29. května 2016 06:00
Markéta Zídková10 receptů na přežití, které znali naši praprarodiče (a my je zapomněli)
10 receptů na přežití, které znali naši praprarodiče (a my je zapomněli)
Rychlokurz přežití. Vezměte někoho změsta kdekoliv na této planetě a přestěhujete ho na venkov – s 50procentní pravděpodobností bude mít velký problém se na nové prostředí adaptovat. Díky moderní době totiž hlavně mladší lidé závisí na autech, supermarketech, technologiích a spoustě dalších věcí usnadňujících život ve městě a nejspíš byste mezi nimi stěží našli někoho, kdo umí opracovat dřevo nebo je zručným mechanikem. Kdyby přišel konec civilizace, kolik z těchto dovedností byste zvládli? Tady je deset základních dovedností, které když zvládnete, vaše šance na přežití mimo civilizaci prudce vzrostou.
1. Schopnost pěstovat zeleninu
To, co dnes vypadá jako přežitek, vkrušných dobách zachraňovalo životy. Ano, pěstování zeleniny třebas i na malých kouscích země, dvorcích nebo vkvětináčích vminulosti rozhodně nebylo jen pro zábavu. Víte, jak se vysévá mrkev, co scibulí a jak přihnojit brambory? Dobrat se slušné úrody zase tak jednoduché nebude, tak začněte co nejdřív.
2. Chov zvířat
I když průmyslová revoluce proběhla už před více než 100 lety, chov drobného zvířectva se ve městech udržel mnohem déle. Nemylte se ale – chovat králíky, slepice nebo kachny není totéž, co dovádět sdomácími mazlíčky, jako jsou kočky nebo psi. Tajemství úspěchu je skryté vrozpoznání nemocí. Většina farmářů totiž nespoléhá na veterináře a sběžnými onemocněními své drůbeže se vypořádá sama.
3. Umíte lovit, rybařit
Většina zvašich praprarodičů moc dobře věděla, co to je lov a rybolov. Nešlo přitom o sportovní kratochvíli, ale o způsob, jak si vylepšit jídelníček. A nezáleželo, jestli dotyčný prapředek žil ve městě nebo na venkově – schopnost zabít nebo polapit zvíře patřila mezi univerzálně užitečné dovednosti. Druhá věc je, jak úlovek správně vyvrhnout a rozporcovat. Vtom se můžete obrátit na odborníka – špatně zpracované maso může být zdrojem nákazy.
4. Zavařujete, udíte, nakládáte
Marmelády, okurky nebo zelí jsou skvělé pochutiny, ale když dojde na skutečný hlad, ptají se všichni na maso. Schopnost vyrobit si masovou konzervu, správně vyudit kýtu nebo připravit vlastní klobásy by neměla být výsadou jen domácích zabijaček. Udírnu si můžete postavit prakticky kdekoliv, použít se dá i starý komín. Přemýšlejte o tom.
5. Najděte si kováře a naučte se jeho řemeslu
Zpracování kovu je obtížnější a podle videa na YouTube se to nejspíš nenaučíte. Základy můžete pochytit od spřáteleného kováře – pamatujte, že až nepůjde elektřina, bude jediným člověkem, který vám spraví věci ze železa.
6. Znáte bylinky?
Kořeny lékařské vědy tkví vbylinkářství. Lékaři existují po celá tisíciletí, ale až do nedávna se museli obejít bez všech těch léků, které dnes předepisují. A co měli kdispozici? Pochopitelně bylinky. Koneckonců vkaždé rodině se předávaly zkušenosti zpřírodní medicíny většinou zmatky na dceru. To, co dnes trochu pejorativně nazýváme „babské povídačky“, spolehlivě fungovalo po mnoho generací.
7. Umíte jezdit na koni
Na první pohled není jízda na koni otázkou přežití, ale pokud bychom najednou nemohli používat auta, stal by se nejspíš kůň opět významným dopravním prostředkem. Správně osedlat koně není jednoduché, o schopnosti udržet se na něm nemluvě. Pokud máte vokolí koňskou farmu nebo stáj, domluvte si pár lekcí.
8. Nebojíte se dřeva
Základy truhlařiny patří odpradávna khlavním dovednostem. Pokud umíte vyspravit střechu poničenou vichřicí, opravit lávku přes vodu nebo si vyrobit jednoduchý nábytek, vaše šance prudce vzrostou.
9. Opravíte si základní věci
Jsme společností založenou na neustálé spotřebě, což agresivně hlásají reklama a další média. Vždycky tomu tak ale nebylo. Vaši praprarodiče nic nevyhodili – i kdyby šlo o několikrát poděděné kalhoty. Všechno se látalo, přešívalo, opravovalo. A netýkalo se to jen oblečení. Opravit se dalo prakticky cokoliv a životnost věcí se tak mnohonásobně prodlužovala. Koneckonců vzpomenete si, kdy jste naposledy něco spravili?
10. Podojíte krávu
Je spodivem, kolik lidí by si dnes neporadilo sdříve tak běžnou činností, jako je dojení. Nemůžete totiž jen tak tahat za struky. Nejlepší je palcem a ukazovákem sevřít struk těsně pod vemenem a pak postupným, ale rychlým stisknutím struku prsty – počínaje ukazováčkem a konče malíčkem – mléko vytlačit. Vždy se snažte krávu úplně vydojit – podpoříte tím tvorbu nového mléka. Navíc závěrečná várka nadojeného mléka má až 12procentní tučnost.
Tak kolika bodů jste dosáhli?