Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Nadbytek spánku funguje stejně jako alkoholová „opice“. Proč?

Přespání si nezadá s nevyspalostí.
Vydáno: 05.11.2016
Příliš mnoho spánku

„Nespi, budeš přespalej a malátnej,“ jak zaznívá ve filmu Pražská 5, je tvrzení překvapivě pravdivé. Přemíra spánku organismus dostává do stejného stavu jako přemíra alkoholu. Na rozdíl od neurologické spouště, jakou po sobě zanechává alkohol, ovšem přespaným člověkem cloumá oklamaný cirkadiánní systém v mozku. Co to je? Je to uskupení buněk v části mezimozku zvané hypothalamus, které řídí rytmické funkce organismu opakující se s periodou přibližně 24 hodin. Řídí jakési vnitřní načasování organismu, přičemž se orientuje podle denního světla. Jakmile cirkadiánní systém na podnět z očí zjistí, že je ráno, rozesílá chemické zprávy, které sjednotí vnitřní čas pro každou část těla. Každá buňka díky tomu ví, jak si během dne dávkovat energii.

Ti, kdo spí příliš mnoho, tyto biologické hodiny rozladí, načež buňkám vysílají úplně jiné zprávy, než jaké by čekaly. A právě v důsledku toho se pak člověk cítí unavený. Můžete nakrásně vyspávat do 11 hodin, jenže vaše buňky najely na svůj energetický cyklus už v 7. Výsledkem je rozkol podobný tomu, jaký způsobuje překračování časových pásem při cestě letadlem.

Přespání ovšem neznamená jen zkažený sobotní výlet do přírody. Pravidelné předlouhé vyspávání zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou, kardiovaskulárními chorobami a obezitou. Studie vědců z Harvardovy univerzity prokazuje, že lidé, kteří každou noc spí 9 až 11 hodin, mají potíže s pamětí a hrozí jim větší riziko srdečního onemocnění než lidem, kteří se spokojují se solidními osmi hodinami. Nevyspalí jedinci se ovšem potýkají s ještě větším rizikem zdravotních problémů.

Přespání nenastává v důsledku toho, že si člověk jednou o víkendu přispí. Chronické přespání, jímž podle zmíněné studie trpí 4 procenta populace, postihuje podle webu www.wired.com zejména lidi pracující nárazově na směny. Ve zvýšené míře se týká těch, kdo špatně spí či přímo trpí spánkovou poruchou.

Pracuje-li někdo za rozbřesku nebo po nocích, měl by podle lékařů dluh dospat třeba i přes den. Raději než tlumicími léky by si ale měl pomoci uklidňujícími bylinami, jako je kozlík či meduňka, a v ložnici by měl mít neprůsvitné závěsy.

Pokud se dlouhodobě nemůžete dostat pod 8 hodin spánku, navštivte lékaře. Na vině totiž nemusí být jen časté střídání časových pásem, příliš dlouhé spaní o víkendu oproti pracovním dnům či alkohol. Přespání může být i příznakem spánkové apnoe spojené s dýchacími potížemi či narkolepsie neboli chronická neurologická porucha, kdy mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění. Trpět těmito poruchami by v době existence spánkových laboratoří bylo dvojnásob škoda.

(dah)

Mohlo by vás zajímat:

Co je pro vás ložnice?

Spánek, nebo sex? Výběr barvy rozhoduje, co budete dělat v ložnici

Ideální pro malé tvory

Nezavíráte záchod při splachování? Aneb 7 zvyků, kterými hýčkáte bakterie v koupelně

Reklama
Článek je zařazen v: spánek, opice
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama