Modročerné trnky jsou plné vitaminu C. Kdy až svíravě kyselé plody sbírat a jak je zpracovat

Modročerné trnky můžete v podzimní přírodě vidět takřka všude. Mnozí je míjejí bez zájmu třeba proto, že si je jednou utrhli, ochutnali a zjistili, že nejsou moc dobré, že jsou až svíravě trpké. Po prvních mrazech svou trpkost sice trochu ztratí a zesládnou, ale i tak... A proč tedy trnky sbírat a zpracovávat? Protože jsou léčivé!

Podzimní příroda nám nabízí spoustu skvělých plodů, a tak můžeme kromě dočervena laděných šípků, hložinek či jeřabin narazit taky na modročerné bezinky nebo trnky. Trnka obecná neboli slivoň trnka, někdy slivoň trnitá (Prunus spinosa) je planě rostoucí trnitý listnatý keř s krásnými bílými květy a trpce, až svíravě kyselými plody – trnkami. Trnkové keře u nás najdeme zejména na křovinatých stráních, pasekách a mezích.

Trnky versus švestky

Trnky, plody slivoně trnky, svou barvou připomínají borůvky a vypadají trochu jako malé švestičky a někdy se i pletou se švestkami, plody pěstované slivoně švestky nebo švestky domácí (Prunus domestica).

Léčivé účinky trnek

„Modročerné trnky se zelenožlutou dužinou si ve fytoterapii ceníme především pro jejich vysoký obsah vitaminu C, svíravých tříslovin a ovocných kyselin. Používají se proti průjmům a nadýmání, na povzbuzení trávení, ke snížení krevního tlaku, čištění krve a na posílení organismu, říká bylinkář Martin Kolár a dodává: „Já doporučuji trnky vyzkoušet při bolestech v krku, kašli, rýmě a zánětech horních dýchacích cest.

Kdy trnky sbírat

Trnky sbíráme na podzim v plné zralosti, což je zhruba v říjnu a listopadu.K přímé konzumaci jsou v syrovém stavu vhodné, až když přejdou mrazem, to trochu zesládnou. Někdy to bývá boj s časem, protože je mají rádi ptáci. Když je natrháme dřív, můžeme je dát na jeden den do mrazáku. Jelikož mají i tak trpkou chuť, konzumujeme je ve formě čaje, likéru, sirupu či vína nebo domácí pálenky. Výborné jsou sušené – sušíme je vypeckované nejlépe v troubě nebo sušičce při teplotě do 45 °C,“ radí bylinkář.

Trnky recepty

Trnkový čaj

Ingredience

  • 2 lžíce sušených trnek
  • 300 ml vody
  • 1 až 2 lžičky medu

Příprava

Trnky dáme do hrnce, zalijeme studenou vodou, přikryjeme pokličkou necháme asi 10 minut macerovat, pak přivedeme k varu a 5 minut vaříme. Sejmeme a necháme částečně zchladnout. Pak můžeme scedit, ale nemusíme. Osladíme medem.

Užívání

Tohle množství čaje pijeme dvakrát denně před jídlem. Je velmi účinný při chorobách z nachlazení, na úpravy stolice nebo při vysokém krevním tlaku.

PŘEČTĚTE SI TAKY: Domácí likéry z šípků, jeřabin a trnek skvěle chutnají. Poslouží i jako prevence chřipky a nachlazení

Trnkový likér na dobré trávení

Ingredience

  • 2 vrchovaté hrnky nasekaných, mrazem přešlých trnek
  • 1 hrnek medu
  • 5 drcených hřebíčků
  • 1 lžička mleté skořice
  • 2 drcené badyány
  • půl lžičky najemno nastrouhaného zázvoru
  • 1litr vodky nebo čiré domácí pálenky

Příprava

Trnky smícháme s kořením a medem, zalijeme alkoholem a necháme jeden až dva týdny macerovat. Každý den pečlivě protřepeme. Pak scedíme přes plátno do lahve a skladujeme v ledničce.

Užívání

Užíváme dvakrát denně před jídlem 2 lžíce nebo jednoho malého panáčka.

Trnková povidla

Ingredience

  • 1 kg mrazem přešlých trnek
  • 600–800 g cukru

Příprava

  1. Trnky očistíme a opláchneme, zalijeme vodu, aby byly všechny pod hladinou, a přivedeme k varu. Snížíme teplotu a zhruba 10 minut povaříme. Necháme vychladnout a trnky vypeckujeme. Propasírujeme.
  2. Trnkovou dřeň zvážíme a odvážíme stejné množství cukru. Dřeň přivedeme k varu a přisypeme cukr. Za stálého míchání necháme probublávat asi 15 minut do zhoustnutí.
  3. Když mají trnková povidla správnou konzistenci, přelijeme je do skleniček a obrátíme dnem vzhůru.
  4. Trnková povidla jsou výborná na slepování lineckého vánočního cukroví nebo na oslazení čaje či jiného teplého nápoje.

Trnkový keř magický

Trnitý trnkový keř byl odpradávna spojován spíše se zlověstnými a negativními silami, jak prozrazuje M. Kolár: „Čarodějnice používaly jeho trny k propichování zaklínacích voskových figurek a z jeho větví si vyráběly magické hole. V některých magických tradicích je trnka keřem prokletí. Naši předkové si trnkové větvičky často zavěšovali na krk a nad dveře, aby od sebe zahnali démony, pohromy a zlé síly.“

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, fajntip.cz


Přečtěte si také