Uhlíková stopa: Jak ji zmenšit a zpomalit globální oteplování?

Uhlíková stopa

Jde vlastně o součet vypuštěných skleníkových plynů. To jsou ty, které se podílejí na nechvalně proslulém globálním oteplování, tedy především oxid uhličitý, metan a další. Jen pro zajímavost – přestože CO2 je znatelně větší množství, vliv metanu je až 25krát vyšší. Uhlíková stopa tedy nějakým způsobem vypovídá o tom, do jaké míry je naše životní prostředí zatíženo produkcí zmíněných plynů – se samotným uhlíkem tak moc nesouvisí a celý termín je poněkud zavádějící. Přesto můžeme mluvit o Carbon Footprint každého člověka, akcí, jako jsou třeba automobilové závody nebo hudební festivaly, popřípadě i o stopě nejrůznějších výrobků, ať už se jedná o jídlo nebo bavlněné tričko.

Jak veliké jsou naše stopy?

Tato otázka asi není položená úplně správně. Uhlíková stopa se totiž neměří vjednotkách délkové míry, ale váhy. Pokud jde například o stravování, denně vyprodukuje běžný jedinec něco okolo 5 kilogramů CO2 stím, že rozdíl mezi vegany a zarytými masožravci je až 3 kilogramy za den. Chov dobytka i následné zpracování produktu totiž životní prostředí zatěžuje více než produkce rostlinná. Jídlo ale není to jediné. Jezdíme auty, létáme letadly, kupujeme si věci, jejichž výroba vysiluje naši planetu. Celková stopa člověka za rok je tedy asi 2,3 tuny.

Strom záchranář

Ne nadarmo se amazonskému deštnému pralesu přezdívá plíce planety. Jak známo, zelené rostliny dokážou přeměnit díky fotosyntéze zmiňovaný oxid uhličitý zpátky na kyslík. Pracují ale relativně pomalu, během jednoho roku může vzrostlý strom absorbovat něco okolo 22 kilogramů CO2. Pro představu – pokud poletíte na prázdniny řekněme do Řecka, přepočteno na osobu po vašem zpátečním letu vznikne uhlíková stopa asi 340 kilogramů. Když byste ji tedy chtěli odbourat, muselo by za vás celý rok pilně pracovat asi 16 stromů. Čísla jsou to ale relevantní – jako u lidí, každý strom je jinak výkonný a má jinou životnost.

Auto zabiják

Přestože na mnoho aspektů nemá běžný člověk vliv, je několik věcí, kterými může každý přírodě alespoň trochu pomoci. Krok číslo jedna je změnit naše dopravní návyky. Nemusíte hned nutně kupovat trikot na kolo. Pro začátek bohatě postačí, když několikrát do týdne vyměníte auto za hromadnou dopravu nebo se svezete skolegy. A pokud se stále nemůžete odhodlat, alespoň se ujistěte, že je vaše vozidlo vdobrém stavu a nevypouští zbytečně více zplodin, než je nezbytně nutné.

Zmasožravce veganem?

Rozhodně není potřeba přistupovat ktak radikálním krokům. Přesto mějte na paměti, že bílkoviny a další potřebné živiny lze hravě doplnit například dostatečným přísunem luštěnin a že speciálně vparných letních dnech není důvod jíst maso každý den. Dobrým kompromisem je například prostřídat hovězí srybou nebo mořskými plody. Uhlíková stopa zapřisáhlých masožravců a těch, kteří konzumují rybí potravu, se za den liší o více než 3 kilogramy a ročně tedy rozdíl činí až neuvěřitelnou tunu CO2.

Jak být uhlíkově neutrální?

Žít bez jakékoli uhlíkové stopy je vdnešním světe logicky nemožné. Pokud ale máte černé svědomí, můžete svůj zásah do životního prostředí alespoň částečně vykompenzovat. Pokud zasadíte strom nebo hned několik, sníží se vaše výsledné číslo o už zmiňovaných 22 kilogramů za rok. A i to je slibný začátek!

(AZ)