pozor na vodu a všechny látky, které snadno vedou proud.
Když přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách.
Není vhodné pobývat během bouřky v malých staveních bez hromosvodu, třeba v kůlně nebo zahradní chatce. Příliš bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé kostely), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.

Zdroje: cs.wikipedia.org, astrohled.cz, hzscr.cz, pranostik.cz