Jedlé plevele aneb Zdraví, které roste na zahradě

Každý zahrádkář je z plevele nešťastný, protože jej musí pořád odstraňovat, neboť zarůstá anglické trávníky a záhony plné květin. Ano, plevelem nazýváme rostliny, které nějakým způsobem škodí účelu výsadby. Ale celá řada plevelů je jedlých a dobře si na nich pochutnáte, zároveň obsahuje celou řadu vitamínů a minerálních látek. Jedlé plevele se výborně hodí i na přípravu bylinných nápojů nebo přírodní kosmetiky. Mnohé plevele najdete i volně v přírodě.

Smetanka lékařská neboli pampeliška

Smetanka lékařská neboli pampeliška je noční můrou všech, kteří touží po pěkném trávníku. Pochutnat si můžete na mladých listech i žluťoučkých kvítcích. Kvete od jara do podzimu a je bohatá na celou řadu látek, jako je draslík, mangan, vitamíny A, B, C a D či fruktózu. Kromě použití v léčitelství bojuje smetanka lékařská výborně proti slabosti a únavě. Podporuje trávicí orgány a působí močopudně. Pozitivní účinky má také na funkci ledvin a jater. Doporučujeme ji připravovat ve formě odvaru. To znamená 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene zalíváme šálkem vody a necháme 10–15 minut louhovat. Nakonec scedíme. Pokud narazíte na pampeliškové listy, které ještě neobsahují hořké mléko, můžete je konzumovat ve formě zeleniny v salátech. Nemusíme asi zmiňovat, že z pampelišek se připravuje výborný pampeliškový med.

Česnáček lékařský

Za zmínku stojí určitě česnáček lékařský. Ten nejen hezky vypadá, ale i krásně voní – přesně jako česnek. Můžete jej přidávat do salátů a dochucovat jím různé pokrmy. Najdete jej nejen na okrajích lesů, ale také na březích rybníků. Česnáček lékařský vypadá podobně jako kopřiva, ale nepálí a může dorůstat až výšky jednoho metru a pyšní se bílými květy. Pokud vás neláká jako dochucovadlo, můžete si zkusit vytvořit pomazánku z kořene. Říká se, že česnáček působí příznivě i na dásně, pokud jej žvýkáte. Pozitivní účinky má i na močové ústrojí, játra nebo žlučník. Česnáček můžete připravovat také jako špenát.

Ptačinec žabinec

Další hodně rostoucí a na první pohled neužitný plevel, který ale stojí za zmínění, je ptačinec žabinec. Roste po celém světě a jedná se o poléhavý typ, což znamená, že má tendence se spíše plazit. Dorůstá do výšky 40 centimetrů a lodyhu pokrývají chloupky. Drobné listy jsou zelené barvy. Květy jsou také drobné, bíle zbarvené. Natrháte jej od dubna téměř až do zimních měsíců (v zimě je nutné jej pěstovat ve skleníku). A kromě celé řady blahodárných léčivých účinků ho můžete využít i v kuchyni. Z ptačince žabince připravíte salát nebo výbornou ptačincovou polévku. Zkusit jej můžete ale také jako pomazánku, kterou připravíte tak, že utřete máslovou pěnu, přidáte na půl měkký tavený sýr a do základu vmícháte nasekanou nať ptačince.

Další jedlé plevele

A protože jedlých plevelů je celá řada, můžeme zmínit i zběhovec plazivý, sedmikrásku chudobku, violku vonnou, kopřivu dvoudomou nebo popenec obecný. Záleží jen na vás, na které plevele narazíte a kterým přijdete na chuť. Než ale posekáte trávu a vezmete motyku, podívejte se do encyklopedie a prostudujte, co vám to na zahrádce roste. Kompostu budete mít dost, zlepšíte si zdraví, ale taky si pochutnáte – a to zadarmo. Jedlé plevele jsou jednoduše trendem dnešní doby.