Manželé pracují každý jindy. Tak si postavili dům, který jim takhle skvěle vytvořil soukromí

Dům v domě - Obrázek 4 Zdroj: Shannon McGrath

Jak sladit rytmus v domácnosti, když se každý z jejích členů potřebuje soustředit v jinou dobu? Architekti pro specificky žijící pár navrhli ideální obydlí, aby se navzájem nerušili.

„Dům v domě,“ jak tuto stavbu nazvali její autoři z australského ateliéru Steffen Welsch Architects, vychází z předpokladu, že jakákoli jednotlivost – dům či jeho obyvatele nevyjímaje –.je součástí něčeho většího. Tím je v tomto případě ulice povětšinou starých domků se sedlovou střechou, mezi které spíše nenápadná novostavba s dvojitou sedlovou střechou ladně zapadla. „Naše stavby zůstávají na první pohled i bez povšimnutí, ale postupně se odhalují a až časem je lidi doceňují,“ popisují svůj přístup architekti.

Za svůj tajnosnubný název dům vděčí rozvržení prostoru do jednotlivých menších pavilonů, soustředěných při centrální chodbě. Těch interních pavilonů či naznačených menších domků je celkem pět – jeden pracovní, druhý pro hosty, ve třetím je ložnice majitelů a ve dvou zbývajících kuchyně s jídelnou resp. obývací pokoj s knihovnou.

Stejně členité jako samotný dům jsou i zahrádky, jsou ale „jen“ čtyři, každá z nich má také své přesné určení. Zátiší, Knižní, Stolovací a Široká-odpočinková – (ta jediná je na celou šířku pozemku).

Toto je Široká zahrada pro odpočinek. Jako jediná je na celou šíři pozemku. Foto: Shannon McGrath

Nezvyklé uspořádání domu vyplynulo už ze zadání. Majitelé totiž pracují každý v jinou dobu a mají tedy natolik rozdílné potřeby, že by se v běžném domě mohli rušit. Středová chodba pak skýtá ideální prostor k vystavení sbírky uměleckých děl. Než se tak ale stalo, bylo třeba vyhovět majitelům a vymyslet, jak do chodby dostat co nejvíce denního světla, při němž obrazy i reprodukce vynikají nejlépe. Architekti je zajistili právě konceptem četných menších zahrad, do nichž se jednotlivé „domy“ v domě otvírají rozměrnými okny či prosklenými dveřmi.