29. března 2014 20:58
Markéta ZídkováDuben ve skleníku. Co vás čeká a nemine
Pokud se chcete v dubnu dokonale starat o klima ve svém skleníku, chtělo by to v ideálním případě přestat chodit do práce a v pravidelných intervalech sledovat barometr a teploměr a podle situace běhat skleník otevírat a zavírat. Vedle toho hubit plevel, kypřit půdu, sázet...
Větrat, větrat, větrat
Skleníky se budují proto, abychom rostlinám dopřáli teplo a vlhko. Řadě z nich opravdu svědčí stálá teplota, ale paradoxně příliš tepla a vlhka rostliny také zabíjí, protože to má za následek šíření houbových chorob.
Ideální je kombinace tepla, vlhka a čerstvého vzduchu, ale protože nejsme v tropech, musíme k vlhku a teplu, které vytvoří slunce a dostatečná zálivka, přidat ještě větrání.
Ale to je v náladovém dubnovém počasí problém. Chvíli teplo, chvíli zima...
Čili jakmile vysvitne slunce, alou větrat. Na noc skleník zavírejte, ve dne při oblačném počasí jen pootevřete, a když praží slunce, dveře nebo větrací otvor otevřete naplno.
Záleží samozřejmě na tom, k čemu skleník užíváte. Zda sem jen na jaře vysadíte rostlinky, v létě sklidíte úrodu a končíte. Pak v dubnu teprve přesazujete do skleníku první zeleninu a povinnost větrat vám nabíhá postupně.
Ve skleníku ovšem můžete mít vysazenou vinnou révu, můžete zde přezimovat oleandry a ibišky, množit konifery – pak větrání neuniknete.
Zkypřit, odplevelit, pohnojit
Pokud ve skleníku intenzivně pěstujete zeleninu, půda se samozřejmě vyčerpá. Kdysi se na podzim všechna vyvážela ven vymrznout a promíchat s kompostem či hnojem a pak se zase navezla zpátky. To je dost náročné, navíc pokud přes zimu ve skleníku uchováváte růžičkovou kapustu, pórek a další zeleninu, i dost nereálné.
Pak bychom na jaře měli volnou půdu ve skleníku pořádně zkypřit, odplevelit a i pohnojit, například krystalickými hnojivy nebo substrátem s organickým hnojivem. Substrát pak můžete dát jen do jamky, do které budete sázet rostlinky.
Kdo se v dubnu přestěhuje do skleníku?
Pokud vydrží letošní abnormálně teplé počasí, můžete už v druhé půli dubna přenést rajčata i okurky do skleníku. Záleží také na nadmořské výšce, třeba v Praze a na jižní Moravě je příroda zhruba o 2 týdny napřed oproti nadmořské výšce 500 metrů n. m. Koncem dubna můžete do skleníku přestěhovat i papriku, lilek, cukety.
Rozsaďte rajčata
Skleník rozšíří vaše možnosti, díky němu vám například dozraje i hroznové víno ve vyšší nadmořské výšce.
Ať už máte rajčata ještě za oknem doma, nebo ve skleníku, jakmile vám rostlinky rajčat vyklíčí, musí od sebe. Když mají vyvinutý druhý pár listů, vyjměte je z výsevního truhlíku a přesaďte do květináčků (můžete použít kelímky od jogurtů, do dna ale udělejte dírku, aby rajčata nestála ve vodě a nezahnívala).
Malá semínka příliš výživy nepotřebovala, teď se však z rostlinek stanou otesánci a budou chtít jíst. Proto potřebují půdu bohatou na živiny.
Sofiina volba – jedna okurka musí pryč
Vyseli jste okurky, teď je musíte protrhat. Pokud jste je seli po dvou semíncích do květináčků a vyklíčila obě semínka, musíte jednu rostlinu odstranit. Silnějšímu jedinci přihrňte půdu ke kořínkům. Okurky musíte každý týden hnojit, dopřejte jim také dostatek světla.
No a pak je také čas na generální úklid, vymést pavučiny, vysmýčit všechny kouty, a pokud máte zděný skleník, opravit stěny.