Vyhledávání
Jakmile Ricardo Bofill v roce 1973 zahlédl odstavenou cementárnu, uvědomil si její skrytý potenciál. Zrodila se „La fábrica“, projekt úchvatného sídla, který dokončil o bezmála 45 let později.
Tato továrna stojící nedaleko Barcelony je z období první světové války. V době, kdy ji architekt se svým týmem koupil, byla už mimo provoz a vyžadovala rozsáhlé opravy – či úpravy. Po letech dílčí demontáže se penzionovaný architekt zaměřil na exteriér a okolí rozsáhlé průmyslové stavby, které nechal osázet vegetací. Přestavěné a zrenovované interiéry pak zařídil stylovým nábytkem jako moderní prostory pro práci i pro bydlení. Každá z místností je koncipovaná pro svůj jedinečný účel a žádná se nepodobá jiné. „Mám tu pocit života ve svém vlastním vesmíru, který mě chrání před okolím a jeho všedním životem,“ pochvaluje si Ricardo Bofill na svých stránkách. V jeho nevšední rezidenci, ale i na její střeše nebo zahradě je spousta míst k aktivnímu odpočinku nebo i k rozjímání Důležitou součástí jeho přestavěné továrny jsou ale také prostory určené k práci. Bofillův tým totiž část rezidence používá jako ateliér.
La fábrica zatím ještě není dokončená, ale práce na ní stále pokračují. Je na ni zvláštní pohled. Vysoké průmyslové komíny, jež kdysi chrlily oblaka kouře, tiše obrůstají vegetací.
Zde najdete více o projektu La fábrica.
V roce 1973 španělský architekt Ricardo Bofill koupil odstavenou cementárnu z období 1. světové války
V průmyslové stavbě nedaleko Barcelony ihned spatřil jedinečné možnosti
Interiéry jsou zařízené stylovým nábytkem
A klavír zní jako v koncertní síní
Architekt tu má i svou „oválnou“ pracovnu
Přímo na stavení rostou stromy včetně palem
Dokonale zkrocená továrna nejen že už nekouří, ale dokonce má i zatravněnou střechu
„Mám tu pocit života ve svém vlastním vesmíru, který mě chrání před okolím a jeho všedním životem,“ píše Ricardo Bofill na svých stránkách
Každá z místností je koncipovaná pro svůj jedinečný účel a žádná se nepodobá jiné
Je tu spousta míst k aktivnímu odpočinku nebo i k rozjímání
Atrium
Oválná okna evokují představu gotické sakrální stavby
Syrovost průmyslového betonového kolosu zjemňují všudypřítomné rostliny
Bydlení v cementárně - Obrázek 14
Tuto část nazval katedrálou
Postupně to bude vše zelené
Část technologického vybavení je stále na místě
Přímo na stavení rostou stromy včetně palem
1/18
V roce 1973 španělský architekt Ricardo Bofill koupil odstavenou cementárnu z období 1. světové války
2/18
V průmyslové stavbě nedaleko Barcelony ihned spatřil jedinečné možnosti
3/18
Interiéry jsou zařízené stylovým nábytkem
4/18
A klavír zní jako v koncertní síní
5/18
Architekt tu má i svou „oválnou“ pracovnu
6/18
Přímo na stavení rostou stromy včetně palem
7/18
Dokonale zkrocená továrna nejen že už nekouří, ale dokonce má i zatravněnou střechu
8/18
„Mám tu pocit života ve svém vlastním vesmíru, který mě chrání před okolím a jeho všedním životem,“ píše Ricardo Bofill na svých stránkách
9/18
Každá z místností je koncipovaná pro svůj jedinečný účel a žádná se nepodobá jiné
10/18
Je tu spousta míst k aktivnímu odpočinku nebo i k rozjímání
11/18
Atrium
12/18
Oválná okna evokují představu gotické sakrální stavby
13/18
Syrovost průmyslového betonového kolosu zjemňují všudypřítomné rostliny
14/18
Bydlení v cementárně - Obrázek 14
15/18
Tuto část nazval katedrálou
16/18
Postupně to bude vše zelené
17/18
Část technologického vybavení je stále na místě
18/18
Přímo na stavení rostou stromy včetně palem
1/18
1/3
Mohlo by vás zajímat:
Přečtěte si také
Populární jinde
