Začala topná sezona. Ideální čas prověřit vytápění a uspořit tisíce

Někdy pomůže k velké úspoře i maličkost. V případě, že plynový kotel není starší než 20 let, pomohou termostatické hlavice a modernější prostorový termostat s možností programovat nastavení teplot vícekrát denně. V rodinném domě šetří asi 10 % oproti pokojovým termostatům tzv. ekvitermní regulace, kdy kotel topí podle venkovní teploty a teplotu v jednotlivých místnostech uživatel řídí termostatickými hlavicemi.

Litinový kotel je jako ruská limuzína

Pokud ale doma hučí starý litinový kotel, jehož komoru na uhlí kdysi jen doplnil plynový hořák, je to totéž, jako jezdit do práce volhou. Podstatný rozdíl je v regulaci, kdy u starých kotlů termostat jen zapínal a vypínal hořák.

Foto: junkers.de

Oproti tomu dnešní kotle zvětšují nebo zmenšují plamen. Za předpokladu, že dům drží pohromadě a má komorová okna s dvojsklem, není takřka pochyb o tom, že investice 150 až 180 000 Kč do nové topné soustavy se vyplatí. Za tu cenu bude obsahovat velmi účinný kondenzační plynový kotel, který k ohřevu využívá i vodu ze spalin. Zatímco jiné aktuální kotle dosahují účinnosti 91 %, kondenzační kotel převrací standardní výpočty naruby, když podle nich vykazuje více než stoprocentní účinnost. Podstatu fungování kondenzačního kotle přibližuje srovnání teploty vypouštěných spalin.

Z kondenzačního kotle odcházejí spaliny o teplotě mezi 40 a 90 °C, přičemž ty z konvenčních kotlů mají teplotu 130 až 170 °C. Přestože vyžadují napojení na odpad, kam odtéká kondenzát, budou brzy poměrně rozšířené. Například v české metropoli totiž už jen kvůli vyhlášce o ochraně ovzduší ani jiný kotel instalovat nelze. Příslušnou normu splňují i atmosférické kotle s vodou chlazenými hořáky, ty jsou ale stejně drahé jako ty kondenzační. Zatímco kotle zastarávají poměrně rychle, staré dobré litinové radiátory přežijí i několik těchto spotřebičů.

Dnes už na vše stačí jeden kotel. Ušetříte na revizi spotřebičů i za vyvložkování komínů. Foto: junkers.de

(dah)