Kalokvět a olověnec: Květiny s nejkrásnějším odstínem modré barvy

Kalokvět (Agapanthus)

Rozmarná kráska, tak by se dala nazvat tato květina snádherně modrými květy. Někdy nasadí několik květenství najednou a vjiných letech téměř, nebo dokonce vůbec nekvete.

Kalokvět pochází zAfriky, kde roste jako trvalka, vnašich podmínkách se dá pěstovat jako přenosná květina. Vzimě ji ponechte ve světlé bezmrazé místnosti, na léto ji vystěhujte na terasu či balkon, na slunné stanoviště.

Kalokvět vyžaduje půdu spříměsí písku a opatrné zalévání. Mezi jednotlivými zálivkami nechte půdu vždy vyschnout. Také shnojením raději šetřete. Pokud kalokvět přehnojíte, bude mít sice krásně zelené bujné listy, ale málo pokvete. Skromný je i co se týče velikosti květináče. Volte raději menší, ve větším bude opět tvořit hodně listů a kořenů, ale ne květů.

Olověnec (Plumbago auriculata)

Víte, že květy olověnce jsou lepkavé, a proto rostlina nese i lidový název „lepivej Honza“? A také že olověnec má své jméno opravdu odvozené od olova, neboť se dříve užíval jako lék při otravě olovem?

Nejkouzelnější odstíny blankytně modré barvy najdete na olověnci, i když tato rostlina vykvétá i bílou či fialkovou barvou. Je to stálezelený keřík se vzpřímenými a později převislými výhony. Dosahuje výšky 50 až 200 cm, vnašich podmínkách, pěstovaný vnádobě, samozřejmě spíše méně.

Olověnec vyžaduje přes léto teplé a slunné stanoviště na balkoně či terase a vydatnou zálivku – kořenový bal nesmí nikdy vyschnout. Na druhou stranu nesnáší trvalé přemokření. Dobře prospívá vkypré, humózní půdě. Přes zimu rostlinu umístíme do studeného skleníku či na chodbu a výrazně omezíme zálivku. Teplota by neměla klesnout pod 7 °C. Na jaře rostlinu mírně seřízneme.

Text Simona Bauer