Jak vidí proměnu garsonky designéři Martina a Lukáš?

Lukáš Lipert pracuje v týmu s Martinou Pištělákovou Zdroj: FTV Prima

Proměnu garsonky v praze Kbelích mají na svědomí Andrea a Marek.

V pražských Kbelích jsme plnili sen pětatřicetiletému Vladimírovi, který má ve střídavé péči desetiletou Mariánku. Obývali spolu pouze malou garsonku, ve které byla jen jedna velká manželská postel, v níž spala dcera s tátou. Bylo načase dopřát jí větší soukromí. Vladimír však neměl tušení, jak na to. Proměny se ujali Martina Pištěláková a Lukáš Lipert. Jak hodnotí tuto proměnu?

Martina

Tato proměna byla pro nás, řekla bych, nejjednodušší co se realizačního času a rozsahu týče. Stavebně šlo o malé práce a největší efekt proměny byl na truhláři, který vlastně celou garsonku, dá se říct, postavil. Každopádně mě strašně nadchlo zadání a majitel bytu, protože šlo o mladého chlapíka s 10-ti letou dcerou a mohli jsme se tedy víc „odvázat“ co se barev, vzhledu a materiálů týká. Hned od začátku jsem věděla, že se do prostoru musí vcelku pohodově vejít určitě dvojpostel a k ní určitě jedno lůžko a šla jsem za jasnou vizí, dát jim i sedačku, kterou původně vlastně vůbec neměli. Chtěla jsem také divákům pořadu ukázat a inspirovat je tím, že když se interiér řeší dispozičně chytře, můžete mít takové uspořádání i v tak malé garsonce, jako má Láďa.

Jak se staví sen II. - 12. díl - Obrázek 3 Zdroj: FTV Prima

Zásadní problém původního stavu bylo totiž jednoznačně špatné dispoziční uspořádání. Nebo řeknu to jinak: špatné uspořádání pro potřeby života Ládi a jeho dcery Mariánky. Pro něj tam byla zbytečně velká kuchyně, která mimochodem svojí dispozicí prostoru spíš ublížila, než naopak a tím už určila i pozici postele a všeho ostatního, což v důsledku vůbec nefungovalo dobře. Ani styl bytu mi k Láďovi nešel, je to mladý chlap a interiér byl spíš usedlý, nebála bych se ho nazvat i spíše ženský.

Největší výzvou bylo jasně nové dispoziční řešení, nemohla jsem se dočkat, než si na to s Lukášem sedneme a dispozici a celý návrh vyřešíme. Proměně jednoznačně prospělo právě lepší uspořádání celého prostoru, dali jsme jim vlastně postel navíc - samostatnou postel pro Mariánku, sedačku, kterou neměli, jídelní stůl v kuchyni, který zároveň volně proniká do chodby, kam si na něj můžou něco odložit, další stůl pro učení Mariánky, který ale můžou oba používat i jako jídelní a dá se polohovat a posunout díky kolečkům volně do prostoru. Láda má pak „tajné“ pracovní místo, kde když ho zavře, nebude jeho pevný počítač rušit a „kazit“ interiér.

Zmenšili, ale dovolila bych si říct, zefektivnili jsme kuchyň. Vlastně celý interiér je navržený mobilně a to i včetně světel. Vše si můžou nastavit, posunout, vyklopit, otevřít, jak potřebují… Velkou radost mi udělala Láďova reakce, hrozně jsem se totiž bála toho, co řekne na tak barevný interiér – přece jen takové bydlení není pro každého, ale on je prostě 35-ti letý skejťák a neuměla jsem si představit, že by měl béžový, dřevěný, bílý, prostě klasicky útulný domov, nešlo mi to k němu. Jinak bych to ani s odstupem času nedělala. Myslím, že styl proměny je napasovaný majiteli a protože jde prostě o mladého chlapa, bylo nám jasné, že můžeme být odvážnější.

Kvůli času jsme pracovali ryze s laminem, kromě OSB dvířek na skříni a jídelního stolku. OSB skříň měla působit, jako by byla dovezená odjinud, proto jiný materiál a proto i jiné úchytky, který jsou originálně vymyšlené z černého lana. OSB je vcelku drsný masivní materiál, na dveře od skříně to nevadí, ale pro účely a použití jídelního stolu jsme museli desky zbrousit a nalakovat, aby byl stůl odolný a lehce udržovatelný.

Vcelku jsme se bála výklopných postelí, jestli je bude umět Mariánka vyklopit sama, ale samotný systém mě velmi překvapil, protože vše je jednoduché a lehké tak, že i 10-ti letá holčička si svoji postel v pohodě vyklopí.

Věřím, že tato proměna oběma obyvatelům pomohla díky lepší a mobilnější dispozici, umístili jsme tam vlastně daleko víc věcí, než tam měli původně, ale není to vůbec znát, naopak uklizený prostor působí daleko prostorněji. Doufám, že jim je v jejich novém domově dobře i díky barvám a že to třeba i Mariánce ukáže, že bydlení může být kreativní. No a Láďovi to dá snad větší pocit domova, který má být jeho, protože mi přišlo, že předtím tento svůj byt bral jako jen „na přespání“.

Myslím, že tam moc zásahů neudělají, maximálně bych čekala nějakou výzdobu, nebo „vytunění“ v kumbálku od Marianky, aby se měla kam zavírat. Jediná další místnost v Láďově bytě je koupelna, ale nepřijde mi ničím zásadně špatná popravdě. Samozřejmě kdyby chtěl, je tam na ní co zlepšit, aby více zapadla do nového konceptu, ale neřekla bych, že je to vyloženě nutnost…

Lukáš:

Proměna pro nás byla osvěžením, byt v novostavbě nebyl zničený a vlastník byl skoro stejně starý jako já – to mě osobně hodně pomáhalo, myslím, že jsem se dokázal lépe vcítit do jeho pocitů a vkusu. Proměna garsonky – tedy bytu o jedné obytné místnosti – je témě vždycky jen o řešení nábytku případně jeho dispozičních změn – takže návrh byl o nábytku – to nám bylo s Martinou jasné, zároveň jsme byli nadšení, že se v interiéru můžeme trochu více vyřádit. Také je to přece byt pro mladého tátu a jeho malou tanečnici - dceru Mariánku.

Problém původního stavu byla zbytečně velká kuchyňská linka, kterou majitel už s bytem koupil. Zabírala cenné místo a vlastně jí majitel moc nepoužíval. Výzvou při proměně bylo řešení, které by do vcelku malého prostoru obývacího pokoje umělo přinést hned několik funkcí najednou – obývací pokoj se sofa, ložnici pro Vláďu s partnerkou, ložnici pro Vláďu s dcerou, tak aby dcera nemusela s tátou spát na jedné manželské posteli a v neposlední řadě psací sůl na psaní domácích úkolů. Bytu prospěla velká nábytková skříň, která v sobě schovala výklopné postele, úložné místo a pracovní stůl s počítačem, takže když se skříň zavře působí celý prostor čistě – uklizeně a to je vždycky dobré pro malé prostory.

Jak se staví sen II. - 12. díl - Obrázek 1 Zdroj: FTV Prima

Radost mi udělal celkový dojem, který působí neotřele, svěže. Při navrhování interieru jsme chtěli docílit osobitého vzhledu bytu pro mladého chlapa, který se svědomitě stará o svou dceru, ale nezapře v sobě dostatek energie skejťáka. V bytě byl nábytek nevalné kvality, prohnutá knihovna nad postelí, která vypadala, že každou chvíli spadne, korunovala celkový dojem připomínající studentský pokoj na kolejích na konci ročníku.

Majitel je svědomitý otec, kterého neopustila dobrá nálada a síla i po kotrmelcích ve vztahu s maminkou své dcery. Myslím, že oba nejvíce ocení pro Mariánku.

Nepoznal jsem žádného mladého muže (kromě architektů, designérů a gayů), který by se soustředil na zařízení svého malého bytu, který je většinou pouze dočasným řešením bydlení. Ani Vláďa není výjimkou, takže asi moc toho měnit nebude.

Reprízy pořadu můžete sledovat každý všední den v 17.40 na Primě.