Jak se staví sen pro otce samoživitele s dvěma dětmi. V hlavní roli kaktusy

Pavlova rodina žije v rodinném domě v malé vesnici na Rokycansku. Jsou zde spokojení, ale žilo by se jim lépe, kdyby bylo zařízení domu alespoň trochu modernější. Pavel tvrdě pracuje, peníze jako svářeč vydělá, ale těžko to stačí na pokrytí potřeb rodiny a splácení dluhů, za které vděčí své bývalé ženě. A dluhy jsou také důvodem toho, proč není Pavel schopen zafinancovat rekonstrukci. Nápad přihlásit se do pořadu Jak se staví sen měl syn Filip. Ten si dokonce vymyslel scénář a tatínka přemluvil.

Reprízu dalšího dílu XV. série „Jak se staví sen“ uvidíte ve středu 19. července v 17.40 na Primě.

Pavel je táta na plný úvazek. Po odchodu manželky má v péči dvě děti – šestnáctiletého Filipa a devítiletou Julii. Jejich maminka si našla mladšího partnera, od rodiny odešla a své děti vídá jednou za 14 dní. Ta nejenže nesplácí své dluhy, ale neplatí ani alimenty na děti.

Dům, ve kterém dnes všichni bydlí, sloužil původně jako stodola. Pavlovi rodiče stodolu přestavěli na rodinný dům, a Pavel tak v domě žije od dětství. Rodiče už v domě nežijí a Pavel se o dům dělí s bratrem – ten má horní patro a Pavel dolní. Nejvíce ho trápí stav kuchyně a obýváku. Kuchyň je vybavená zařízením starým 25 let. Pamatuje ještě dobu, kdy zde Pavel žil s rodiči. U kuchyňské linky vržou dvířka, zasekávají se šuplíky a trouba nefunguje. Myčku samozřejmě nemají. Obývák působí také dost nevábně. Gauč vrže a ztrácí barvu, koberec je celý pokroucený. Rodina bude ráda za jakoukoli pomoc. Moc by si přáli právě nový gauč a víc pracovní plochy v kuchyni. Nemají jasnou představu o tom, co se jim líbí, ale uvítají něco modernějšího. Netrvají na ničem, co by chtěli zachovat.

Jak se staví sen III. - 11. díl Rokycansko

A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?

Hodnocení designérů: „Na interiéru byly znát roky nečinnosti, stagnace, ale to jsme čekali a nepřekvapilo nás to. Mnoho z jeho vybavení bylo původní, zastaralé, na hranici funkčnosti, esteticky nevyhovující. Nápad proměny kuchyně s obývákem se rodil postupně, pomalu, krok za krokem. O to více si ceníme výsledku, ke kterému byla cesta trnitá, plná slepých uliček. Klidně přiznáme těžkosti, byla to spíše tvrdá práce. Nakonec hodně pomohly kaktusy, které daly proměně určitý směr, náplň a vtip. Největší technický problém byl asi v podlaze, kde bylo třeba odstranit původní vrstvy a srovnat do roviny.

Podívejte se na ukázku:

Použili jsme v rámci možností materiály světlejších odstínů s dekorem dřeva. Z určujících barev pak kombinace šedé a zelené. Prostor potřeboval prosvětlit a osvěžit, tak jsme na nábytku a podlaze zvolili textury, které jsme ladili co možná nejpodobněji k sobě. Výmalbu jsme zvolili v neutrální šedé barvě, aby ostatní prvky na tomto pozadí dobře vynikly. Další prvky nábytku a kuchyně jsou zelené a šedé. Fyzicky jsme zachovali kuchyň a obývací pokoj jako samostatné místnosti, ale propojili jsme je podlahou, nábytkem a kaktusy. Vše jsme se pokusili okořenit drobným vtipem, aby byl prostor krom čistoty i hravý a zajímavý.“

Těšte se na další proměnu – pomůže i vám! V příštím dílu upravíme kuchyň a velký obývák učitelce a policistovi s pěti dětmi.