PASTINÁK: Jak vypěstovat staročeskou zeleninu a udělat si pikantní smaženky

Pastinák setý(Pastinaca sativa), kterému se lidově říká pastiňák, býval ve středověku hojně pěstovanou zeleninou po celé Evropě a než tu objevila cukrová řepa, sloužil povařený jako sladidlo, a než dorazily brambory, jedl se místo nich právěpastinák. Aromatické kořeny jsou napovrchu zahnědlé auvnitř je bílá dužina, která chutí připomíná mrkev, ale obsahuje až třikrát více cukru. Pastinák má vysoký obsah vitaminů C, EaB 12, draslíku a hodně vlákniny. V kořenech je také obsažen alkaloid pastinacin, díky němuž má pastinák mírné močopudné účinky, působí proti nadýmání a povzbuzuje chuť k jídlu.Využívá se při onemocněních ledvin, močového měchýře a zánětu prostaty. Podobně jako celer patří k přírodním afrodiziakům, třeba i tím, že celkově posiluje zdraví, kondici a štíhlou linii, což přispívá ke kvalitnějšímu sexu. Sušená semena se někdy využívají jako koření včajových směsích proti nadýmání a pro úpravu trávení.

Rozdíl mezipastinákem apetrželí

Na první pohled si pastinák můžeme snadno splést s petrželí. Obě zeleniny se velmi podobají, rozdíl poznáme nejlépe podle natě. Petržel má naťtéměř přes celý vršek kořene a pokud nať seřízneme, po obvodu je vidět jemně nafialovělý kroužek.Nať pastináku vyrůstá přímo zlehce prohloubeného středu kořenu, a když nať seřízneme, je kořen světlý. Co se týká chuti, je petržel pikantnější a kořeněnější chuť nežpastinák, ten je zase mnohem sladší apřipomíná spíš mrkev.

6 pravidel pěstování pastináku setého

1. Pastinák setý se pěstuje docela snadno. Dobře roste v hluboké hlinitopísčité půdě s dostatkem humusu.
2. Pro pěstování pastináku je ideální hluboko zrytý záhon, pohnojený před loňskou sezonou, čerstvé hnojení nesnáší.
3. Pastináku se dobře daří na světlém slunném záhonu, ale dobře snáší také mírné zastínění. Vyhovuje mu vlhčí prostředí, daří se mu ive vyšších polohách, je odolný proti mrazu a přes zimu může zůstat na záhoně.
4. Semínka pastináku vyséváme přímo do dobře připravené půdy brzy na jaře do řádků vzdálených zhruba 30 cm a do hloubky asi 2 cm. Semena klíčí pomalu, podle teploty okolo 25 dní, proto zároveň s nimi vysejeme značkovací plodinu, například rychle klíčící ředkvičky, které ještě před vyklíčením pastináku přesně vymezí řádek, abychom ho mohli co nejdříve okopávat. Ředkvičky sklidíme při jednocení.
5. Vzešlý porost pastináku jednotíme (necháme dál růst jen ty nejsilnější rostlinky), když mají sazeničky 3 až 4 pravé lístky na vzdálenost asi 15 cm.
6. Pastinák během růstu pravidelně okopáváme, aby záhon nezarostl plevelem. Pravidelně zaléváme.

Co asi děláme špatně, že nám pastinák chřadne

Kořen pastináku je zdeformovaný: Pastinák nesnáší čerstvé hnojení, proto před výsevem už hnůj nepoužíváme, protože kořeny pastináku se větví namísto toho, aby vyrostl vždy jen jeden dlouhý, silný a rovný kořen. Vzhledem květším kořenům je pastinák ideální adept na pěstování na hrůbcích – předem připravených vyvýšených nakypřených záhonech asi 55 cm širokých s rovnou horní částí. Do připraveného hrůbku vysejeme dva řádky semínek. Takto pěstovaný pastinák má pěknější a vyrovnanější kořeny.

Pastinák neboli pastiňák v kuchyni

Pastinák zasyrova se dá chroupat jen tak jako mrkev, nastrouhat či nakrájet do salátů i polévek. Pastinák v teplé kuchyni se používá podobně jako petržel, jen musíme počítat s jeho nasládlou chutí. Nejčastěji se používá do vývarů a jako základ krémovýchpolévek a omáček, připravují se z něj přílohy či zapékané pokrmy. Pyré z pastináku nahradí bramborovou kaši.Pastinák vařený v páře je možné restovat na máslea podávat posypaný bylinkami nebo zapéct v grilu s parmazánem, skvělé jsou pikantní smaženky. Dá se také dusit nebo péct s masem. Drcená semínka pastináku lze použít jako koření.

Doporučená odrůda pastináku setého

Dlouhý bílý je velmi výnosná odrůda pastináku setého s dlouhým kořenem, odolná proti chorobám. Rostlina je bujného vzrůstu, kořen je kuželovitý, 25–30 cm dlouhý, ostře zakončený, okrový. Dužina je kompaktní, aromatická, krémově bílá s malým mramorovým srdéčkem. Vegetační doba je 210–230 dnů, ze 10 m² lze sklidit 3 kg kořenů. Dobře přezimuje vpůdě, snáší itěžší avlhčí půdy.