Masopust: Kdy začíná a končí a jak ho slavili naši předkové?

Masopust dnes vnímáme jako několikadenní veselé hýření, které předchází půstu. V širším pojetí začíná po Třech králích a končí Popeleční středou. Jak ho slavili naši předkové?

Masopust nebo taky fašank, fašinek, šibřinky, ostatky, vostatky či končiny není svátkem církevním, přesto je jeho termín závislý na datu Velikonoc. Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a určují se podle prvního jarního úplňku. Neděle velikonoční, první neděle po prvním jarním úplňku, bývá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od této neděle se zpětně určuje masopustní neděle – sedmá před velikonoční nedělí. Vyvrcholení masopustu může připadnout na konec února nebo začátek března.

Vyplatí se vědět: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna

Masopustní veselí 2026

Neděle velikonoční je letos 5. dubna. Tučný čtvrtek tak připadá na 12. února, masopustní neděle je 15. února a masopust vrcholí v úterý 17. února 2026. Popeleční středa je 18. února 2026.

Kdy bude vrcholit masopust v dalších letech

rok	Rok Tučný čtvrtek	masopustní neděle	maškarní úterý
2027	5. února	7. února	9. února
2028	24. února	27. února	29. února
2029	8. února	11. února	13. února
2030	28. února	3. března	5. března
2031	20. února	23. února	25. února
2032	5. února	8. února	10. února
2033	24. února	27. února	1. března

Masopustní tradice a zvyky

Dříve byl masopust plný tradic a také poslední příležitostí před Velikonocemi se pořádně najíst, napít a pobavit. Masopustní dny bývaly i vhodnou dobou pro námluvy a pořádání svateb. Masopust si oblíbily všechny vrstvy obyvatel, od nejchudších až po panovníky.

„Maškarní zábavy se běžně pořádaly ve šlechtických sídlech a panovnických dvorech včetně Pražského hradu a vídeňského císařského dvora. O jedné takové si hrabě Černín zapsal do deníku: ‚Dvorní hrabě Kinský všechny překvapil, když za povětrnou ženštinu přišel převlečený. A žádného mužského na plese nenechal na pokoji,‘“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Tučný čtvrtek neboli tučňák

Označení dne souviselo s pověrou, že lidé by v tento den měli hodně jíst a pít, aby měli sílu na následující rok. Tenhle den naši předkové rozhodně nehleděli na příjem kalorií, tuku ani cukru. Čím mastnější jídlo, tím lepší!

Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19 století začaly domácí zabijačky vykrmených čuníků. Vrcholem vepřových hodů bylo tradiční vepřo knedlo zelo zapité pivem či pálenkou, nechyběly jitrnice, jelita, škvarky, ovar, tlačenka, prdelačka. . .
Po tučném jídle přišla řada na sladkou tečku v podobě křupavých, na másle nebo sádle smažených koblih. Posypané cukrem smíchaným se vzácnou pravou vanilkou nádherně voněly a skvěle chutnaly díky náplni z ovocné zavařeniny.

Masopustní neděle

Text neobsahuje chyby. Netrval ale příliš dlouho, protože ženy a dívky se už brzy odpoledne začaly parádit k muzice, na tancovačku, šibřinky či taneční veselici. Ve městech se organizovaly taneční zábavy a maškarní bály, masopustní plesy a zábavy cechovní či spolkové. V Praze byly oblíbené tzv. reduty. Někde se tancovalo v hospodě, jinde venku a zábava se obvykle protáhla až do rána. V některých oblastech si ženy pořádaly své vlastní slavnosti označované jako jalové hody.

Vyplatí se vědět: 50 nejoblíbenějších velikonočních přání. Vyberte si z klasických i vtipných rýmovaček.

Taneční pondělí

Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal tzv. mužovský bál, který byl jen pro ženaté muže a vdané ženy. Svobodní tam nesměli. Jedním ze zvyků, které se na něm dodržovaly, bylo skákání do výšky. Čím výše selka vyskočila, tím vyšší mělo být obilí na poli.

Maškarní úterý

Vyvrcholením masopustu bylo maškarní úterý, poslední den masopustního veselí. Všude se objevovaly masky, průvody chodily od domu k domu a hrála hudba. Masky byly v každém domě náležitě pohoštěny, především alkoholem, který ještě zvyšoval rozpustilost a veselí.

Masopustní masky

Průvody masek neměly žádná závazná pravidla; záleželo na fantazii účastníků, jaké taškařice a legrácky budou provádět. V průvodu nesmělo chybět několik tradičních masek. Mezi ně patřil hlavně medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, dále klibna neboli kobyla či kůň, postava žida, bába s nůší, kominík, laufr a mnoho dalších.

Inspirujte se: K tradičnímu masopustu patří jitrnice a jelita, ale taky smažené koblihy a boží milosti.

O úterní půlnoci masopust končí a začíná půst.

Večer po obchůzce masek vesnicí či městem končíval stejně jako všechny masopustní dny muzikou a tancem. Tentokrát se však zábava neprotáhla až do rána a končila přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a lidé se rozešli domů, protože nastala středa a s ní čtyřicetidenní půst. Věřilo se, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel jako cizinec v zeleném kabátě.

Často se ještě pochovávala basa (na Chodsku dudy), ať už skutečná nebo jako figurína. Položila se do necek, na stůl či máry, přikryla plachtou, následně si vyslechla při pohřebním ceremoniálu své prohřešky, na nosítkách se vynesla ven a pohřbila na znamení, že si na ni v následujících týdnech nikdo nezahraje.

O úterní půlnoci celý masopust skončil a začal čtyřicetidenní půst.

Tradice na seznamu UNESCO

O síle masopustních tradic u nás a o jejich neobyčejné folklorní hodnotě svědčí to, že byly v roce 2010 zapsány na prestižní seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Konkrétně se té pocty dostalo masopustním obchůzkám a maskám z konce devatenáctého století na Hlinecku ve východních Čechách.

Mohlo by vás zajímat: Objevte staré lidové velikonoční tradice od Květné neděle po Červené pondělí.

Masopustní lidové pranostiky

Masopust je v lidovém prostředí spojený s koncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Proto se k němu vážou mnohé lidové pranostiky, které předpovídají, jaké bude počasí o Velikonocích a jaká bude letos úroda.