Užijte si masopust pěkně zvesela! Znáte nejčastější masopustní tradice a zvyky?
Masopust zahrnuje období od Tří králů až do Popeleční středy, kterou začíná čtyřicetidenní velikonoční půst. Nejoblíbenější jsou až ty nejveselejší a nejrozjařenější poslední masopustní dny: tučný čtvrtek, masopustní neboli taneční neděle a pondělí a maškarní úterý. Dříve byl masopust plný tradic a také poslední příležitostí se před Velikonocemi pořádně najíst, napít a pobavit. Kdy je letos masopust? V článku najdete kalendář dní, na které letos významné dny masopustu připadají.
Masopust nebo taky fašank, fašinek, šibřinky, ostatky, vostatky či končiny není svátkem církevním, přesto se jeho termín určuje podle Velikonoc. Vyvrcholení masopustu může připadnout na konec února nebo začátek března.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velikonoce 2024 vycházejí na apríl. Svátky jara oslavíme velice brzy
Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a určují se podle prvního jarního úplňku. Neděle velikonoční, první neděle po prvním jarním úplňku, bývá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od této neděle se zpětně určuje masopustní neděle – sedmá před velikonoční nedělí.
Masopust nebo taky fašank, fašinek, šibřinky, ostatky, vostatky či končiny není svátkem církevním, přesto se jeho termín určuje podle Velikonoc Zdroj: Kudy z nudy
Masopust 2024
Neděle velikonoční je letos 31. března, a tak Tučný čtvrtek připadá na 8. února, masopustní neděle je 11. února a masopust končí v úterý 13. února 2024.
Kdy bude vrcholit masopust v dalších letech
| rok | Tučný čtvtek | taneční neděle | maškarní úterý |
|---|---|---|---|
| 2025 | 27. února | 2. března | 4. března |
| 2026 | 12. února | 15. února | 17. února |
| 2027 | 5. února | 7. února | 9. února |
| 2028 | 24. února | 27. února | 29. února |
| 2029 | 8. února | 11. února | 13. února |
| 2030 | 28. února | 3. března | 5. března |
| 2031 | 20. února | 23. února | 25. února |
| 2032 | 5. února | 8. února | 10. února |
| 2033 | 24. února | 27. února | 1. března |
Co je pro masopust typické
Nejstarší doklady o masopustních oslavách pocházejí ze středověku, pravděpodobně navazují na starověké hříšné bakchanálie, které se konaly na počest boha Dionýsa neboli Bakcha. Středověký masopust byl hlučný a rozpustilý, což se nelíbilo církvi, zvláště odsuzovala hlučnost, převlékání se za maškary, nestřídmé hodování a pití alkoholu, a tak se snažila masopustní oslavy nejprve vymýtit a později aspoň omezit na akce v kostele. Nepodařilo se – masopust zůstal nezávislým svátkem dodnes.
NENECHTE SI UJÍT: Jak se slavil masopust aneb Kdy je tučný čtvrtek
Masopustní tradice a zvyky
Masopust si oblíbily všechny vrstvy obyvatel od nejchudších až po panovníky: „Maškarní zábavy se běžně pořádaly ve šlechtických sídlech a panovnických dvorech včetně Pražského hradu a vídeňského císařského dvora. O jedné takové si hrabě Černín zapsal do deníku: ‚Dvorní hrabě Kinský všechny překvapil, když za povětrnou ženštinu přišel převlečený. A žádného mužského na plese nenechal na pokoji,‘“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.
Tučný čtvrtek či tučňák
Tenhle den se nemá hledět na nějaké kalorie a tuk, navíc čím mastnější jídlo, tím lepší, jen tak budeme celý rok silní. Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19. století začaly domácí zabijačky vykrmených čuníků. Vrcholem vepřových hodů bylo tradiční vepřo knedlo zelo zapité pivem či pálenkou, nechyběly jitrnice, jelita, škvarky, ovar, tlačenka, prdelačka. Po tučném jídle přišla řada na sladkou tečku v podobě křupavých, na másle nebo sádle smažených koblih. Posypané cukrem smíchaným se vzácnou pravou vanilkou nádherně voněly a skvěle chutnaly díky náplni z ovocné zavařeniny.
Masopustní neboli taneční neděle a pondělí
Také o masopustní neděli musel být oběd kaloricky bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se zejména ženy a dívky parádily k muzice, na tancovačku, šibřinky či taneční veselici. Ve městech se organizovaly taneční zábavy a maškarní bály, masopustní plesy a zábavy cechovní či spolkové, v Praze byly oblíbené tzv. reduty. Někde se tancovalo v hospodě, jinde venku a zábava se většinou protáhla až do rána. I masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal tzv. mužovský bál, který byl jen pro ženaté muže a vdané ženy a svobodní tam nesměli.
Masopustní masky a maškarní úterý
Vyvrcholením masopustu bylo maškarní úterý, poslední den masopustního veselí. Všude se objevovaly masky, průvody chodily od domu k domu a hrála hudba. Masky byly v každém domě náležitě pohoštěny něčím k zakousnutí a především alkoholem, který ještě zvyšoval rozpustilost a veselí. Průvody masek neměly žádná závazná pravidla; záleželo na fantazii účastníků, jaké taškařice a legrácky budou provádět. V průvodu nesmělo chybět několik tradičních masek. Mezi ně patřily medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna neboli kobyla či kůň, postava žida, bába s nůší, kominík, laufr a mnoho dalších.
INSPIRUJETE SE: K tradičnímu masopustu patří jitrnice a jelita, ale taky smažené koblihy a boží milosti
O úterní půlnoci masopust končí a začíná půst
Večer po obchůzce masek vesnicí či městem končíval stejně jako všechny masopustní dny muzikou a tancem. Tentokrát se však zábava neprotáhla až do rána a končila přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a lidé se rozešli domů, protože nastala středa a s ní čtyřicetidenní půst. Věřilo se, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel jako cizinec v zeleném kabátě. Často se ještě pochovávala basa (na Chodsku dudy), ať už skutečná, nebo jako figurína. Položila se do necek, na stůl či máry, přikryla plachtou, následně si vyslechla při pohřebním ceremoniálu své prohřešky, na nosítkách se vynesla ven a pohřbila na znamení, že si na ni v následujících týdnech nikdo nezahraje. O úterní půlnoci celý masopust skončil.
Masopustní lidové pranostiky
Masopust je v lidovém prostředí spojený s koncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Proto se k němu vážou mnohé lidové pranostiky, které předpovídají, jaké bude počasí o Velikonocích a jaká bude letos úroda.
- Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
- Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
- Jaké je masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
- Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.
- Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
- Konec masopustu jasný – len krásný.
- Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
- Svítí-li slunce o masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
- Jaké je počasí o Masopustní neděli, takové bude na sena, jak je na Masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně, a jak o Masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné.
Zdroje: České lidové a církevní tradice (Alena Vondrušková), pranostik.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
