Užijte si masopust pěkně zvesela! Znáte nejčasnější masopustní tradice a zvyky?

Masopust nebo taky fašank, fašinek, šibřinky, ostatky, vostatky či končiny není svátkem církevním, přesto se jeho termín určuje podle Velikonoc. Vyvrcholení masopustu může připadnout na konec února nebo začátek března.

Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky a určují se podle prvního jarního úplňku. Neděle velikonoční, první neděle po prvním jarním úplňku, bývá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od této neděle se zpětně určuje masopustní neděle – sedmá před velikonoční nedělí.

Masopust 2023

Neděle velikonoční je letos 9. dubna, a tak Tučný čtvrtek připadá na 16. února, masopustní neděle je 19. února a masopust končí v úterý 21. února.

Kdy bude vrcholit masopust v dalších letech

rok	Tučný čtvtek	taneční neděle	maškarní úterý
2024	8. února	11. února	13. února
2025	27. února	2. března	4. března
2026	12. února	15. února	17. února
2027	5. února	7. února	9. února
2028	24. února	27. února	29. února
2029	8. února	11. února	13. února
2030	28. února	3. března	5. března
2031	20. února	23. února	25. února
2032	5. února	8. února	10. února
2033	24. února	27. února	1. března

Co je pro masopust typické

Nejstarší doklady o masopustních oslavách pocházejí ze středověku, pravděpodobně navazují na starověké hříšné bakchanálie, které se konaly na počest boha Dionýsa neboli Bakcha. Středověký masopust byl hlučný a rozpustilý, což se nelíbilo církvi, zvláště odsuzovala hlučnost, převlékání se za maškary, nestřídmé hodování a pití alkoholu, a tak se snažila masopustní oslavy nejprve vymýtit a později aspoň omezit na akce v kostele. Nepodařilo se – masopust zůstal nezávislým svátkem dodnes.

Masopustní tradice a zvyky

Masopust si oblíbily všechny vrstvy obyvatel od nejchudších až po panovníky: „Maškarní zábavy se běžně pořádaly ve šlechtických sídlech a panovnických dvorech včetně Pražského hradu a vídeňského císařského dvora. O jedné takové si hrabě Černín zapsal do deníku: ´Dvorní hrabě Kinský všechny překvapil, když za povětrnou ženštinu přišel převlečený. A žádného mužského na plese nenechal na plese na pokoji,´“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Tučný čtvrtek či tučňák

Tenhle den se nemá hledět na nějaké kalorie a tuk navíc, čím mastnější jídlo, tím lepší, jen tak budeme celý rok silní. Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19. století začaly domácí zabijačky vykrmených čuníků. Vrcholem vepřových hodů bylo tradiční vepřo knedlo zelo zapité pivem či pálenkou, nechyběly jitrnice, jelita, škvarky, ovar, tlačenka, prdelačka. Po tučném jídle přišla řada na sladkou tečku v podobě křupavých, na másle nebo sádle smažených koblih. Posypané cukrem smíchaným se vzácnou pravou vanilkou nádherně voněly a skvěle chutnaly díky náplni z ovocné zavařeniny.

Masopustní neboli taneční neděle a pondělí

Také o masopustní neděli musel být oběd kaloricky bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se zejména ženy a dívky parádily k muzice, na tancovačku, šibřinky či taneční veselici. Ve městech se organizovaly taneční zábavy a maškarní bály, masopustní plesy a zábavy cechovní či spolkové, v Praze byly oblíbené tzv. reduty. Někde se tancovalo v hospodě, jinde venku a zábava se většinou protáhla až do rána. I masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal tzv. mužovský bál, který byl jen pro ženaté muže a vdané ženy a svobodní tam nesměli.

Masopustní masky a maškarní úterý

Vyvrcholením masopustu bylo maškarní úterý, poslední den masopustního veselí. Všude se objevovaly masky, průvody chodily od domu k domu a hrála hudba. Masky byly v každém domě náležitě pohoštěny něčím k zakousnutí a především alkoholem, který ještě zvyšoval rozpustilost a veselí. Průvody masek neměly žádná závazná pravidla; záleželo na fantazii účastníků, jaké taškařice a legrácky budou provádět. V průvodu nesmělo chybět několik tradičních masek. Mezi ně patřily medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, klibna neboli kobyla či kůň, postava žida, bába s nůší, kominík, laufr a mnoho dalších.

O úterní půlnoci masopust končí a začíná půst

Večer po obchůzce masek vesnicí či městem končíval stejně jako všechny masopustní dny muzikou a tan­cem. Tentokrát se však zába­va neprotáhla až do rána a končila přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a lidé se rozešli domů, protože nastala středa a s ní čtyřicetidenní půst. Věřilo se, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel jako cizinec v zeleném kabátě. Často se ještě pochovávala basa (na Chodsku dudy), ať už skutečná, nebo jako figurína. Položila se do necek, na stůl či máry, přikryla plachtou, následně si vyslechla při pohřebním ceremoniálu své prohřešky, na nosítkách se vynes­la ven a pohřbila na znamení, že si na ni v následujících týdnech nikdo nezahraje. O úterní půlnoci celý masopust skončil.

Masopustní lidové pranostiky

Masopust je v lidovém prostředí spojený s koncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Proto se k němu vážou mnohé lidové pranostiky, které předpovídají, jaké bude počasí o Velikonocích a jaká bude letos úroda.

• Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
• Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci
• Jaké je masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.
• Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
• Svítí-li slunce o masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě.
• Jaké je počasí o Masopustní neděli, takové bude na sena, jak je na Masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně, a jak o Masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné.

Zdroje: České lidové a církevní tradice (Alena Vondrušková), pranostik.cz, cs.wikipedia.org