25. října 2016 12:57
Markéta ZídkováŽivé stavby z vrby vytvoří labyrint i originální sochu na zahradu
Dokážou oživit zahrady, parky i dětská hřiště. Působivě doplňují moderní exteriéry i interiéry budov. Řeč je o stavbách ze živého i suchého vrbového proutí, které vznikají v dílně Jiřího Recha. Zázemí má pod hradem Veveří u Brna, ale jeho stavby byste našli po celé republice i v zahraničí.
Zázraky zvrbového proutí
Právě teď, na podzim, má brněnský tvůrce asi nejvíc práce, protože výstavba živých vrbových staveb je podmíněna ročním obdobím. „Pro živé stavby je nejvhodnější jaro a podzim. Kromě kvalitního materiálu na stavbu je potřeba hlavně řemeslná zručnost, kvalitní rýč a spousta času,“ podotýká Jiří Rech, který je vytváří na zakázku. Nejčastěji vyrábí nejrůznější iglú, altánky, teepee, tunely, ploty, ale i celá hřiště s labyrinty. Protože je o jeho realizace stále větší zájem, vlastní několik vrbových plantáží v různých koutech republiky. Další právě vznikají v okolí Brna. „Cíleně používáme ohebné keřové druhy vrby, které se dobře tvarují, koření a rostou. U nás má nejširší použití vrba košíkářská /Salix viminalis/, která tyto požadavky splňuje skvěle a ze které se dají dělat ploty i vyšší stavby. Z vybraných vrb si musíme nařezat dlouhé pruty, se kterými dále pracujeme. Tyto 4,5m dlouhé pruty rostou na plantážích 2 až 3 roky,“ upozorňuje.
Návrat k rodinné tradici
Košíkářství ho naučil dědeček, s vrbovými proutky ostatně pracovalo v jeho rodině už několik generací. Jen u tvoření ze suchého proutí ale nezůstal. „Chtěl jsem práci, která nebude vázaná místem, pomůže planetě a bude mě naplňovat. Jednou za mnou přijela známá, která působí jako zahradní architektka v Německu. Spolupracovala tam s firmami, které se živými stavbami zabývají už desítky let. U nás to tehdy nikdo nedělal. Tak jsem se do toho pustil,“ vypráví Jiří Rech, kterého těší, že každá jeho stavba je originál. Dnes jeho firma působí na trhu devátým rokem a už realizovala tisíce nejrůznějších staveb u nás i na Slovensku.
O živé stavby se musíte starat
Živá stavba z vrbového proutí vyžaduje od svého majitele stálou péči. Údržba je vždy závislá na lokalitě. „Jinak se stavba chová v nížině u řeky a jinak na větrném kopci či mezi paneláky na sídlišti. Především je potřeba stavbu vydatně zalévat, a to 2x až 4x týdně v takovém množství, aby se vláha dostala až ke kořenům. K tomu je ideální kapková závlaha. Dále je nutný prosvětlovací a omlazovací řez,“ říká Jiří Rech.
Iglú, altánky i sochy
Paleta staveb z živého vrbového proutí je široká. „Z vrbiček stavíme tajemné tunely, labyrinty, besídky, napodobeniny zvířat i lidí, ploty, teepee, iglú, altánky nebo třeba sochy. Hodí se stejně do soukromých, jako do botanických zahrad, parků, dětských hřišť ve školkách a školách, k restauracím či k ekocentrům,“ říká tvůrce staveb z vrbového proutí, kterému v sezoně vypomáhají většinou dva až tři brigádníci a jenž při tvorbě spolupracuje i s několika zahradními, košíkářskými a dřevařskými firmami.
Se suchým proutím se pracuje jinak
Přibližně z dvaceti procent se Jiří Rech věnuje i práci se suchým proutím. Suché proutí umí kromě stavebních konstrukcí, jako jsou tunely či altánky, vykouzlit ze starého plotu nebo balkónového zábradlí nevšední a vkusný přírodní plot, který si zachová své kouzlo i funkčnost po mnoho let. Ze suchého proutí lze ale vytvořit i samonosné pevnostní konstrukce, jako jsou různé prolézačky pro dětská hřiště, ochozy, pódia pro umělecká vystoupení, nebo dokonce celé vrbové domy a tajemná doupata pro děti. „Zkrátka – to, co jde vytvořit ze suchého proutí, ze živých prutů nevytvoříte. Oproti živému proutí mají tyto stavby ale omezenou trvanlivost. Suché proutí se musí předem namáčet a pařit, kdežto ze živého se tvoří za čerstva,“ vysvětluje Jiří Rech, který je u nás v oblasti živých i neživých staveb takového rozsahu průkopníkem, a tak pořádá zpravidla dvakrát až čtyřikrát do roka workshop pro všechny zájemce. V budoucnu by je rád obohatil o zábavnou a umělecko-tvořivou variantu stavění či pálení vrbových soch a jiných prvků, v zahraničí velmi oblíbenou pro teambuilding, děti či zvláštní příležitosti,“ uzavírá.
Text: -anř-Foto: archiv Jiřího Recha
Mohlo by vás zajímat: