Masopustní masky: Tradiční jsou medvěd, bába s nůší, klibna či laufr

Nejtradičnější masopustní masky v Čechách a na Moravě jsou medvěd, žid, klibna, laufr, bába s nůší, turek, voják, kominík, pohřebenář nebo slaměný. Zjistěte jejich původ a význam.

Vyvrcholením masopustu je maškarní úterý (letos 17. února), poslední den masopustního veselí. Masopustní tradice a zvyky se liší podle krajů a míst, stejně tak to platí o vzhledu masek. Bujaré obchůzky masek vesnicí či městem byly součástí masopustu už od nejstarších časů, sloužily a dodnes slouží především k pobavení a utužení dobrých sousedských vztahů. Maska propůjčuje anonymitu a dává možnost k nevázané zábavě, kterou by si lidé jinak nedovolili.

Původně se do masopustních masek převlékali výhradně muži.
K nejčastějším a nejstarším masopustním maskám dodnes patří medvěd, klibna, masopust, bába s nůší, laufr, žid či turek.
K typickým masopustním maskám patří také hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka, ras, šašek a mnoho a mnoho dalších.
Oblíbené jsou také aktuální masky, které se objevují, když lidé chtějí reagovat na nějakou společenskou či politickou událost nebo parodovat osobnosti, o kterých se mluví. A tak se v průběhu let mnohé masky objevily a zase zmizely.

Masopustní průvod masek, Hamry, Chrudimsko. Tradiční obyčej je součástí nehmotného dědictví UNESCO. Zdroj: ČTK / Taneček David

Medvěd je jedna z nejstarších masopustních masek

Maska medvěda patří k nejstarším i nejčastěji užívaným masopustním maskám.
Masku tvořila kožešina nebo pytlovina pošitá slámou či hrachovinou (usušené stonky hrachu na maskách vypadaly dekorativně), někdy doplněná špičatou slaměnou čepicí.
Ve středověku míval začerněnou tvář, později dřevěnou masku a od 19. století se vyráběly hlavy z papíru.
Medvěda v průvodu vodí medvědář, který ho naoko býkovcem trestá za jeho skákání a vrážení do lidí.
Kam medvěd přišel, ženy s ním musely jít tancovat, i když se při tanci choval velmi lascivně a mnohé porazil a vyválel se s nimi ve sněhu.
Ženy při tanci s medvědem vyskakovaly vysoko, aby jim pak v létě vyrostl vysoký len a konopí.
Při tancování se také snažily medvědovi odtrhnout kus hrachoviny či slámy pro drůbež, aby lépe seděla na vejcích.

Klibna představuje kobylu či koně

Velmi oblíbenou masopustní maskou je klibna, která představuje kobylu či koně (šimla).
V průvodu chodí buď sama, nebo na ní sedí jezdec, někde ji doprovázeli kozlíci, jinde ji na provaze vede žid.
Masku tvořili dva muži, jeden dělal hlavu a přední nohy, druhý se o něho opřel a vytvořil hřbet a zadní nohy. Přes sebe přehodili plachtu s hlavou vycpanou senem a průzorem na dlouhém krku, někdy bývala koňská hlava připevněna na tyči, kterou první z mužů drží v ruce.
Pokud na klibně seděl jezdec, tvořili ji tři až čtyři lidé.

Masopustní masky: velmi oblíbenou maskou je klibna, která představuje kobylu či koně (šimla) Zdroj: Kudy z nudy

Slaměný neboli Pohřebenář

Maska se dělá ze silné vrstvy slámy nebo hrachoviny s barevnými stuhami a kuželovitý klobouk je ze stejného materiálu.
Slaměný míval začerněnou tvář a v ruce bič nebo karabáč.
V průvodu obvykle vybíral výslužku, a proto měl pytel nebo koš.
Někde se mu říkalo Pohřebenář proto, že jídlo, které dostával, mu hospodyně napichovaly na rožeň.
Někde přebírá roli medvěda a válí se s ženami po zemi a z jeho masky si ženy vytrhávají stébla pro drůbež.

Mohlo by vás zajímat: K tradičnímu masopustu patří jitrnice a jelita, ale taky smažené koblihy a boží milosti

Laufr nebo taky strakatý

Laufři představují ve své podstatě vojáky, kteří před třicetiletou válkou hlídali hranice s tureckou říší a varovali před případným nebezpečím.
Maska je typická papírovou čepicí a bílou uniformou s pestrými kousky látek (proto se mu někde říká také strakatý, někdy doplněnou šerpou). .
Laufr chodil před průvodem maškar od chalupy k chalupě a zjišťoval, zda bude průvod vítaný. Pokud bylo zavřeno, práskal holí o vrata, a pokud se ani potom neotevřelo, dával průvodu masek znamení, aby se šlo dál.
Bývá nazýván také principál nebo družba.

Veselá bába s nůší

V masce báby se představují většinou muži.
Existují dvě základní varianty: v té první nese člověk na zádech nůši s hadrovou loutkou dítěte, někde dědka. Může ale vypadat i jinak.
V té druhé, žertovnější, člověk někdy maskovaný jako mimino si přes sebe navlékne nůši bez dna, zatímco bába je vycpaná loutka, která je připevněná v předklonu k nůši.
Bába často chodívala v masopustním průvodu spolu s židem.

Masopustní masky: ve veselé masce báby s nůší se představují většinou muži Zdroj: Kudy z nudy

Masopustní maska žida

Postava s cylindrem a s dlouhými vousy představuje vtíravého obchodníka.
Masku žida většinou tvoří dlouhý kabát, někdy s vycpaným hrbem nebo střapatý kostým z barevných odstřižků látek. Když má obličejovou masku, má dlouhý červený nos.
Dříve každému dával šňupnout a za to požadoval peníze, prodával pentle a smlouval.
Někde má v ruce ježčí kůži na tyčce obalenou do látky, s níž provádí různé legrácky, snaží se bodlinami klepnout na nekryté části těla a jindy provádí eroticky podbarvená gesta.

Inspirujte se: Užijte si masopust! Svátek bujarého veselí, tance a dobrého jídla

Masopust neboli bakchant je kořala

Masopust neboli Bakchus býval pánem ožralců a kořala - a podle toho se i chová.
Jeho kostým je vyroben ze spousty barevných kousků látek a na hlavě má červenou čepici nebo klobouk. V ruce má džbán, později láhev s kořalkou.
V některých oblastech bývá nejvýznamnější postavou celého masopustního reje.
Na závěr bývá masopust utopen v kašně nebo v řece či potoce.

Nenechte si ujít: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna

Turci byli v tradičním masopustním průvodu čtyři

Maska představuje vojáka turecké armády, jehož se obávali v 16. století lidé v celém království.
V tradičním masopustním průvodu byli čtyři, dva červení a dva modří; čepice mají přizdobené krepovými růžičkami, mají bílé rukavice, bílý šátek a ochranné kyrysy.
Tyhle masky oblékali většinou svobodní mládenci, kteří se jako rekruti chystali na vojnu.

Zdroj: České lidové a církevní tradice (Alena Vondrušková)