Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Naši předci místo dýní vyřezávali řepu aneb dnešní Halloween vůbec není jenom americký svátek

Halloween považujeme za anglosaský svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých a Dušiček (2. listopadu). Původně ale tyto svátky splývaly, a tak i naši předci vyřezávali lampičky z cukrové či krmné řepy. Lampičky díky světlu chránily před duchy a temnými silami.
Vydáno: 18.09.2019
Halloween v Česku
Autor: Thinkstock Halloween v Česku
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

I když u nás anglosaské, či přímo americké svátky jako je Halloween či sv. Valentýn už docela zdomácněly a řada z nás je slaví, mnozí z nás je odmítají jako cizí importované svátky. Češi v těchto dnech chodí na hřbitovy za svými předky, protože si 1. listopadu připomínají svátek Všech Svatých a 2. listopadu Památku všech zemřelých neboli Dušičky. Kvůli Halloweenu, který se v anglosaském světě slaví 31. října možná vyřezávají dýně, protože je to tak nějak hezké a je to zábava s dětmi. Ale neberou to jako svůj svátek. My jsme totiž zapomněli, že naši předci to dělali také - jen místo dýní, které přišly do Evropy z Ameriky, naši předci vyřezávali lampičky z cukrové či krmné řepy. Jak je to možné?

Kde se vzal Halloween?

Ono je to totiž tak, že na přelomu října a listopadu oslavovali Keltové konec roku, svátek Samhain, a to v noci z 31. října na 1. listopadu. "Samhain byl Kelty vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Může dojít k setkávání živých a mrtvých, světlem živí ukazují cestu mrtvým. Tradice v tento den zapalovat ohně a svíčky pochází od Keltů i Slovanů, kteří věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy." (Zdroj: Wikipedie).

Keltové věřili, že se v noci z 31. října na 1. listopadu vracejí duše zemřelých
Autor: unsplash.com Keltové věřili, že se v noci z 31. října na 1. listopadu vracejí duše zemřelých

Ve snaze překrýt pohanské zvyky začala církev od 10. století slavit 2. listopadu Památku všech zemřelých neboli Dušičky, což má ale podobný, respektive stejný obsah. Aby zde duše, které se vracejí na svět, nezůstávaly, vystavovali lidé za okny vyřezávanou zeleninu, ve které svítila svíčka. Keltové vyřezávali brukve vodnice, v Americe je nahradily dýně. V části Čech, kde se uchoval podobný zvyk z doby starých Keltů a Slovanů, se dříve vyřezávaly lampičky z cukrové či krmné řepy, někde i z tuřínů či velkých podzimních kedlubnů. Lampičky, které tak díky světlu chránily před duchy a temnými silami, lidé dávali do oken či na zápraží.

(web)

Další články o Halloweenu:

Předzvěst dlouhého večera...

Netradiční Halloween: 22 pěkně bláznivých dýní. Která se vám líbí nejvíc?

Kde se vzaly halloweenské dekorace?

Dýně, masky, strašidla: Víte, kde se vzaly halloweenské dekorace?

Článek je zařazen v: Halloween , dýně , řepa , český svátek
Speciály: Halloween v Česku
Reklama