Hromnice určí, jak dlouhá bude zima. Tak se podívejte z okna

Taky nevěříte meteorologům, protože jejich předpovědi mají zhruba padesátiprocentní úspěšnost? A zajímá vás, jaký bude konec letošní zimy? Tak sledujte počasí na Hromnice, tedy dnes, 2. února. Bude-li pěkně, jasno a slunečno, bude zima ještě dlouhá, nejméně dalších šest týdnů. Naopak pokud bude ošklivo, zataženo a případně bude sněžit nebo pršet, vezme zima krátký konec.

K Hromnicím se váže na 40 lidových pranostik, takže i další se týkají počasí, zmiňme například „Zelené Hromnice – bílé Velikonoce“. Podle toho, jak na Hromnice bylo, odhadovali lidé také budoucí úrodu, v tomto případě bylo lepší slunce, protože znamenalo hojnost nejenom obilí, ale i konopí či lnu. Lidé si také velice dobře uvědomovali, že ještě dlouho potrvá, než bude co sklízet. Na Hromnice proto měla být v hospodářství ještě polovina krmných dávek a polovina jídla pro rodinu, aby se podařilo zimu spokojeně přečkat. Tomu odpovídá pranostika „Na Hromnice – půl krajíce, půl píce“. Až během května a června totiž naroste pořádná tráva, kterou půjde krmit dobytek a budou první plody ke sklízení. Asi nejznámější pranostikou pak je „Na Hromnice o hodinu více“, což připomíná, že se den postupně prodlužuje.

Světlo svíček hromniček

Na Hromnice je pořád ještě krátký den, tma se snáší před pátou hodinou. Moderní člověk už si ani neuvědomuje, jaký význam mělo světlo pro jeho předky. Bylo zdrojem dobra, bezpečí a jistoty, tma naopak zla a nejistoty. Cokoliv, co přinášelo do lidských domovů světlo, bylo vítáno. Oheň měl očistnou moc. Není proto vůbec divu, že v tak významný svátek měl oheň svou roli. Nejprve v podobě ochranných ohňů, kdy se před vchodem do domu zapalovaly malé ohníčky, které měly ochránit dům před úderem blesku, ale i před krupobitím. Naopak v kovárnách byl čas oheň zhasnout a vyčistit ohniště. Znovu zapálit plamen směly jen mladé dívky. Z ochranných ohňů pravděpodobně vznikly hromničky. Tedy svíce v kostele před mší svěcené, které měly kouzelnou moc. Zapalovaly se při bouřkách jako ochrana před bleskem. Hromnička měla chránit před zlou nemocí, ale dávala se též k hlavě umírajícího nebo nebožtíkovi do rukou do rakve, aby její světlo svítilo dušičce cestou do nebe. Měla však chránit i proti ďáblovi.

Chrání lidi i včely

Na Hromnice nesměly ženy šít ani nic přišívat, protože by jehla mohla přitáhnout „božího posla“, tedy blesk. Nesmělo se klít a mluvit nevážně. Na Chodsku věřili, že kdo bude tento den tancovat, zemře bez světla. Na Chrudimsku obcházel hospodář s posvěcenou hromničkou třikrát za sebou úly a přitom se modlil. Zaručil si tím hojnost medu a zdravé včelstvo.

Začátkem února začíná též masopustní období. I k němu se vážou nejrůznější lidové zvyky a veselice a samozřejmě také pokrmy. Typickým pečivem, které hospodyně připravovaly na masopust, byly koblihy. V některých krajích dělaly také "příbuzné" kobližek – Boží milosti.

Dnes už nejsou Hromnice příliš známé a lidé často ani nevědí, na jaké datum vlastně připadají. Jen tak pro jistotu – je to 2. února. Přitom má tento svátek dlouhou tradici, protože pod křesťanským pojetím Hromnic můžeme vystopovat pozůstatky mnohem staršího pohanského svátku, který se datuje až do dob starých Keltů.

Hromnice a Keltové

Keltský svátek se jmenoval Imbolc a byl slaven kolem 1. února. Šlo o jeden ze čtyř hlavních svátků v roce, které byly v kalendáři rozmístěny v pravidelných tříměsíčních rozestupech – a to podle astronomických zásad. Dalšími svátky byly ještě Čarodějnice, Dožínky a Dušičky.

Imbolc byl u Keltů zasvěcený bohyni Brighid, která bývá zobrazovaná jako nevěsta v bílých šatech, často se zářící světelnou korunkou, symbolizující prodlužující se dny, byla také bohyní básnictví, věštění, léčení i kovářství. Jejím symbolem je asymetrický kříž, který se vyrábí v předvečer svátku a staví se v domě po očistném rituálu na vnitřní stranu dveří tak, aby byl chráněn před ohněm, bleskem a bouří. Ze stébel obilí se také vyráběly malé panenky Brighitky, ochránkyně domova. Dívky je nosily od domu k domu a každá domácnost tuto malou bohyni uctila malým dárkem. Křesťané kult bohyně Brighid spojili se svatou Brigitou, čímž bylo možné zachovat její uctívání a sladit je s oficiální věroukou.

Vševládný Perun

Zatímco Keltové měli svůj Imbolc, staří Slované oslavovali příchod boha Peruna, tedy boha bouře, hromů a blesků. Perun byl představitelem plodivé síly a přicházel na pomoc nedávno narozenému bohu Jarovítovi, aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění, které mělo probudit božstva a přírodu ze zimního spánku. Lidé oslavovali svátek zapalováním ohňů a obětováním..

(kor)