Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

Nahradil zdobnou secesi a proměnil se v jeden z nejvlivnějších architektonických stylů dvacátého století. Funkcionalismus se vyznačoval jednoduchostí, čistotou a funkčností. Československo nezůstalo pozadu a zanechalo nám úchvatné stavby, které si zaslouží pozornost. Praha, Brno a Zlín se v meziválečných dobách proměnily v centra funkcionalistické architektury u nás.
Vydáno: 20.06.2019
Veletržní palác v Praze
Autor: profimedia.cz Veletržní palác v Praze
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Hlavní myšlenkou tohoto stylu bylo navrhnout stavbu tak, aby odpovídala svému účelu a využití. Zbytečné ornamenty musely pryč, nahradily je čisté linie. Asi nejvýznamnějším představitelem funkcionalistické architektury je původem švýcarský architekt Le Corbusier, který vyznával heslo „forma následuje funkci“. To se nakonec stalo mottem směru, který naše bydlení ovlivňuje dodnes. Mezi dalšími architekty a designéry funkcionalismu najdete Alvara Aalta z Finska, Hannese Meyera ze Švýcarska, Waltera Gropia, zakladatele německého Bauhausu nebo Ludwiga Miese van der Rohe, který postavil proslulou vilu Tugendhat v Brně.

Adolf Loos a raumplan

V meziválečných dobách, kdy se funkcionalismus prosadil, nezůstalo stranou ani Československo. Stavěly se tu funkcionalistické budovy, které jsou dnes památkově chráněné a patří k opravdovým architektonickým skvostům. Hlavním tuzemským představitelem je Adolf Loos, který stojí za projektem významné Müllerovy vily v Praze. Je autorem eseje Ornament je zločin, kterou upozorňoval na důležitost funkčnosti staveb. Slavná Müllerova vila byla postavena pro Františka a Miladu Müllerovy, kteří zde žili 18 let. V 60. letech tu sídlily různé komunistické instituce. Charakteristickým pro tuto stavbu je tzv. raumplan, prostorové uspořádání domu a výškově členěné místnosti v závislosti na jejich funkci.

Müllerova vila je nejznámější českou stavbou od Adolfa Loose
Autor: profimedia.cz Müllerova vila je nejznámější českou stavbou od Adolfa Loose

Tento systém Loos použil i ve své další pražské stavbě, o pár let mladší Winternitzově vile. Ta patřila rodině Winternitzů, kterým nacisté zkonfiskovali majetek a následně je deportovali do koncentračního tábora. Potomci rodiny vilu získali zpátky až po sametové revoluci.

Článek o historii vily najdete ZDE, nebo se podívejte na fotoreportáž:

Veletržní palác

Další významnou funkcionalistickou stavbou v hlavním městě je Veletržní palác, který v současnosti ukrývá sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Veletržní palác byl postaven v letech 1925–1929 dle návrhu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse a veletrhům sloužil až do roku 1951. V roce 1974 ho poničil požár, po kterém následovala nákladná rekonstrukce. Až o dvacet let později se Veletržní palác opět otevřel veřejnosti, když se proměnil ve výstavní prostory.

Veletržní palác v Praze dnes slouží jako výstavní prostory Národní galerie
Autor: profimedia.cz Veletržní palác v Praze dnes slouží jako výstavní prostory Národní galerie

Molochov na Letné

Nedaleko Veletržního paláce najdeme i blok bytových domů z konce třicátých let. Na ulici Milady Horákové přímo proti Letenské pláni stojí stavba, která připomíná panelové domy. Jedná se ale o funkcionalistický kousek, který nabízel ve své době velice luxusní bydlení. Za kuchyněmi byly pokoje pro služky, ke koupelnám náležely šatny a některé byty zabíraly celá patra. Stavbě se pro její robustnost začalo říkat Molochov. Za války zde bydleli příslušníci SS a po únoru 1948 se sem nastěhovali komunističtí pohlaváři včetně známého Jakeše nebo posledního komunistického premiéra Adamce. Měli to blízko jak na Hrad, tak na ministerstvo vnitra. Už od šedesátých let je stavba památkově chráněna.

Molochov na Letné připomíná paneláky, ale jedná se o ukázku meziválečné funkcionalistické architektury
Autor: profimedia.cz Molochov na Letné připomíná paneláky, ale jedná se o ukázku meziválečné funkcionalistické architektury

Vila Tugendhat

Také moravské Brno má co nabídnout. Nachází se zde klenot funkcionalismu, vila Tugendhat z roku 1930, jejímž autorem je Ludwig Mies van de Rohe. Stavba vyniká svou konstrukcí, technologiemi a použitými materiály. Prosklený obývací pokoj je symbolem této stavby. Vila se stala jedinou českou památkou moderní architektury, která je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Prohlídka této budovy představuje jedinečný zážitek, na který se ale čeká. Vstupenky je potřeba rezervovat alespoň tři měsíce předem, jinak vám hrozí, že se dovnitř nepodíváte. Ve vile se také natáčel film Skleněný pokoj podle bestselleru Simona Mawera. 

Vila Tugendhat je nejznámější funkcionalistickou stavbou u nás
Autor: istock.com Vila Tugendhat je nejznámější funkcionalistickou stavbou u nás

Výstaviště i kavárny

Významnou stavbou ve stylu funkcionalismu je například BVV – Brněnské výstaviště, které se veřejnosti otevřelo v roce 1928 k příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu a desátého výročí vzniku Československa. Jedná se o funkcionalistický komplex s rozlohou přes 360 000 m2. Pravidelně se tu konal Strojírenský veletrh, která se pořádá dodnes.

BVV Brněnské výstaviště má úchvatné výstavní haly
Autor: profimedia.cz BVV Brněnské výstaviště má úchvatné výstavní haly

První důsledně funkcionalistickou stavbou nejen v Brně, ale i v celém Československu je Zemanova kavárna, která byla neuváženě zbourána kvůli výstavbě Janáčkova divadla, avšak znovu postavena a otevřena na jiném místě v roce 1995. V současné době funguje jako restaurace a kavárna. Stavba je inspirována Le Corbusierovým pojetím. Autorem je architekt Bohuslav Fuchs a nachází se v parku Koliště. Kavárna byla navržena s velkými výsuvnými červenými okny, díky kterým je interiér propojen s okolním parkem.

Další brněnskou stavbou je Kavárna Era, která byla vyhlášeným místem setkávání brněnské smetánky. Po dlouhé odmlce a rekonstrukci byla znovuotevřena v roce 2011. Stavbu inspirovala holandská skupina De Stijl.

Funkcionalismus ve Zlíně

Zlín představuje jedinečné evropské město díky své funkcionalistické architektuře a urbanistickému plánu. Velkolepý rozvoj Zlína nastal díky obuvnickému podnikateli Tomáši Baťovi. Firma vznikla roku 1894 a potřebovala pro svoji činnosti výrobní prostory, zázemí pro dělníky, a tedy také obchody, školy a kulturní centra. První plány vznikly v ateliéru významného architekta Jana Kotěry, který projektoval i Baťovu zlínskou vilu. Následně práci převzal Josef Gočár a další architekti. Stavby ve Zlíně měly jednotný styl, kdy se základním prvkem budov stal konstrukční sloupový systém a železobetonová kostra. Charakteristické jsou také červené neomítnuté cihly, ocelová okna a rovné střechy.

Zlínský mrakodrap
Autor: profimedia.cz Zlínský mrakodrap

Nejvýznamnější a nejznámější stavbou zlínského funkcionalismu je bezesporu tzv. Jednadvacítka neboli Zlínský mrakodrap, který sloužil jako správní budova obuvnické firmy. Jedná se o jednu z prvních výškových staveb nejen v Československu ale i v Evropě. Má 16 pater, dosahuje výšky 77,5 metrů a její kostra sestává ze sloupového systému bez příček. Jedinečný je výtah o rozměru 6 na 6 metrů, který sloužil jako kancelář majitele firmy Tomáše Bati. Nachází se v něm klimatizace i umyvadlo. Výhledy z budovy jsou výjimečné především proto, že je odtud možné vidět celé urbanisticky naplánované město.

Kolonie pro dělníky

Díky rozvoji obuvnického průmyslu zde bylo nutné vybudovat ubytování a zázemí pro zaměstnance. Vznikla tak celá kolonie rodinných domků, inspirovaných v USA podobně jako celý koncept města. Typické jsou pro ně neomítané červené cihly. Domky se nachází v městské čtvrti Letná a autorem prvních plánů je Jan Kotěra. Jednotlivé pozemky nerozdělují ploty a zahrady tak navazují na volnou přírodu. Nebylo zde možné postavit žádnou kůlnu či například chovat slepice, jelikož dle Tomáše Bati neměli dělníci po práci dále pracovat, aby neplýtvali energií, která by jim chyběla další pracovní den. Také v ostatních částech města se nacházejí kolonie domků, které byly původně vystavěny pro dělníky. V současné době se jedná o velmi žádané stavby.

Zlínské domy pro dělníky
Autor: profimedia.cz Zlínské domy pro dělníky

Text: Alena Sobotková

Článek je zařazen v: funkcionalismus , Ludwig Mies van der Rohe , Adolf Loos , Winternitzova vila , Tugendhat , vila Tugendhat , Müllerova vila , Veletržní palác , Molochov , architektura , Praha , Brno , Letná
Reklama