26. září 2014 06:00
Markéta ZídkováMilujete dřevo? Řezbářem můžete být i doma v kuchyni
Přečtěte si rozhovor s řezbářkou a sochařkou Magdalenou Mézlovou, který vás možná inspiruje k novému koníčku.
Řezbářka a sochařka Magdaléna Mézlová pochází z umělecké rodiny. Kromě vlastní tvorby ji naplňují i kurzy řezbářství Magmé, o které je velký zájem. Navštívili jsme ji v dílnách v budově Základní školy Kořenského 10 nedaleko pražského Anděla, kde právě zahajovala podzimní semestr.
Co lidi na řezbářství přitahuje?
Dřevo je velice příjemný materiál a práce v dílně je aktivním odpočinkem. Zájemci se tady naučí používat a nabrousit řezbářská dláta, vyzkouší si různé řezbářské techniky. Náměty svých prací si volí sami, nebo využívají množství předloh, které jsou v dílně k dispozici.
Je pro vás důležité, jestli mají výtvarný talent?
Řezbářství je vhodné pro kohokoli, stačí trochu trpělivosti, zručnosti a odhodlání, ostatní se rozvine samo. Každý si najde svůj způsob tvoření. Někdo je techničtější a rád vše měří, proto se mu třeba více zalíbí technika vrubořezu nebo tvorba kopií podle modelu. Kdo rád improvizuje, určitě zkusí nějakou abstraktní plastiku, fantaskní masku nebo loutku.
Jaké výrobky zvládnou začátečníci a jaké zkušenější studenti?
Začátečníci pracují na výrobě jednoduchých reliéfů, misek a lžiček nejrůznějších tvarů. Někdo si rád vyrobí cedulku s nápisem, šperk, masku nebo píšťalku. Pokročilejší se věnují tvorbě loutek, náročnějších plastik a reliéfů, trénují si ornamentální řezbu a vrubořezovou techniku.
S jakým dřevem nejčastěji pracujete?
Pro řezbáře je nejvhodnější lipové dřevo. Je tak akorát pevné, ani moc měkké, ani moc tvrdé. Důležité ale je si nejdříve rozmyslet, na jakém tématu budeme pracovat. Jiný druh dřeva si vezmete na loutku, pro kterou je vhodné právě dřevo lipové, a jiné dřevo zvolíte na hudební nástroj, kde jsou vhodné tvrdé dřeviny, které umožňují lepší přenos zvuku a jsou stálé – kupříkladu javor, smrk nebo bez.
Jak dlouho by dřevo mělo vysychat?
Asi tři roky. Správně pokácené a uskladněné dřevo si zachovává veškeré kvality. Nejlépe se uskladňuje pěkně vyrovnané a proložené, chráněné před povětrnostními podmínkami – prudkým sluncem nebo deštěm. Jen mírný průvan je žádoucí, protože cirkulace vzduchu urychluje schnutí. Dalším úkolem řezbáře je uhlídat dřevo před dřevokazným hmyzem a obrnit se před jeho zpracováním trpělivostí. Sušení se sice dá urychlit v průmyslových sušárnách, ale kvalitnější je dřevo vyschlé přirozenou cestou.
Nejdůležitějším pracovním nástrojem jsou dláta. Jak poznat ta vhodná?
Práci se dřevem si můžete vyzkoušet i ve víkendových kurzech. Více na stránkách Magmé. Na trhu je široká nabídka a pro začínající řezbáře je těžké se orientovat v jejich kvalitě. Většinou platí, že kvalitu lze odvodit od vyšší ceny nástroje. Velmi levné sady nedoporučuji ani začátečníkům. Lepší je mít ze začátku méně dlát, ale kvalitních, kterým drží dlouhou dobu ostří a není potřeba stále přibrušovat. Výborná jsou dláta švýcarská, ale i na Slovensku a u nás jsou velice dobří výrobci. Důležitým pomocníkem řezbáře i je pracovní stůl – ponk, česky hoblice, která má upínací posuvné čelisti a otvory na kotvící kolíky, tzv. poděráky, umožňující si opracovávaný výrobek napevno zafixovat, a zajistit tak lepší ovladatelnost dlát při práci.
Dá se řezbářství dělat i doma?
Řezbařit se dá třeba i v panelákovém bytě. Nejdůležitější je nadšení a pár dlátek nebo nožíků. Nezbytností je dláta bezpečně ovládat a umět je kvalitně nabrousit. Řezbář musí být trpělivý a měl by počítat s tím, že neuvidí výsledek své práce hned. Je to stejné jako se všemi dalšími rukodělnými technikami – zručnost se rozvíjí podle toho, jak často se práci věnujeme.
(anř)