Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Legendy, lidové tradice a zvyky

24. dubna má svátek Jiří. Svatý Jiří, jeden z nejznámějších světců, je symbolem statečnosti, síly víry a boje proti zlu, je v lidových tradicích poslem tepla. Říkalo se, že Jiří k létu míří nebo: svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou. Na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři. Letos ale podle předpovědi počasí moc příležitostí k vyhřívání se na slunci mít nebudou.

Podle našich předků se právě na svatého Jiří otevírá země a vylézají z děr hadi a štíři (u nás spíše ještěrky), pro které jsou teplé sluneční paprsky životně důležité po dlouhém zimním spánku. Když hady nebo ještěrky na jaře spatříme, bývá to obvykle při jejich slunění.

NENECHTE SI UJÍT VIDEO: Proč vylézají zmije na svatého Jiří? A jak je bezpečně poznáte?

Letos asi moc příležitostí k vyhřívání se na slunci mít nebudou. Předpověď počasí Českého hydrometeorologického ústavu na středu 24. dubna není pro hady příliš optimistická: Ve východní polovině území má být zataženo, na většině území trvalejší a vydatnější déšť nebo déšť se sněhem, nad 600 m a přechodně i níže sněžení. V západní polovině území zataženo až oblačno a místy přeháňky, nad 700 m, zpočátku i níže sněhové. Nejvyšší teploty 6 až 10 °C, v severovýchodní polovině území kolem 4 °C.

Hadi na sv. Jiří nejsou jedovatí

Dříve lidé věřili, že se 24. dubna hadů nemusí bát, protože tento jediný den v roce nejsou jedovatí a nemohou jim ublížit. Hadům získaným na sv. Jiří se připisovaly mnohé čarovné a léčivé účinky. Někde se hadím masem naloženým v alkoholu nebo sušeným léčila bolest zubů, vředy nebo zimnice.

Říkalo se, že kdo ochutná hada chyceného na sv. Jiří, ten získá schopnost rozumět řeči zvířat podobně jako třeba Jiřík v pohádce o Zlatovlásce.

PŘEČTĚTE SI: První máj, lásky čas: Od pálení čarodějnic k prvomájovému líbání pod třešní a svatbě

Na sv. Jiří je jedovatá voda

Naopak na sv. Jiří je jedovatá voda ve studních a pramenech. Tradovalo se, že 24. dubna se vůbec nesmí pít voda, protože je po zimě otrávená a jed v ní pochází od hadů – a tak lidé ochotně pili pouze pivo a další alkoholické nápoje! Jedovatost vody ale během dne zase přešla zpátky na hady a druhý den už zase bylo všechno tak, jak má být – voda čistá a hadi jedovatí.

Na druhou stranu se ale měli lidé, hlavně mladí, na den sv. Jiří poprvé v roce vykoupat venku v přírodě, protože jarní koupel v potoce, řece či rybníku zaručovala sílu a zdraví.

Na sv. Jiří na zahradě nic nedělejte!

Na sv. Jiří se podle starých pověr probouzí země a rozhoduje se o tom, jak bude úrodná. A tak se nemělo zbytečně šlapat mimo cesty, tedy po poli a zahradě, aby se půda mohla v klidu probudit a lidská noha ji „nezabila“. Nesmělo se orat a pracovat na poli, nebylo ani dovoleno dělat cokoli na zahradě nebo v sadě.

Lidové pranostiky na sv. Jiří

Svatý Jiří k létu míří.
Na co se svatý Jiří usměje, na to se svatý Marek zamračí.
Fiala růsti nemůže, až jí Jiří pomůže.
Od svatého Jiří bývá ještě dvanáct mrazů.
Co do svatého Jiří vyroste, to po něm pomrzne.
Svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou.
Je-li na svatého Jiří teplo, bude po něm ošklivo.
Křehotají-li žáby na svatého Jiří, věští zimu.
Svatojiřské květy sklízí mráz.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.

Čtyřlístek je 24. dubna ještě silnější než v jiné dny, má kouzelnou moc a splní každé přání. Zdroj: iStock

Lidové tradice, zvyky a pověry na sv. Jiří

Čtyřlístek pro štěstí

Mládež na Jiřího hledala na loukách čtyřlístky. Věřilo se, že tento symbol štěstí je 24. dubna ještě silnější než v jiné dny, má kouzelnou moc a splní úplně všechna přání, i ta nejtajnější.

Čtyřlístek náhodou nalezený právě o svatojiřském dni a zašitý do halenky nebo košile nositeli zaručuje víru, naději, lásku, štěstí a ochranu po celý následující rok.
Když si na sv. Jiří nalezený nebo darovaný čtyřlístek dala pod polštář svobodná dívka, ve snu se jí zjevil budoucí manžel.
O kouzelném jeteli se taky říkalo: „Jetelinka o čtyřech listech na milost, o pěti na děti, o šesti na štěstí o sedmi na smrt."

Jiříček pro lásku

Zvláštní magickou moc, kterou využívali především svobodní chlapci, měl tzv. jiříček. Kostička z žáby chycené den sv. Jiří se vložila na několik dnů do mraveniště. Když se potom jiříčkem dotkl děvčete, které se mu líbilo, hned si získal si její přízeň a lásku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kde se vzal zvyk líbat se na 1. máje pod rozkvetlou třešní

Kdo byl svatý Jiří

O skutečném životě světce a mučedníka není dostatek historických podkladů, uvádí se, že se pravděpodobně narodil kolem roku 270 v Kappadokii (dnes Turecko) do křesťanské rodiny a jako velmi mladý vstoupil do římské armády a brzy dosáhl vysoké hodnosti. Když císař Dioklecián začal pronásledovat křesťany, odmítl se toho zúčastnit. Za tuto vzpurnost byl odsouzen ke krutému mučení. Jiří se však nenechal zlomit ani tím největším fyzickým utrpením (údajně vypil otrávené víno, byl položen na kolo s nastavenými dvojsečnými meči a trhán kolem s hřeby, vhodili jej do rozpáleného vápna, byl ponořen do kotle s roztaveným olovem) a jeho neobyčejná síla víry ho udržela živého. Byl sťat kolem roku 303 v Nikomédii (dnes Turecko).

Legenda o svatém Jiří a drakovi

Na tento příběh se nabalila řada dalších svatojiřských legend a pověstí, ta nejznámější vypráví, jak libyjské město Silené trýznil drak. Obsadil jediný pramen, ke kterému obyvatelé města chodívali pro vodu, denně požadoval dvě ovce, později dvě děti, pak ženy a muže, o nichž rozhodoval los. Když byla vylosována princezna Cleolinda, objevil se ve městě Jiří, který putoval do Svaté země. Draka přemohl a pak ho přivedl do města, kde ho zabil. Občané města Jiřímu vyjádřili svou vděčnost za záchranu tím, že přijali křest.

Legenda je základem pověstí a pohádek o statečných rytířích, kteří vysvobodili princezny ze spárů draka, i když pohádkový konec nemá: Jiří odmítl sňatek s princeznou i polovinu království a odjel z města.

Svatý Jiří patron a ochránce

Svatý Jiří je patron rytířů a rytířských řádů, vojáků, jezdců, zbrojířů, opevněných sídel a strážných míst, ale taky skautů, řezníků, sedláků, rolníků, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, artistů a pocestných.
Obecně je uznávaným ochráncem proti pokušení, válečnému nebezpečí, moru, horečce a kožním chorobám.
Je přímluvcem za dobré počasí a ochráncem koní a dobytka.
Světec je rovněž svatým patronem mj. Anglie, Německa, Portugalska, Katalánie, Řecka, Gruzie, Srbska, Ruska, Janova, Benátek, Lublaně, Moskvy.

Sv. Jiří v Anglii

Jiří patří k nejznámějších křesťanským světcům, je symbolem statečnosti, síly víry a boje proti zlu. Úctu ke sv. Jiří v Evropě šířili zejména křižáci a rytířské řády. Za Jindřicha III. byl ochráncem celé Anglie. Na anglické královské vlajce je červený kříž na bílém poli, tzv. svatojiřský kříž už koncem 13. století. Jeho jméno nesou mnohé řády a státní vyznamenání (např. Podvazkový řád z rozhodnutí Edwarda III.).

Socha sv. Jiří na Pražském hradě Zdroj: iStock

Sv. Jiří u nás

Obliba statečného rytíře na bílém koni bojujícího s drakem neminula ani české země. Stal se častým námětem výtvarných děl a patronem církevních staveb. Například mu je zasvěcena románská bazilika sv. Jiří na Pražském hradě s hroby nejstarších Přemyslovců, rotunda na památné hoře Říp, v hradní síni v Jindřichově Hradci nalezneme expozici Následovníci sv. Jiří zpodobňující svatojiřskou legendu, evropsky významný cyklus nástěnných maleb.

Zdroje: pranostik.cz, cs.wikipedia.org, Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Český hydrometeorologický ústav