Trnky jsou až svíravě trpké. Proč je tedy sbírat? Protože jsou léčivé!

Trnky sbíráme na podzim v plné zralosti, což je zhruba v říjnu a listopadu. Modročerné trnky se zelenožlutou dužinou si ve fytoterapii ceníme především pro jejich vysoký obsah vitaminu C, svíravých tříslovin a ovocných kyselin. Zdroj: iStock

Trnky, plody slivoně trnka svou barvou připomínají borůvky a vypadají trochu jako malé švestičky a někdy se i pletou se švestkami, plody pěstované slivoně švestky nebo švestky domácí (Prunus domestica). Zdroj: Pixabay

K přímé konzumaci jsou v syrovém stavu trnky vhodné až když přejdou mrazem, to trochu zesládnou. Někdy to bývá boj s časem, protože je mají rádi ptáci. Když je natrháme dřív, můžeme je dát na jeden den do mrazáku. Zdroj: iStock

Modročerné trnky můžete v podzimní přírodě vidět takřka všude. Mnozí je míjejí bez zájmu třeba proto, že si je jednou utrhli, ochutnali a zjistili, že nejsou moc dobré, že jsou až svíravě trpké. Po prvních mrazech svou trpkost sice trochu ztratí a trnky zesládnou, ale i tak... A proč tedy trnky sbírat a zpracovávat? Protože jsou léčivé! Zdroj: iStock

Jelikož trnky mají trpkou chuť, i když přejdou mrazem, konzumujeme je ve formě čaje, likéru, sirupu či vína nebo domácí pálenky. Výborné jsou sušené – sušíme je vypeckované nejlépe v troubě nebo sušičce při teplotě do 45 °C. Zdroj: iStock

Trnky se používají se průjmům a nadýmání, na povzbuzení trávení, ke snížení krevního tlaku, čištění krve a na posílení organismu Zdroj: iStock

Trnková povidla jsou výborná na slepování lineckého vánočního cukroví nebo na oslazení čaje či jiného teplého nápoje. Zdroj: iStock

Trnka obecná neboli slivoň trnka, někdy slivoň trnítá (Prunus spinosa) je planě rostoucí trnitý listnatý keř s krásnými bílými květy a trpce, až svíravě kyselými plody – trnkami. Trnkové keře u nás najdeme zejména na křovinatých stráních, pasekách a mezích. Zdroj: iStock
Podzimní příroda nám nabízí spoustu skvělých plodů, a tak můžeme kromě dočervena laděných šípků, hložinek či jeřabin narazit taky na modročerné bezinky nebo trnky. Trnka obecná neboli slivoň trnka, někdy slivoň trnitá (Prunus spinosa) je planě rostoucí trnitý listnatý keř s krásnými bílými květy a trpce, až svíravě kyselými plody – trnkami. Trnkové keře u nás najdeme zejména na křovinatých stráních, pasekách a mezích.

Trnky, plody slivoně trnky, svou barvou připomínají borůvky a vypadají trochu jako malé švestičky a někdy se i pletou se švestkami, plody pěstované slivoně švestky nebo švestky domácí (Prunus domestica) Zdroj: iStock

Trnky, plody slivoně trnky, svou barvou připomínají borůvky a vypadají trochu jako malé švestičky a někdy se i pletou se švestkami, plody pěstované slivoně švestky nebo švestky domácí (Prunus domestica) Zdroj: iStock
Trnky versus švestky
Trnky, plody slivoně trnky, svou barvou připomínají borůvky a vypadají trochu jako malé švestičky a někdy se i pletou se švestkami, plody pěstované slivoně švestky nebo švestky domácí (Prunus domestica).
Léčivé účinky trnek
„Modročerné trnky se zelenožlutou dužinou si ve fytoterapii ceníme především pro jejich vysoký obsah vitaminu C, svíravých tříslovin a ovocných kyselin. Používají se proti průjmům a nadýmání, na povzbuzení trávení, ke snížení krevního tlaku, čištění krve a na posílení organismu,“ říká bylinkář Martin Kolář a dodává: „Já doporučuji trnky vyzkoušet při bolestech v krku, kašli, rýmě a zánětech horních dýchacích cest.“
Kdy trnky sbírat
Trnky sbíráme na podzim v plné zralosti, což je zhruba v říjnu a listopadu. „K přímé konzumaci jsou v syrovém stavu vhodné, až když přejdou mrazem, to trochu zesládnou. Někdy to bývá boj s časem, protože je mají rádi ptáci. Když je natrháme dřív, můžeme je dát na jeden den do mrazáku. Jelikož mají i tak trpkou chuť, konzumujeme je ve formě čaje, likéru, sirupu či vína nebo domácí pálenky. Výborné jsou sušené – sušíme je vypeckované nejlépe v troubě nebo sušičce při teplotě do 45 °C,“ radí bylinkář.

Trnky sbíráme na podzim v plné zralosti, což je zhruba v říjnu a listopadu. Zdroj: iStock
Trnky recepty
Trnkový čaj
Ingredience
- 2 lžíce sušených trnek
- 300 ml vody
- 1 až 2 lžičky medu
Příprava
Trnky dáme do hrnce, zalijeme studenou vodou, přikryjeme pokličkou necháme asi 10 minut macerovat, pak přivedeme k varu a 5 minut vaříme. Sejmeme a necháme částečně zchladnout. Pak můžeme scedit, ale nemusíme. Osladíme medem.
Užívání
Tohle množství čaje pijeme dvakrát denně před jídlem. Je velmi účinný při chorobách z nachlazení, na úpravy stolice nebo při vysokém krevním tlaku.
Trnkový likér na dobré trávení
Ingredience
- 2 vrchovaté hrnky nasekaných, mrazem přešlých trnek
- 1 hrnek medu
- 5 drcených hřebíčků
- 1 lžička mleté skořice
- 2 drcené badyány
- půl lžičky najemno nastrouhaného zázvoru
- 1litr vodky nebo čiré domácí pálenky
Příprava
Trnky smícháme s kořením a medem, zalijeme alkoholem a necháme jeden až dva týdny macerovat. Každý den pečlivě protřepeme. Pak scedíme přes plátno do lahve a skladujeme v ledničce.
Užívání
Užíváme dvakrát denně před jídlem 2 lžíce nebo jednoho malého panáčka.

Trnky mají trpkou chuť, konzumujeme je ve formě čaje, likéru, sirupu či vína nebo domácí pálenky Zdroj: iStock

Trnky mají trpkou chuť, konzumujeme je ve formě čaje, likéru, sirupu či vína nebo domácí pálenky Zdroj: iStock
Trnková povidla
Ingredience
- 1 kg mrazem přešlých trnek
- 600–800 g cukru
Příprava
- Trnky očistíme a opláchneme, zalijeme vodu, aby byly všechny pod hladinou, a přivedeme k varu. Snížíme teplotu a zhruba 10 minut povaříme. Necháme vychladnout a trnky vypeckujeme. Propasírujeme.
- Trnkovou dřeň zvážíme a odvážíme stejné množství cukru. Dřeň přivedeme k varu a přisypeme cukr. Za stálého míchání necháme probublávat asi 15 minut do zhoustnutí.
- Když mají trnková povidla správnou konzistenci, přelijeme je do skleniček a obrátíme dnem vzhůru.
- Trnková povidla jsou výborná na slepování lineckého vánočního cukroví nebo na oslazení čaje či jiného teplého nápoje.
Trnkový keř magický
Trnitý trnkový keř byl odpradávna spojován spíše se zlověstnými a negativními silami, jak prozrazuje M. Kolár: „Čarodějnice používaly jeho trny k propichování zaklínacích voskových figurek a z jeho větví si vyráběly magické hole. V některých magických tradicích je trnka keřem prokletí. Naši předkové si trnkové větvičky často zavěšovali na krk a nad dveře, aby od sebe zahnali démony, pohromy a zlé síly.“
Zdroje: bylinkář Martin Kolár, fajntip.cz