Tradiční ovoce a zeleninu českého podzimu: Brambory, jablka, červená řepa

Domácí sezonní zelenina a ovoce jsou bohužel trochu opomíjené, třeba i proto, že je u nás široká nabídka lákavých exotických plodů. Pokud ale chceme být zdraví, v pohodě a fit, měli bychom žít co nejvíce v souladu se svým okolím. Jednou z věcí, co pro to můžeme udělat, je pěstovat vlastní zeleninu a ovoce nebo vědět, kdy u nás plody dozrávají a podle toho nakupovat. A stejně jako si podle ročního období měníme šatník, měli bychom měnit jídelníček.

Plusy tuzemské sezonní zeleniny a ovoce

Především jsou čerstvé, zdravé a chutné, protože plody se sbírají zralé, a tudíž se nesklízejí předčasně ještě nedozrálé, což má obrovský vliv na jejich přirozenou chuť a hlavně uchování všech vitaminů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek.

A v neposlední řadě je tu hledisko ekologické, protože se nemusejí převážet přes půlku světa, a tak odpadá zbytečné chemické ošetření plodin a letecká, lodní či kamionová doprava.

Mezi nejčerstvější, nejzdravější i nejchutnější tuzemské podzimní plodiny patří například brambory, jablka a červená řepa.

NENECHTE SI UJÍT: Jak nakupovat brambory a proč české patří mezi nejlepší?

Brambory

Brambory patří mezi tradiční potraviny a svůj jídelníček si bez nich neumíme představit, i když se u nás pěstují až od roku 1570, kdy je do Evropy přivezli Španělé. Brambory nás nadlouho zasytí a dodají spoustu živin. Brambory obsahují řadu vitaminů, nejcennější je vitamin C a kyselina listová, mnoho minerálů a antioxidantů, mají až dvakrát více vlákniny než rýže. Naopak neobsahují žádné tuky ani lepek.

Jak brambory nakupovat

Ne každý má své vlastní brambory a je tedy závislý na tom, co si koupí. V obchodech se nabízejí většinou myté brambory, které jsou určené k okamžité spotřebě, ale i tak je dobré si zkontrolovat, zda nejsou brambory nahnilé, mechanicky poškozené, nebo dokonce nazelenalé nebo naklíčené.

Při nákupu potřebujeme znát i varný typ, což je jedna z vlastností, která je pro odrůdu výrazně charakteristická a ovlivňuje výsledek při použití v kuchyni.

Varný typ A: brambory jsou po uvaření tuhé a pevné, nerozvaří se, jsou jen velmi slabě moučnaté; vaří se ve slupce a jsou ideální do salátů.
Varný typ B: brambory s mírně moučnatou dužinou; jsou ideální jako přílohové brambory, můžeme je dát do polévek, gulášů nebo salátů, je to nejpoužívanější varný typ brambor.
Varný typ C: brambory při vaření moučnatí, obsahují hodně škrobu, proto se nejvíc hodí k přípravě bramborové kaše, bramboráků a bramborových placek, bramborového těsta na bramborové knedlíky a noky. Brambory rostou rychle a u nás téměř všude.

Jak a jaké odrůdy pěstovat na zahradě i recepty na ta nejlepší bramborová jídla se dozvíte zde.

Jak brambory skladovat

Sklizené brambory nejdříve pečlivě přebereme, hlízy nahnilé, které by mohly nakazit ty zdravé, nazelenalé a mechanicky poškozené se na uskladnění nehodí. Skladujeme pouze brambory suché, nemyté. Než je dáme do sklepa, doporučuje se nechat je nejprve asi 14 dní v místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 15 °C. Bedýnky s bramborami musí být v suchých a vzdušných prostorech bez přímého světla, nejlépe v tmavém, čistém a dobře větratelném sklepě s konstantní teplotou mezi 4 a 6 °C.

Pro správné skladování brambor je teplota velmi důležitá, protože jakmile klesne pod 4 °C, brambory sládnou, a je-li naopak vyšší než 6 °C, hlízy začnou klíčit a měknout.

Jablka

Říkávalo se, že kdo jí pravidelně jablka, nepotřebuje doktora, protože se mu nemoci vyhnou. Zdánlivě naprosto obyčejné ovoce obsahuje až 85 % vody, ale hlavně hodně vlákniny, enzymů, minerálů a vitaminů. Jablka podporují krvetvorbu, působí jako prevence revmatických potíží. Pomáhají při podzimních splínech, poradí si s nespavostí i špatným trávením. Přestože jsou sladká, nemají vysoký obsah cukru, a tak jsou vhodná i pro diabetiky. Především však výborně chutnají a díky množství odrůd i rozmanitě.

Jablka v kuchyni

Zralá jablka jsou nejlepší čerstvá, syrová, to jsou krásně šťavnatá, a když se do nich zakousnete, je to fantazie! Syrová jsou taky vynikající součástí ovocných salátů, pohárů a nápojů. Připravuje se z nich spousta skvělých moučníků, dezertů, džemů, povidel, rosolů, kompotů, přesnídávek, jsou z nich skvělé mošty, sirupy, džusy i pálenky. Můžete z nich také udělat oblíbené křížaly, postačí trouba, sušičku nepotřebujete.

Jak a jaké odrůdy jabloní pěstovat na zahradě, jak jablka sklízet a skladovat i co dobrého na zub z nich připravit se dozvíte zde.

Rychlá jablečná povidla

Zhruba 1 kg jablek oloupeme a nahrubo nastrouháme, vložíme do většího hrnce, přidáme 400 g cukru, 10 g kyseliny citronové, 1 skořicový cukr, 3–4 hřebíčky a za stálého míchání přivedeme k varu. Pomalu vaříme minimálně 10 minut. Uvařená povidla ihned plníme do připravených sklenic – tohle množství jsou 2 sklenice à 750 ml.

Červená řepa

Jednou z vůbec nejzdravějších plodin je červená řepa. Tahle skvělá zelenina obsahuje spousty tělu prospěšných látek. Jen namátkou můžeme jmenovat vitaminy B a C, draslík, selen, železo, zinek nebo hořčík. Dužnaté bulvičky s charakteristickým červenofialovým zabarvením patří do top ten druhů zeleniny nejbohatších na antioxidanty. Červená řepa je taky plná vlákniny, rozpustné i nerozpustné. Nerozpustná vláknina pomáhá správné funkci zažívacího ústrojí, rozpustná zase snižuje obsah cukru a cholesterolu v krvi.

Řepa podporuje krvetvorbu, povzbuzuje činnost žaludku a střev, stimuluje aktivitu jater a žlučníku, působí močopudně a detoxikačně. Prospívá při léčbě hypertenze, arteriosklerózy a dalších onemocnění srdce a krevního oběhu. Z dietetického hlediska je salátová řepa nejzdravější syrová.

INSPIRUJTE SE: Červená řepa je typicky podzimní zelenina. Jak ji sklízet, zpracovat a uskladnit na zimu

Omlazující kúra z červené řepy

Na podzim je červená řepa všude, tak toho využijme a dejme si jedno až dvoutýdenní omlazující kúru pro krásnější pleť a zdravější tělo. Je to velmi jednoduché: každý den vypijeme čerstvou šťávu z jedné červené řepy (připravíme ji v odšťavňovači). Při řepné kúře nás může zaskočit červené zabarvení moči, které je způsobené červenými barvivy obsaženými v řepě.

Tipy, jak červenou řepu skladovat

Červenou řepu můžeme sklízet, kdykoliv ji potřebujeme, nejpozději ale před příchodem mrazů.
Vyrýváme ji opatrně i s kořenem, nať zásadně neodřezáváme, ale odkroutíme ji rukou 2–3 cm nad bulvou, zpomalíme tak její sesychání.
Bulvu opatrně očistíme případně osušíme.
Červenou salátovou řepu skladujeme nejlépe ve sklepě, bez problémů vydrží celou zimu.
Výborné je uskladnění řepy v krabici s pilinami, které se čas od času v zimě zvlhčí.
Osvědčené je také skladování v písku.
Červená řepa se dá také mrazit, sušit či nakládat buď samostatně ve sladkokyselém nálevu, nebo v zeleninových směsích.

Jak a jaké odrůdy červené řepy pěstovat na zahradě i recepty, jak ji co nejchutněji připravit, se dozvíte zde.

Mladé lístky řepy i v zimě

U nás to sice až tak není běžné, ale výborné jsou také mladé lístky řepy. Dají se použít na přípravu špenátu nebo do zeleninových salátů, jako ozdoba polévek a příloh k masu. V zimě seřízneme vršek řepy před tím, než ji budeme chtít použít. Tento vršek položíme řeznou plochou do mělké misky s vodou a poměrně brzy se objeví lístky. Vodu podle potřeby doplňujeme, popřípadě vyměňujeme.

Zdroje: pestitelka.cz, zeny.iprima.cz, fresh.iprima.cz, akademiekvality.cz, cs.wikipedia.org, Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)