reklama

Kde se vzal zvyk líbat se na 1. máje pod rozkvetlou třešní?

zidkovm
1. května 2016
První máj je pro většinu Čechů příležitostí, jak druhému vyjádřit lásku. Den zamilovaných je stále populární, i když k nám ze západu prorazil svatý Valentýn. Odkud ale pochází zvyk líbat se pod rozkvetlou třešní? A co další tradice spojené s prvním májem? Podívejte se na přehled těch nejzajímavějších.
reklama

1. květen je s láskou spojován již od nepaměti. Už ve starověkém Říme se slavil svátek, který se nazýval Floralia a byl zasvěcen bohyni jara a plodnosti Flóře. Je zajímavé, že tuto bohyni za svou patronku považovaly i prostitutky. Ale tento den je i v dalších starověkých a raně středověkých kulturách spojován se zamilovanými. Zamilované dvojice na 1. máje vyhledávají rozkvetlou třešeň, aby se pod ní políbily. Tento zvyk je v Česku docela rozšířený a drží se i přes agresivní kampaně svátku zamilovaných neboli svátku svatého Valentýna. Zřejmě je to proto, že je to prostě milý zvyk a také ukazuje spojení člověka s přírodou.

Kde se vzal zvyk promájového líbání

Možná vás to překvapí, ale kde se vzal zvyk líbat se na 1. máje pod rozkvetlými stromy, se vlastně s jistotou neví. „Je možné, že polibek byl odměnou dívky chlapci, který jí postavil v noci na 1. máje před domem májku... Proto se dodnes v některých oblastech líbají páry ne pod třešní nebo jabloní, ale pod břízou, protože tam bývaly májky právě z břízek," uvádějí autoři knihy Hovory a hrátky se zvyky a svátky Petr Kukal a Jan Vinduška.

Symbolika zvyku by se ale dala vyložit tak, že kvetoucí strom je připraven k plození, což jsou vlastně i zamilovaní lidé. Podle některých pramenů je tento zvyk starý zhruba jen sto let, podle jiných je tu už od středověku. V křesťanské době však byl polibek považován za velmi intimní a pod třešní se tak směli políbit jen ti, jež měli před svatbou. O polibku pod rozkvetlým stromem se říká, že dívce zajistí krásu na celý rok. Pokud však pusu nedostane,uschne.

Mladíci staví májky

S 1. májemje dodnes nerozlučně spjato vztyčování májek. V předvečer dne se mladíci ze vsi vypraví do lesa a vyberou krásný vzrostlý strom (jedličku, smrček či borovičku), který do druhého dne promění v májku. Osekají z něj větve, oloupou kůru a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Pak májku vztyčí a celou noc ji hlídají, protože „nepřátelé“ z vedlejší vesnice touží jejich májku podříznout a ukrást. A to by byla pořádná ostuda. Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky – vyzdobené břízky – před domy svých dívek.

První máj v Praze

Nejstarší známý doklad o stavění májky je z roku 1422 z Prahy, kdy za její postavení dostal mladík ruku své vyvolené a slavila se svatba. Od té doby májka je symbolem příchodu jara, růstu a plodnosti. V hlavním městě bývá dodnes zvykem přinést kytičku k soše Karla Hynka Máchy, romantického básníka, jehož majestátní lyricko-epická skladba Máj tento svátek lásky proslavila.

Kytka a věneček

V některých částech země obcházeli chlapci s májkou svobodné dívky a dostávali od nich dárečky. Večer se pak koná májová veselice, které se říká Kytka. Jestliže je večer v režii dívek, pak se této oslavě říká Věneček. Dívky dávají chlapcům zelené věnečky. Také obcházejí sousedy a vybírají peníze na zaplacení oslavy.

Majáles

Nepřímo s 1. májem souvisí i majálesy, tedy studenstké reje a oslavy. Tradice studentského veselí se dochovala už od 15. století, tedy od dob, kdy univerzity začaly zažívat rozmach. Již od počátku bylo v tento den studentům tolerováno divoké veselí, taškařice a lehce provokující a pobuřující chování. U nás mají tyto slavnosti tradici od národního obrození. A to druhé obrození zažívají v posledních letech, kdy rok od roku přibývá oslav i oslavujících.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama