*Skalničky

Skalničky jsou vytrvalé květiny nižšího vzrůstu, bohatě kvetou a mnohdy vytvářejí velké polštáře. Mohou to být jak byliny, tak polokeře nebo i nízké keře. Skalku si můžete postavit téměř na každé zahrádce. Její výhodou je, že na malé ploše lze shromáždit velké množství rostlin podle vlastního vkusu, které můžete neustále doplňovat novými nebo obměňovat.

Ovšem stavba skalky není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Často můžete kolem sebe vidět spíše neladně poskládané kameny, jež někdy připomínají spíše podivnou skládku.

Jak na to?

Většina skalniček potřebuje dostatek světla, vzduchu a dostatečnou půdní vlhkost, proto najděte pro stavbu skalky volné a nezastíněné místo. Nejvhodnější je východní nebo severní svah, který tak snadno nevysychá.

Pro stavbu skalky používejte jen jeden druh kamene. Nejpřirozeněji působí skalka vytvořená z horniny, která se vyskytuje v nejbližším okolí. S tím souvisí i nižší náklady. Vhodným materiálem jsou kameny již zvětralé a porostlé mechy a lišejníky.

Při vlastní stavbě usaďte nejdříve větší kameny a teprve potom ty menší, aby výsledný dojem působil přirozeně. Kameny pokládejte spíše širší stranou k zemi. Mezi nimi nechte dostatečné množství volného prostoru, kam budete sázet rostliny. Počítejte s tím, že některé se dokáží pořádně rozrůst.

Když máte všechny kameny uloženy, vyplňte štěrbiny mezi nimi kvalitní zeminou. Nejvhodnější je půda humózní, nepříliš těžká. Většina skalniček potřebuje vápenitou půdu, a proto můžete přidat do země rozdrcenou starou omítku nebo trochu vápence. Pozor však, některé druhy vápno nesnášejí! Jsou to například levisie či haberla. Hotovou skalku zalijte a počkejte, až se zem řádně slehne. Tyto práce je nejlepší udělat na podzim.

Jaro je nejvhodnější dobou k vysazování rostlin do skalky. Před výsadbou musí být půda řádně odplevelena. Dnes se většina rostlin prodává předpěstovaná v kontejnerech, takže je můžete sázet i později. Nevýhodou podzimního vysazování však je, že rostliny nestačí dostatečně zakořenit a mohou v zimě snadno zmrznout.

Po vysazení nezapomeňte rostliny důkladně zalít, aby se voda dostala ke všem kořenům.

Rozkvetlá skalka, Foto: Jindřich Votýpka

Péče o skalku

V době, kdy už nehrozí návrat mrazů, odstraňujte chvojí a listí zakrývající přes zimu choulostivější druhy, začněte skalku čistit, odstraňovat plevele, zmenšovat příliš rozrostlé trsy, slábnoucí rostliny přihrňte novou zemí. Části alpinek napadené cizopasnými houbami odstraňte a spalte. Nepříjemnými škůdci jsou myši, krtci a někdy i kosi. Zvláště v suchých létech se myši rozmnoží a nastěhují se do skalky. Rozrušují ji děrami a ohryzávají kořeny. Pomůžou vám pastičky a jedy na myši, které nasypte do děr. Kosi zase rádi vytahují ze země čerstvě nasázené rostliny. Nejdůležitější prací pro skalničkáře je soustavné pletí. Jednoleté plevele vytrhnete poměrně snadno, větší problémy budete mít s vytrvalými druhy, jako je pýr nebo bršlice. Jako plevele se však chovají i některé skalničky, které se příliš rozrostou a začnou utlačovat cennější druhy.

Množení

Skalničky nejsnáze namnožíte na jaře dělením starších trsů. Takto získáte nové rostliny ze skalniček tvořících oddenky, šlahouny nebo trsy. Ostatní si raději kupte u odborníka. Nikdy si však nevylepšujte skalku rostlinami donesenými z volné přírody.

Špatně se ujímají a těžko se přizpůsobují novým podmínkám. Většina druhů je také chráněná zákonem!

Rozkvetlá skalka, Foto: Jindřich Votýpka