Ruskou ambasádu i centrálu gestapa postavila rodina židovských bankéřů. Jaká je historie staveb?

Ruskou ambasádu postavila stejná rodina jako tu americkou a čínskou. Jaká je jejich historie?

10 Zobrazit galerii

10 Zobrazit galerii

Zvenku ambasáda působí jako nedobytná pevnost. Původně se ale jedná o vilu bohatého bankéře židovského původu Bedřicha Petschka. Jeho rodina působila v Praze a v Ústí nad Labem a jeho příbuzní si v pražské Bubenči postavili podobné vily. V jedné sídlila čínská ambasáda a ta druhá je rezidencí velvyslance USA.

Všechny tři vily vznikly vobdobí první republiky vhistorizujícím slohu odkazujícím na klasicismus a baroko. Zdánlivě tak vypadají starší, než ve skutečnosti jsou. Zatímco jen o kilometr dál rostl Veletržní palác, ukázka českého funkcionalismu, vBubenči vznikaly načančané vily pro bankéře, podnikatele nebo uhlobarony. Domy pro rodinu Petschkových stavěl architekt Max Spielmann, jehož práce je spojena hlavně sPrahou. Budovy, které si u něj Petschkovi objednali, mají pohnutou historii. Prošli jimi nacisté i sovětští vojáci.

Vila Bedřicha Petschka

Velvyslanectví Ruské federace

Vila stojí nad pražskou Stromovkou na místě starší viniční usedlosti. Bedřich Petschek si ji nechal postavit vpolovině dvacátých let, ale prakticky okamžitě ji prodal rodině Popperových. Ti si ji ale neužívali moc dlouho. Stejně jako Petschkovi byli Židé a museli vroce 1938 emigrovat.

Vily rodiny Petschkových 2 Zdroj: Wikimedia Commons/ŠJů

Po válce prezident Edvard Beneš dekretem rozhodl o tom, že vila připadne Sovětskému svazu jako dar za osvobození Československa. Popperovi tak přišli zkrátka a po roce 1989 se o vilu soudili. Stavba zůstala vmajetku Ruské federace, která provedla i různé stavební úpravy. Na stejné adrese sídlí ambasáda i konzulát.

Vila Otto Petschka

Rezidence velvyslance USA

Jen o kousek dál stojí vila vpodobném stylu. Vznikla ve stejné době, ale objednal si ji Bedřichův bratr Otto. Zatímco vila Bedřicha Petschka je pravoúhlá, ta Ottova má zaoblený půdorys. Max Spielmann vytvořil jakousi miniaturu Versailles se zahradami. Zajímavé je i technické vybavení vily včetně vnitřního bazénu a výtahu. Otto Petschek zemřel ještě za první republiky a tak se nucené emigrace nedožil. Během války vilu využívali nacisté a vroce 1945 tu krátce byli ubytovaní sovětští vojáci. Vila připadla státu a ten ji následně nejprve pronajal Spojeným státům a nakonec jim ji prodal.

Vily rodiny Petschkových 3 Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Vila Marianne Gellertové-Petschkové

Velvyslanectví Čínské lidové republiky, dnes Památník národního písemnictví

Třetí vila, kterou postavil Max Spielmann pro rodinu Petschkových, také měnila majitele. Dokončena byla vroce 1930, ale Marianne, teta Bedřicha a Otty, si ji užívala jen osm let, potom odešla zČeskoslovenska do emigrace. Po válce vilu využívala Čína jako svou ambasádu. Spříchodem demokracie ale čínští diplomaté velikou vilu opustili. Od roku 2006 stavba patří Památníku národního písemnictví, který ji rekonstruuje, aby sem přesunul své sídlo ze Strahovského kláštera. Vzniká tu stálá expozice české literatury.

Vily rodiny Petschkových 9 Zdroj: Wikimedia Commons/PNPPraha

Petschkův palác neboli Pečkárna

Centrála gestapa

Srodinou Petschkových souvisí také nechvalně proslulá Pečkárna u Václavského náměstí. Petschkovi si dům nechali postavit jako sídlo své bankovní společnosti. Jednalo se o moderní budovu sklimatizací, páternostery a potrubní poštou. Ještě před válkou stačili dům prodat. Během okupace ho využívalo gestapo jako svou centrálu a zPetschkova paláce se stala tzv. Pečkárna, kde docházelo kmučení a brutálním výslechům. Budovu opět stavěl Max Spielmann.