Tip na výlet: Zažijte jedinečný staročeský masopust v Herálci
Masopust vrcholí. Masopustním veselím ožije Herálec pod Žákovou horou v sobotu 14. února. Nepropásněte jedinečnou příležitost zažít tradiční masky, hudbu a rituály.
Masopustní obchůzky patří na Vysočině k oblíbeným a stále živým tradicím – dnes se konají přibližně v polovině obcí kraje. Výjimečné postavení má masopust v Herálci pod Žákovou horou v srdci Žďárských vrchů. Nejde jen o zábavu, ale o důležitý společenský rituál. Zdejší masopust je jedinečnou příležitostí stále zažít živou lidovou tradici v autentickém prostředí.
Herálec pod Žákovou horou ožije rejem staročeského masopustního veselí v sobotu 14. února.
Masopustní průvod je výhradně mužská záležitost.
První písemné zmínky o masopustu v Herálci pocházejí už z přelomu 19. a 20. století. Typově se řadí k masopustním průvodům hlineckého charakteru, které jsou zapsány i na seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Stejně jako na Hlinecku se i v Herálci obchůzky účastní výhradně muži. Dvaatřicet mužů v tradičních kostýmech se za doprovodu osmičlenné kapely ráno vydává na obchůzku rozlehlou obcí, která trvá až do pozdního odpoledne.
Staročeská herálecká maškara je od roku 2023 zapsána na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina a je v regionu naprosto unikátní.
Nenechte si ujít: Masopustní masky. V tradičním reji nesmí chybět medvěd, bába s nůší, klibna či laufr.
V průvodu jsou masky české i moravské
Každá maska má přesně danou podobu, význam i své místo v průvodu, který má pevně stanovený řád. V čele jde pasáček s krávou, následují kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti.
Zajímavostí je, že se v průvodu potkávají masky typické jak pro Čechy, tak pro Moravu. Důvodem je historické rozdělení obce – původní Český a Moravský Herálec se spojily až v roce 1951. Historickou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou v Herálci dodnes připomíná také tříobloukový kamenný most z roku 1856 přes řeku Svratku, který je označený původními hraničními kameny.
Průběh tradičního masopustu
Masopustní den začíná v 7 hodin ráno tradičním setkáním masek u obecního úřadu, kde laufr požádá starostu o povolení obchůzky. Poté se průvod vydává na obchůzku dům od domu. Laufr se ženou vstupují do stavení, přejí hospodářům zdraví a štěstí a na dvoře následuje tanec turků. Obchůzka je zakončena návratem průvodu k obecnímu úřadu a společnou závěrečnou písní.
Večer patří maškarnímu plesu v kulturním domě, jehož součástí je i divadelní scénka porážení a následného oživení krávy. Tento symbolický akt představuje konec zimy – období hladu, mrazu a nemocí – a příchod jara, nového života a obnovy.
Masky si místní obyvatelé vyrábějí svépomocí a některé z nich jsou výsledkem desítek hodin práce. Například ušití jednoho slaměného kostýmu zabere přibližně pětatřicet hodin.
Podívejte se, jak v Česku vypadá masopustní veselí:
Zdroje: korunavysociny.cz; vysocina.eu
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
