Nechcete tloustnout? Pak místo brambor objevte topinambur

Topinambur - Obrázek 2 Zdroj: Thinkstock

Topinambury mají podobné složení jako brambory i podobně chutnají. Ale místo škrobnatých látech obsahují inulin – látku, která v těle funguje podobně jako inzulín.

Říká se jim také židovské brambory či jeruzalémský artyčok, ačkoliv je to rostlina podobná slunečnici a s artyčokem ani Jeruzalémem nemá nic společného. Ve skutečnosti je topinambur bylina z čeledi hvězdicovytých, která dorůstá až dvoumetrové výšky, květy a listy připomínají slunečnici, odtud vědecký název slunečnice topinambur.

Stejně jako u brambor nás zajímají její hlízy rostoucí pod zemí, (i když ji můžete na rozdíl od brambor využít od kořene až po vrchol stonku). Nasládlé hlízy chutnají po oříšcích a jsou zcela geniální v krémových polévkách, když je povaříte a rozmixujete, promění se v hedvábně jemný krém. Zkuste topinambur za syrova, kdy chutná velmi jemně a přidejte ho nastrouhaný či nakrájený na jemné plátky třeba do salátu. V polévce ho můžete použít místo brambor – vaří se kratší dobu než brambory, s kapkou octa či trochou citronové šťávy, aby hlízy nezmodraly.

Topinambur - Obrázek 1 Zdroj: Thinkstock

Proč je topinambur tak skvělý

U topinamburu je skvělé jeho složení, které se podobá bramborům – obsahuje bílkoviny, necelé procento tuku, celou řadu vitamínů (C, B atd.), železo a křemík a o trochu méně draslíku a řadu dalších tělu prospěšných látek. Od brambor je ale odlišuje šestnáct procent inulinu, který nahrazuje škrobnaté látky – a ten dokáže snížit hladinu cukru v těle obdobně jako lidský inzulín. Proto je vhodný i při dietách i pro diabetiky.Topinambury získáte jen na farmářských trzích nebo v obchodech se zdravou výživou. Nebo si je vypěstujete.

Topinambur - Obrázek 4 Zdroj: Thinkstock

Topinambury se do Evropy dostaly po objevení Ameriky, nejprve zřejmě v 16. století do Francie. V Čechách hlízy zachránily od hladu spoustu lidí za třicetileté války, kdy k nám přišly z Německa.

Pěstování topinamburů

Ačkoliv je to exotická rostlina, v klidu ji můžete pěstovat na zahradě. Je mrazuodolná, vytrvalá, takže byste mohli její hlízy sklízet až třeba po dvou letech (na jednom místě rostlina vydrží až 6 let). Ale přece jen je lepší sklidit ji každý rok. U nás se rozmnožuje hlízami stejně jako brambory (v Americe dozrávají i její semena, u nás je na to ale zima).

Hlízy se vysazují časně zjara do řádků do hloubky deseti centimetrů a sponu třicet pět krát padesát centimetrů. Rostlina potřebuje dostatek vláhy, více než brambory, a také vyhnojenou půdu.

Sklízet je můžete od října do pozdního podzimu, pokud je nemáte kde uskladnit, nechte je na záhoně a sklízejte v průběhu zimy, jak budete potřebovat. Skladujte je tam, kde nemrzne, ale pozor, rychle vysychají, Proto je buď stejně jako kořenovou zeleninu uskladněte v bedýnce s pískem či hlínou, nebo je dejte do igelitového pytle, který nechte nezavázaný, aby topinambury nezplesnivěly.

Hlízy na sadbu nekoupíte všude, ale když si dáte trošku práce, určitě je seženete. Na internetu stoprocentně nebo u myslivců, kteří je používají ke krmení zvěře.

(mar)

Mohlo by vás zajímat: