Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Reklama

Panelák a zámek v jednom: Socialistický realismus vybudoval sídliště, která se stávají památkami

Antické sloupy i renesanční sgrafita schovávají byty pro dělníky. Poválečná sídliště nemusela být jen šedá. V padesátých letech vznikla řada čtvrtí vybudovaných v takzvaném socialistickém realismu neboli stylu sorela, který hýřil barevnými fasádami, ornamenty i sochařskou výzdobou. Taková monumentální sídliště najdeme třeba v Ostravě, Plzni nebo Kladně.
Vydáno: 09.06.2019
Lomonosova univerzita v Moskvě
Lomonosova univerzita v Moskvě Autor: unsplash.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na Hlavní třídu v ostravské Porubě můžete vstoupit několika vítěznými oblouky. Fasády domů zdobí jónské sloupy a renesanční sgrafita. Nic moc nenaznačuje, že se člověk nachází na sídlišti. Přitom právě Hlavní třída, kdysi Leninova, měla být ukázkou toho, jak krásné a moderní bydlení dokáže socialistický režim zajistit svým pracujícím.

Ostrava měla připomínat Paříž

Dnes památkově chráněná čtvrť Ostrava–Poruba měla být samostatným městem Nová Ostrava, které by nahradilo starou moravskoslezskou metropoli, na jejímž místě se mělo těžit uhlí. S výstavbou se začalo roku 1952 a praktický funkcionalismus předchozích dekád tu vystřídal nový styl. Nebyl modernější, ale byl každopádně monumentálnější. Socialistický realismus se inspiroval historickými slohy, z antiky si vzal sloupy a oblouky, z renesance sgrafitovou výzdobu. Leninova třída měla připomínat pařížské Champs-Élysées i architekturu Petrohradu. Ostatně známá stavba Oblouk zakončená věžičkami si přímo brala inspiraci z budovy petrohradské Admirality.

Známý Oblouk v Ostravě-Porubě je jednou z nejkrásnějších ukázek socialistického realismu
Známý Oblouk v Ostravě-Porubě je jednou z nejkrásnějších ukázek socialistického realismu
profimedia.cz

Zdobnost a monumentálnost Poruby je výjimečná, ačkoli se projekt nového města nepodařilo dokončit a čtvrť se začlenila do Ostravy. Zprvu obyvatele provázely potíže, protože Poruba se stavěla velice rychle a někdy domům chybělo technické zázemí. Později se ale čtvrť proměnila v místo vysněného bydlení pro mnohé Ostravany. Nechybí jí občanská vybavenost, která scházela a schází mnohým sídlištím vybudovaným později. Domy tu tvoří bloky, v jejich přízemí najdete obchody i restaurace. Neschází tu ani zeleň. Zajímavou stavbou jsou takzvané Věžičky, budova, která nezapře inspiraci českými renesančními zámky a je jednou z dominant Poruby.

Budova známá jako Věžičky v Ostravě-Porubě připomíná renesanční zámek...
Budova známá jako Věžičky v Ostravě-Porubě připomíná renesanční zámek...
profimedia.cz

Socialistický realismus v Mikulově

Sorela nabídla z dnešního pohledu nezaměnitelnou výhodu. Neničila historická centra měst. Zatímco pozdější panelákové krabice sebraly kouzlo mnohým českým městům, domy ve stylu sorela dokázaly se starší zástavbou splynout. Stalo se tak například v Mikulově, kde v těsné blízkosti památkové rezervace vyrostlo malé sídliště, které respektovalo místní architekturu. Jen málokoho by napadlo, že domy se sedlovou střechou a renesančními štíty jsou výsledkem komunistického plánování. V Mikulově vzniklo 96 bytů, jejichž obyvatelé měli k dispozici jednu samoobsluhu a jeden protiletecký kryt.

Sorela tak dokázala navázat na historická města v době, kdy se o hodnotu starých staveb nezajímali ani architekti. Jak ukazuje zbourání historického Mostu, až do devadesátých let společnost nepovažovala historické stavby za tolik hodnotné, pokud se daly nahradit pohodlnějším bydlením.

Most bydlení 11

Jak se žije v Mostě a kolik tam stojí bydlení?

Při natáčení filmu Jatka č. 5 stál za kamerou Miroslav Ondříček

Most rozstříleli filmaři hned v několika válečných filmech. Které to byly?

Experimentální sorela v Kladně

Dnes kulturní památka byla svého času nenáviděná. Šestice výškových budov v kladenském Rozdělově působila monstrózně a v okolí se nenacházela skoro žádná zeleň. Věžáky připomínají mrakodrapy a k mikulovské sorele mají na míle daleko. Přesto nesou výrazné prvky socialistického realismu. Kromě monumentálnosti to jsou třeba keramická domovní znamení. Stavby disponují několika terasami, dvěma patry sklepů, přičemž to spodní sloužilo jako protiatomový kryt. Střídají se tu prostorné byty s menšími a některé byty mají dokonce balkony. Na sídlišti, které se tehdy neslo jméno Vítězného února, nechybělo ani nákupní centrum a věžáky nabízely obchodní prostory v přízemí. Velkolepý projekt ovšem zůstal nedokončen. Dnes je z něj památka, kterou jezdí obdivovat příznivci architektury.

Rozdělovské věžáky v Kladně jsou dnes památkově chráněny
Rozdělovské věžáky v Kladně jsou dnes památkově chráněny
Šjů Wikimedia Commons CC BY 4.0

Hotel International v Dejvicích

Zahrál si jednu z rolí v muzikálu Šakalí léta. Hotel International, dříve Družba, je jednou z nejkrásnějších ukázek socialistického realismu v Česku. Budoval se mezi lety 1952 až 1956 s nadějí, že se jeho otevření zúčastní i Josif Stalin. Nejspíš z toho důvodu se pro něj mezi lidmi vžilo pojmenování Stalinův dort. Načančaná stavba dodnes schovává umělecká díla a bohaté interiéry s množstvím dekorací. Najdete tu umělecké vitráže i gobelíny. Původní nábytek vzal bohužel za své a nahradilo ho mnohdy uniformní a kýčovité vybavení. V podzemní se nacházel protiatomový kryt pro šest stovek lidí, kteří v něm mohli přežít až dva týdny.

Hotel International, dříve Družba v Dejvicích je pražskou ukázkou socialistického realismu
Hotel International, dříve Družba v Dejvicích je pražskou ukázkou socialistického realismu
profimedia.cz

Co je sorela?

Funkcionalismus, který se prosadil už před válkou, skončil po roce 1948 v nemilosti. Moderní architekturu tehdejší ideologové označili za socialismu nepřátelskou, jak upozorňují autoři v knize Paneláci, kterou vydalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Přišlo tak období zdobné a svým způsobem vstřícné a hravé sorely.

Jejím nejčastějším prvkem jsou domovní znamení. Vesměs je najdete nad vchody do bytových domů. Často mají podobu pracujících, sportujících nebo odpočívajících lidí, někdy se objevují zvířata a florální motivy. Umělecká výzdoba ale byla často zneužita propagandou. Na fasádách domů se objevují socialistická hesla, dělníci nebo horníci.

Dekorativnost měla v socialistickém realismu většinou jasný účel... podpořit vládnoucí ideologii
Dekorativnost měla v socialistickém realismu většinou jasný účel... podpořit vládnoucí ideologii
profimedia.cz

Lomonosova univerzita

Socialistický realismus se plně projevil ve východní a střední Evropě po konci druhé světové války. Nejprve se prosadil v Sovětském svazu. Po tom, co moc přebrali komunisté, se sorela rozšířila do všech socialistických satelitů. Nejoceňovanější jsou stavby s vysokou věží. V Česku máme Hotel International, ve Varšavě stojí Palác vědy a kultury, který vyrostl v rámci obnovy zničené Varšavy a byl darem ostatních komunistických států.

Podobnou stavbu najdeme i ve Varšavě. Palác vědy a kultury vznikl během poválečné obnovy Varšavy
Podobnou stavbu najdeme i ve Varšavě. Palác vědy a kultury vznikl během poválečné obnovy Varšavy
istock.com

Nejmegalomanštějším projektem byla ovšem Hlavní budova Lomonosovy univerzity v Moskvě. Až do roku 1997 se pyšnila titulem nejvyšší stavby v Evropě. Dodnes je nejvyšší univerzitní budovou. Silueta těchto domů byla velice podobná. Uprostřed objektu se tyčí věž ideálně zakončená rudou hvězdou.

Hlavní budova Lomonosovy univerzity v Moskvě je typickou ukázkou sorely
Hlavní budova Lomonosovy univerzity v Moskvě je typickou ukázkou sorely
istock.com

Proč sorela skončila?

Sorela neměla ale dlouhého trvání. Už v roce 1954 její zdobnost odmítl Nikita Chruščov, tedy pouhé dva roky po začátku výstavby ostravského sídliště. V Československu její konec přišel až s rokem 1956. Velice brzy ji nahradila experimentální sídliště a bruselský styl, který vzešel z výstavy Expo 58 v Bruselu, kde Československo vyhrálo nejvyšší ocenění. Přestože socialistický realismus ovlivňoval naše bydlení i města jen pár let, patří k tomu nejvýraznějšímu, co nám architektura 20. století zanechala. Jen málokdo by se nezastavil u paneláku s renesanční fasádou…

Další články o české architektuře:

Pohled na Winternitzovu vilu z ulice

Winternitzova vila: Navštivte unikátní stavbu od Adolfa Loose, mladší sestru Müllerovy vily

Hotel Olympik má dnes novou červeno-žlutou fasádu

Experimentální sídliště Invalidovna: Víte, jak vypadá sendvičový dům a kde stojí hotel pro olympioniky?

Veletržní palác v Praze

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

Paneláky nejsou jenom šedé, je to důležitá část našich dějin

Domov třetiny Čechů: Paneláky nejsou jenom šeď. Podívejte se, jak vznikala obrovská sídliště

Článek je zařazen v: socialistický realismus , sorela , architektura , panelák , sídliště
Reklama