Svatomartinská tradice je živá i dnes: Husa a mladé víno nesmějí chybět
Svátek sv. Martina (11. 11.) si spojujeme s prvním sněhem a hlavně husí pečínkou, koláči a mladým vínem. Prozradíme, proč se peče na Martina právě husa a jak podle ní předpovídat zimu?
Podzim je rámovaný mnoha lidovými tradicemi, jedním z nejoblíbenějších byly a jsou hody svatomartinské. Svátek svatého Martina 11. listopadu byl v minulosti zlomem v tradičním životě na vesnici, protože znamenal začátek dlouhé zimy a lidé se posilňovali před adventním půstem. Svatomartinská tradice je živá i dnes, kdy na stole nesmějí chybět dozlatova vypečená husa se zelím, martinské koláče nebo rohlíčky a mladé víno.
Nenechte si ujít: Co byly přástky a proč je církev zakazovala?
Na Martina se peče husa.
Svatý Martin z Tours je patronem vojáků, koní, jezdců, kovářů, tkalců, krejčích, mlynářů, bednářů, pastýřů, hostinských, pocestných, chudáků a žebráků, zajatců, abstinentů a také vinařů a hus. Legenda o něm říká, že v době, kdy sloužil jako římský voják, se podělil s žebrákem o svůj plášť. Další noc se Martinovi ve snu zjevil Ježíš a Martin se dal pokřtít a stal se knězem. Ale co má tenhle světec do činění s husami?
Podle jedné z pověstí byl Martin z Tours velmi skromný muž a zdráhal se přijmout biskupský úřad, a proto se před vyslanci přinášejícími mu zprávu o jeho jmenování schoval do hejna hus. Ovšem nebylo mu to nic platné, protože husy ho svým kejháním prozradily.
Druhá verze říká, že husy svým štěbetáním rušily svatého Martina při kázání natolik, že za to dodnes pykají na pekáči.
„Ve skutečnosti v tomto období byly husy dobře vykrmené a hospodáři se před zimou zbavovali zvířat, která se nehodila k chovu nebo by nepřežila chladné měsíce. Ale ať už je to jakkoliv, pečená husa k Martinovi zkrátka patří. Dodnes známé lidové rčení říká, že o svatém Martině husa nejpěkněji zpívá,“ vysvětluje dr. Vondrušková. Připravovat na sv. Martina husu je velmi starý zvyk, který se udržoval jak na venkově, tak ve městě. Ve skutečnosti v tomto období byly husy dobře vykrmené a hospodáři se před zimou zbavovali zvířat, která se nehodila k chovu nebo by nepřežila chladné měsíce.
Svatý Martin je patronem vojáků, koní, kovářů, krejčích, hostinských, chudých a také vinařů a hus Zdroj: iStock
Svatomartinská předpověď počasí
Podle svatomartinské husy naši předkové předpovídali, jaká bude nadcházející zima.
Zásadní bylo množství a rozmístění podkožního tuku na těle husy. Když měla hodně tuku, tak čekali zimu tuhou a mrazivou.
Jaké budou Vánoce, pak odhadovali podle stavu hrudní kosti martinské husy – tmavá kost značila Vánoce na blátě, světlá naopak bílé Vánoce.
Mohlo by vás zajímat: Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Znáte svatomartinské tradice a pranostiky?
Svatomartinská husa se zelím a lokšemi krok za krokem
S přípravou husy, zelí a brambor na lokše začneme den předem. Rozležení přes noc masu, zelí i bramborám jen prospěje a my budeme mít v den D více času.
Tučnou mladou husu o váze 3,5–4 kg, která by neměla mít potrhanou kůži, polámané kosti nebo podlitiny, den předem osolíme zvenku i zevnitř a necháme v chladu.
Druhý den ji pokmínujeme zevnitř a zvenku a dáme do pekáče. Na 2,5 cm podlijeme vodou a vložíme do trouby předehřáté na 220 °C. Pečeme 20–30 minut. Potom husu zakryjeme, teplotu snížíme na 190 °C a pečeme zhruba 3 hodiny. Během pečení do husy, hlavně do stehen, několikrát píchneme, aby se uvolnil tuk. Pak husu odkryjeme. Pokud se vypeklo hodně tuku, odebereme ho trochu.
Do výpeku vložíme asi 4 oloupaná jablka zbavená jádřince, nakrájená na čtvrtiny a posypaná mletým hřebíčkem, nebo do jablek několik hřebíčků zabodneme. Husu s jablky pečeme ještě 1–1,5 hodiny. Upečenou husu vyjmeme z trouby, pekáč zakryjeme a necháme asi 20 minut odležet.
Na zelí nakrájíme 1 cibuli na kostičky (připravujeme-li zelí červené, tak cibuli červenou) a opečeme ji na 1 lžíci sádla. Zhruba po 8 minutách poprášíme cukrem a necháme krátce zkaramelizovat. Potom přidáme buď 800 g čerstvého nakrouhaného zelí, nebo 700 g okapaného kysaného zelí, nebo 640 g sterilizovaného zelí ve sklenici a okmínujeme. Podle potřeby podlijeme krouhané zelí trochou vody, kysané zelnou šťávou, zakryjeme pokličkou a dusíme doměkka. Hotové zelí dochutíme solí, cukrem nebo octem.
Na lokše uvaříme den předem asi 1 kg brambor v mírně osolené vodě. Vaříme je ve slupce a loupeme studené až těsně před zpracováním, aby neoschly.
Vařené brambory nastrouháme na jemném struhadle, osolíme a smícháme s 300 g hladké mouky. Vypracujeme hladké těsto, které se bude trochu lepit, ale to nevadí. Mouku navíc nepřidáváme, protože čím víc mouky, tím budou lokše tvrdší, a to není dobře!
Lžící odkrajujeme menší bochánky, podsypeme je moukou a poprášeným válečkem vyválíme slabou placku. Na rozpálené pánvi lokše nasucho opečeme z obou stran. Na lokších se budou nafukovat menší i větší puchýřky, které je lepší propíchnout. Mezi pečením smeteme z pánve opadanou mouku, aby se nepřipalovala.
Hned po upečení lokše potřeme odebraným husím sádlem. Naskládáme je na sebe na talíř a přikryjeme porcelánovou mísou. Krásně se provoní a zvláční.
Husu rozdělíme nůžkami na drůbež na porce a podáváme se zelím. Lokše si může každý brát podle chuti z velké mísy. Svatomartinskou husu můžeme podávat se zelím červeným i bílým a upečenými jablky a s knedlíky houskovými, bramborovými nebo chlupatými.
Svatomartinské víno
A čím zapít domácí svatomartinskou husu? Čím jiným než mladým vínem, které bývá svěží, mívá ovocný nádech, je lehké a má nižší obsah alkoholu. Tradice připíjení mladým vínem k svatomartinským oslavám patřila již na dvoře Josefa II. Dnes se jako ten pravý čas otevírání lahví svatomartinského vína uvádí 11. 11. v 11 hodin a 11 minut.
Svatomartinské víno je mladé víno, které se tradičně otevírá 11. listopadu na svátek svatého Martina. Tento den je spojen s oslavami a hodováním, kdy se podává pečená husa a další tradiční pokrmy. Svatomartinské víno je oblíbené pro svou svěžest a lehkost, a proto se stalo nedílnou součástí podzimních slavností.
Mnozí možná namítnou, že k tučné huse ladí spíše pivo než mladé víno. Ale pivo, které je spíše zásaditého či neutrálního pH, ředí žaludeční šťávy a tím zpomaluje proces trávení. Naproti tomu mladé svatomartinské víno má zpravidla vyšší kyselinku a napomáhá dobrému trávení. Můžeme doporučit Veltlínské červené rané, víno světle zlaté barvy s vůní čerstvého letního ovoce, v chuti svěží, s vyrovnanou kyselinkou a zbytkovým cukrem. Nebo třeba Svatovavřinecké, víno sytější purpurové barvy, vonící po zralých višních a lesním ovoci, v chuti jemné, s měkkou kyselinkou.
Svatomartinská husa na jedničku: Tipy od šéfkuchaře z Lokálu na dokonale propečené maso a křupavou kůžičku
Upečte si svatomartinské povidlové koláčky
Nejprve si připravíme kvásek: 50 g droždí smícháme s 20 ml vlažného mléka, 10 g cukru a trochou hladké mouky. Necháme kynout zhruba 20 minut.
V míse smícháme 500 g mouky, 90 g cukru, 2 žloutky a postupně přimícháme 180 ml oleje a 230 ml mléka. Nakonec přidáme kvásek a vypracujeme vařečkou hladké těsto.
Poprášíme moukou a necháme vykynout.
Z 35 g polohrubé mouky, 25 g másla a 25 g cukru uděláme drobenku.
Z vykynutého těsta uděláme stejně velké kuličky, rozložíme je na plech vyložený pečicím papírem a panákovou skleničkou do nich uděláme důlek. Potřeme rozkvedlaným vejcem. Do důlku dáme švestková povidla a posypeme drobenkou.
Pečeme v troubě předehřáté na 180 °C dozlatova a ihned po vytažení potřeme rozpuštěným máslem (asi 2 lžíce) smíchaným s 1 lžičkou rumu.
Svatomartinské koláčky necháme vychladnout a před podáváním poprášíme moučkovým cukrem.
Jak na tradiční martinské rohlíčky
Z 40 g droždí připravíme kvásek – rozdrobíme ho do 400 ml vlažného mléka a přidáme 2 lžičky cukru, necháme na teplém místě vykynout.
Utřeme 200 g másla se 200 g cukru, 4 žloutky a nastrouhanou kůrou ze 2 citronů, přisypeme 600 g polohrubé mouky se špetkou soli a vlijeme vykynutý kvásek. Zaděláme těsto, přikryjeme utěrkou a necháme v teple asi hodinu kynout.
Těsto po vykynutí znovu propracujeme, rozdělíme na díly, vyválíme na pomoučněném vále obdélníky, potřeme povidly nebo ořechovou či makovou nádivkou, zavineme přes roh a ohneme do tvaru rohlíku nebo podkovy.
Rozložíme je na plech vyložený pečicím papírem a necháme ještě chvíli kynout. Před pečením potřeme rozkvedlaným vejcem.
Vložíme do trouby předehřáté na 180–190 °C, pečeme 30–40 minut dozlatova. Hotové pocukrujeme moučkovým cukrem.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková); receptyschuti.cz; fresh.iprima.cz