Chroustek vás dokáže vyděsit. Nemotorný brouk je pěkně otravný
Jakmile chroustka letního potkáte, určitě to rychle poznáte. V období jejich rojení, což bývá od konce června do začátku srpna, možná doslova narazíte na brouka nešiku, který do vás při letu klidně vletí, a to i opakovaně. A pokud takových nemotorů potkáte víc najednou, bývá to docela nepříjemné. Bát se jich však rozhodně nemusíte.
Lidé si chroustka letního často pletou s chrousty obecnými. Chroustci jsou však menší a také se objevují v přírodě o dost později. Chrousty můžete potkat už od konce dubna do začátku června, chroustky až od konce června do začátku srpna a některá komická videa ze setkání s těmito malými otravy jste možná v posledních dnech zaznamenali i na internetu. Lidé, bezmocně mávající rukama vypadají dost zoufale, ale ve skutečnosti jim nic nehrozí.
Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)
Samičky kladou v červenci vajíčka do měkké půdy, larvy se v půdě vyvíjejí 3-4 roky, kdy požírají kořeny rostlin. Na jaře třetího či čtvrtého roku se zakuklí a nejčastěji v červenci se pak dospělí brouci velcí 14–20 milimetrů rozlétají do světa. Přes den se ukrývají mezi listy a za soumraku nešikovně poletují. Někdy se objevují v až hrozivě vypadajícím velkém počtu. Pro člověka jsou však neškodní, jenom trochu otravní.
Chroustka letního poznáte poměrně snadno. Má oválné, trochu až zavalité tělíčko, rezavé či nažloutlé a silně ochlupacené. Na světle hnědých krovkách najdete 3 vystouplé rýhy. Nápadná jsou jeho vějířovitá tykadla. Za letu jej poznáte především podle bručivého zvuku.
Chroustek si potrpí na čistou přírodu
V padesátých letech minulého století se začal chroustek letní z naší přírody rychle vytrácet. Bylo to pravděpodobně způsobeno nadměrným využíváním průmyslových hnojiv i postřiků. V posledních letech však bývá v přírodě pozorován čím dál častěji, což bychom mohli považovat za dobré znamení, že se naše životní prostředí opět uzdravuje.
Chroustek je považován za škůdce
Na jednu stranu je zvýšený výskyt chroustka letního dobré znamení, na stranu druhou se však stále jedná o poměrně nepříjemného škůdce, který při velkém přemnožení dokáže v zahradě zničit trávník či záhony jahod nebo i ovocné stromy. K tomu však dochází jen zřídka a většinou jejich výskyt nemusíte nijak řešit.
Dospělí brouci ožírají listy ovocných stromů, někdy i topoly, a s chutí se pouštějí i do jehličí stromů jehličnatých. Larvy chroustků zase poškozují kořeny a při přemnožení zvládnou zničit celý trávník nebo nově vysazené stromky.
Jak bránit zahradu před invazí chroustků letních
- Samičky dávají při kladení vajíček přednost vlhké půdě, proto zalévejte přímo ke kořenům a ne zbytečně po celé ploše záhonu.
- Před nálety dospělých brouků se můžete bránit hustými sítěmi. Využít můžete například staré záclony.
- Nově vyrojené brouky můžete jednoduše sklepávat z větví ovocných stromů, kde se přes den ukrývají. Pokud chováte slepice, bude to pro ně vítaná pochoutka a určitě se takového sklepávání rády zúčastní.
- Na chroustkovi letním si pochutnají i další obyvatelé zahrady, například ježci nebo ptáci.
- Při skutečně velkém přemnožení chroustků letních můžete použít i chemické přípravky, které však mívají dlouhou ochrannou lhůtu, po kterou pak není vhodné postříkané ovoce ze stromů či zeleninu konzumovat. Používání těchto přípravků však bývá v případě chroustka letního trochu zbytečné. Chroustci skutečně spíše obtěžují, a to po velmi krátkou dobu, než škodí.
Zdroj: chovzvirat.cz; zahrada-centrum.cz; ireceptar.cz