Vrtačka

V domácnosti zpravidla použijeme ruční vrtačku poháněnou elektromotorem napájeným ze sítě nebo z akumulátoru. Mezi ruční vrtačky patří i vrtací kladiva, která navíc umožňují sekání do zdí. Naprostá většina ručních vrtaček je vybavena plynulou regulací a reversací otáček a příklepem, umožňujícím snadnější vrtání do zdí. U vrtacích kladiv je možné příklep použít nezávisle na otáčivém pohybu.

Vrták se upíná pomocí tříčelisťového sklíčidla, pro vrtání s příklepem je ale vhodnější systém SDS-plus, používaný u vrtacích kladiv.

Základní parametry vrtaček jsou výkon motoru, rozsah otáček a rozsah průměrů vrtáků, které lze upnout do sklíčidla. U ručních vrtaček je výkon a max. průměr přizpůsoben ergonomickým požadavkům tak, aby se minimalizovalo riziko úrazu. Maximální průměr vrtáku je obvykle 13 mm, větší při vrtání do pevných materiálů rukama neudržíme a mohli bychom se nepříjemně poranit.

Podle rozsahu otáček můžeme posoudit, do jakých materiálů a s jakými nástroji můžeme vrtat. Platí, že čím je menší průměr vrtáku a měkčí materiál, do kterého vrtáme, tím vyšší otáčky potřebujeme. Pro přibližnou orientaci uvedu, že při vrtání do běžné oceli vrtákem z materiálu HSS (High Speed Steel, tedy rychlořezná ocel, což je nejběžnější materiál na výrobu vrtáků) o průměru 10 mm by měly být otáčky 650 za minutu, vrták 5 mm potřebuje otáčky dvojnásobné, tedy 1300 za minutu.

S vrtačkou však nemusíme jenom vrtat. Můžeme jí použít i na šroubování, řezání závitů, broušení, míchání barev a řadu dalších prací, kde využijeme otáčivý pohyb sklíčidla.