Vila Tugendhat v hlavní roli: Znáte těchto 12 faktů o slavné brněnské stavbě?

Moravská architektonická ikona, vila Tugendhat, je jednou z nejkrásnějších funkcionalistických budov. Od 16. prosince 2001 figuruje brněnská vila Tugendhat na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jedinou památku moderní architektury v Česku v tomto výběru. Co všechno byste o ní měli vědět?

Brněnská vila Tugendhat je jednou z nejkrásnějších ukázek funkcionalismu, architektonického směru, který se rozšířil v poválečné Evropě dvacátých let. Architekti tehdy osekali kudrlinky secese a art deca,a vznikl tak styl, jehož hlavním cílem nebyla dekorativnost a pompéznost, ale účelnost. Funkcionalismus navíc nepředstavoval jen jednu epizodu v dějinách architektury, z jeho filozofie vycházíme při stavbě domů dodnes. Tento směr stál i u počátků budování paneláků, které důvěrně známe. Nejvýznamnější školou funkcionalismu byl německý Bauhaus, jehož činnost ukončili nacisté v roce 1933.

Vilu Tugendhat projektoval německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, jeden z nejvýznamnějších představitelů funkcionalismu a také ředitel školy Bauhaus, která definovala evropskou meziválečnou architekturu. Vila Tugendhat patří k van der Rohovým nejznámějších dílům. Další jeho stavbu podobného významu najdeme ve španělské Barceloně. Německý architekt tu postavil roku 1929 pavilon své země pro Mezinárodní výstavu. Objekt je dodnes přístupný a nachází se jen kousek od ostatních významných muzeí katalánské metropole.

Co byste měli vědět o vile Tugendhat

  • Vila Tugendhat byla vystavěna v letech 1929 až 1930
  • Navrhl ji německý architekt Ludwig Mies van der Rohe a byla v podstatě svatebním darem. Textilní podnikatel Alfred Löw-Beer ji daroval své dceři kjejímu druhému sňatku s Fritzem Tugendhatem. Greta chtěla něco „extra speciálního” a dostala to.
  • Novomanželé si vilu užili sotva osm let. Pak museli uprchnout před nacisty do USA.
  • Je postavena ve stylu funkcionalismu a už ve své době vzbudila značný rozruch. Pro mnoho lidí byla natolik inovativní, až nevěřili, že se v ní dá opravdu bydlet. Připomínala jim totiž výstavní pavilon.
  • Onen slavný „skleněný pokoj” je ve skutečnosti prostor v čelní stěně domu, který je prosklený sedmi obřími tabulemi čirého skla. Rozměry tabulí jsou 5x3,5 metru a tloušťka skla 9,8 mm.
  • Ve vile jsou nainstalovány převratné technické prvky, jako zasouvací skleněné tabule oken nebo čističky vzduchu a speciální systém termoregulace domu.
  • Na podlahách domu nejsou parkety, jak bylo v té době zvykem, ale bílé linoleum firmy Deutsche Lioleum-Werke. Je krásné, ale špatně se udržovalo a udržuje. Dodnes je po vile třeba chodit v návlecích.
  • Kromě slavné skleněné stěny je ve vile také nádherná stěna z onyxu a další unikátní stěna z makassarského ebenu, který je nesmírně vzácný a dnes se už nesmí kácet.
  • Vila Tugendhat skrývá takové místnosti, jako je zimní zahrada, fotokomora, strojovna, místnost na kožichy proti molům, byt správce nebo domácí kino.
  • Z ulice vypadá vila záměrně nenápadně, její síla a luxus se rozkládá směrem do svahu a to zajišťuje soukromí.
  • Ve vile se po odjezdu původních majitelů vystřídali nacisté, Rudá armáda, soukromá baletní škola nebo rehabilitační oddělení dětské nemocnice. Od roku 1963 je památkově chráněná.
  • Věhlas vily Tugendhat je obrovský. Od 16. prosince 2001 figuruje brněnská vila Tugendhat na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jde o jedinou památku moderní architektury v Česku v tomto výběru .Patří mezi čtyři nejvýznamnější vily světa.

Podívejte se, jak se bydlelo za první republiky:

Sdílejte článek

Přečtěte si také