Odjeli jsme do Vídně. Za užitným designem a fungujícími interiéry

Už samotný výběr parkoviště nebyl náhodný. Zvolili jsme strategické místo v blízkosti Mariahilferstrasse – Apollo garage, zabouchli dveře od auta a ocitli se v kulisách filmové gangsterky ze 60. let. Nápisy na stěnách, industrální okna, nájezdy do pater, neony, stará, ale funkční pumpa i záchodky s označením 00, nás mile okouzlily.

Zahnuli jsme na Schottenfeldgasse a objevili Swing kitchen. Veganský fast food, do kterého byste měli vejít, i když jste masožravci. My jedli očima a nasávali interier. Absorbovali lahodící barevné kombinace, mix materiálů i jednoduchost a čistotu s nádechem retra. I to, jak se dají do interiéru citlivě zakomponovat technické prvky, jako je vzduchotechnika.

Jedna z hlavních vídeňských tepenMariahilferstrasse, je vzdálená jen pár kroků. Předdvěma lety se změnila v pěší zónu, a stala se tak i přes počáteční skepsi novou dominantnou města. S obchody, kavárnami a bezplatným Wi-Fi připojením.

Zlákaly nás nápadité výlohy tří obchodů, které jsou vedle sebe a které nabízejí nábytek, nádobí, textil a bytové dekorace do interiéru i exteriéru. Interio, Butlers (i u nás) a Grüne Erde. V každém z nich jsme objevili designově jiné zboží. Interio reaguje na poslední trendy a vychytávky v čistším designu, Butlers je hravější, barevnější, někdy na hranici milého kýče, a nabízené zboží v Grüne Erde je v souladu s ekologií, v duchu fair trade.

Přišel čas se něčeho napít a Michele Café Bar byla dobrá volba. Namíchali nám tam nešizený Aperol a my mohli obdivovat, jak stejně poctivě a citlivě zacházejí se starým interiérem. Každé omšelé místo a zákoutí je v té nedokonalosti dokonalé.

Po krátkém odpočinku jsme sešli dolů, k fenomenálnímu uměleckému areálu, muzejní čtvrti MQPo krátkém odpočinku jsme sešli dolů, k fenomenálnímu uměleckému areálu, muzejní čtvrti MQ.Patří k největším kulturním areálům na světě a spojuje velká muzea s malými kulturními scénami. Místo ještě zatraktivňují restaurace a kavárny. Lidé venku posedávají na stylovém nábytku, hrají minigolf, čtou si, popíjejí, kolem pobíhají děti. Víkendy jsou pak věnovány hudbě v podání známých DJ's.

mq Zdroj: iStock

mq Zdroj: iStock

Ten poklidně živý tep místa nás lehce ukolíbal, ale my před sebou měli další cíl: ten nejlepší řízek. Schnitzel jako sloní ucho, v tradiční a prastaré restauraci Der Liebe Augustin na Fleischmark. Znovu jsme tak propojili to, co nás baví. Dobré jídlo a interiéry zařízené tak, aby splňovaly funkčnost prostoru s respektem k historii.

Kafe a sladká tečka už byla naplánovaná na jiném místě. V Café Hawelka na Dorotheergase. Od roku 1939, kdy ji Leopold Hawelka se svou ženou Josefínou otevřeli, zůstala v nezměněné podobě dodnes a stejně tak ji dodnes vedou jejich potomci. Malý prostor v pološeru je nahuštěný omšelými stolky, podlaha vám vrže pod nohama, na zdech a poličkách jsou vzpomínky jako ve starém vetešnictví. Stejně jako kdysi i dnes se tam schází videňská bohéma. Vodu na skvělé kafe vaří ve velkém hrnci a servírují na stříbrném tácku spolu se skleničkou vody a pár kostkami cukru. Pravá vídeňská melange káva, které nemůžete nic vytknout. Možná si hned nesednete stejně jako my, ale počkejte si. Stojí to za to. Po hodině strávené ve světě, kde sezastavil čas, jsme se protáhli a neochotně zvedli.

Vracíme se zpět. Unavení, spokojení, se spoustou nových vjemů, které si hýčkáme.

Jestli jsme vás alespoň trochu nalákali, přejeme vám šťastnou cestu.:)

Vídeň