Jak nebezpečné je hadí kousnutí a co dělat, když vás uštkne jedovatá zmije

Setkání s hadem hrozí v teplých letních dnech při pěší turistice, houbaření a sběru lesních plodů, ale i při práci na zahradě. U nás je jediným volně žijícím jedovatým hadem zmije obecná. Případnému kontaktu s hadem a uštknutí je možné předcházet vhodným chováním, ale někdy i přes prevenci dojde k neštěstí. Co dělat, když vás kousne zmije?

Zmije obecná (Vipera berus) je u nás jediný volně žijící jedovatý had. Poznáte ji velice snadno. Měří většinou kolem 50 cm, nikdy nemá více než jeden metr. Na šedé až modrošedé šupinaté kůži má výraznou tmavou klikatou čáru na hřbetě. Samice jsou větší, bachratější a méně výrazně zbarvené než samci.

Podívejte se zmiji do očí

Nejste-li si jistí, zda jde opravdu o jedovatou zmiji, a máte odvahu, podívejte se zmiji do očí: má štěrbinovitou zorničku a nad okem lištu z vystouplých štítků, která jí dodává zamračený výraz, čímž se liší od užovek, které mají zorničky kulaté.

Nejste-li si jistí, zda jde opravdu o jedovatou zmiji a máte odvahu, koukněte se zmiji do očí Zdroj: Getty Images

Kde můžete zmije potkat

Zmije obecná obývá lesy, louky, paseky, kamenité a skalnaté terény, ale i vlhčí lužní lokality střední Evropy. Vyšší četnost zmijí populace bývá v podhorských a horských oblastech do 1500 m. n. m. Zmije je aktivní většinou ve dne a za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období nelze vyloučit ani noční aktivitu.

Když je teplo, hadi rádi vylézají na místa, kde se mohou slunit. Během této (ne)činnosti ztrácejí svou obvyklou obezřetnost a může se stát, že právě v tuto chvíli na zmiji šlápnete nebo sáhnete. Jinak totiž díky svému skvělému vnímání frekvence zvuku člověka rozeznají a snaží se před ním schovat. Pokud už to nestihnou, brání se kousnutím.

Jak předcházet kontaktu s hady

Rizikovými místy jsou především vysoká tráva, lesní mýtiny nebo skály. Lidé by se měli v přírodě pozorně dívat, kam šlapou. Zmije je plaché zvíře, předejít kontaktu s ní se dá i pomocí obecně známé poučky – dupáním! Hadi neslyší, ale dobře vnímají otřesy půdy a blížící se nebezpečí. Reagují zpravidla útěkem, pokud to není možné, zastrašováním. K útoku dochází, pokud má zvíře pocit, že nemůže utéct, či že už je přímo napadeno.

Základní prevencí proti zmijímu uštknutí je podle Státního zdravotního ústavu vhodné oblečení – dlouhé kalhoty a pevná kotníková obuv nebo holínky. Když půjdete do míst, kde je možný výskyt zmijí, nechoďte pouze v sandálech nebo žabkách.

Taky nikdy nesahejte do děr, kam není vidět, a nesedejte si na předem nezkontrolovaná místa. Zmije je schopná uštknout na polovinu délky těla – bezpečná vzdálenost od hada je více než dva metry.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: VIDEO: Proč vylézají zmije na svatého Jiří? A jak je bezpečně poznáte?

Jak je zmije nebezpečná

Uštknutí zmijí obecnou není v Česku příliš časté. „Dochází k němu v řádu desítek případů ročně, za posledních 30 let nebylo zaznamenáno ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou,“ uvádí MUDr. Jiří Valenta, vedoucí lékař Toxinologického centra, 1. LF UK. Navíc každé kousnutí zmijí neznamená vždy intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány. Podle registrovaných případů dochází k celkovým příznakům intoxikace jedem asi ve 25 % případů a k lokálním postižením bez celkových příznaků u poloviny postižených.

Pro dospělého člověka není uštknutí ohrožující na životě (množství sušiny jedu 15 mg představuje 60 % smrtelné dávky pro dospělého). Navíc při obranném kousnutí vypouští had pouze jednu třetinu!

Jak se cítí uštknutý člověk

Jak píše Deník. cz, v nemocnici v Klatovech skončil v neděli 9. 6. po uštknutí zmijí 46letý turista. Nevyplatilo se mu, že se na Turnerovu chatu vydal jen v pantoflích. Podle Horské služby Šumava i Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje jde o první letošní případ uštknutí zmijí v regionu. „Stalo se to na stezce k Turnerově chatě. Šli jsme jen kousek, já v pantoflích, to byla největší chyba. Ale nečekal jsem nic takového, je to frekventovaná cesta, deset lidí před námi, pět za námi. Najednou jsem cítil, jako by mě štípla vosa nebo včela do nártu. A pak jsme uviděli zmiji,“ vylíčil turista a dodal, že po oznámení případu na linku 112 dostal pokyn, aby byl v klidu a nehýbal se. „Začala mě brnět a bolet noha. Byl to pocit jako po štípnutí vosou, nebo jako kdybych si kotník nakopl o strom. Cítil jsem se lehce omámeně.“

NENECHTE SI UJÍT: Který had je nejjedovatější? Představujeme výběr nejvíc smrtících jedů a jejich nositelů

Jak vypadá kousnutí zmijí

Po uštknutí jsou v místě patrné dvě drobné ranky po zubech hada, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny 8-12 mm podle velikosti hada. Může se také stát, že se zmije nezakousne oběma jedovými zuby a na kůži se objeví ranka jedna, případně pouze škrábnutí.

Jaký je rozdíl mezi hadím kousnutím a hadím uštknutím?

Rozdíl mezi uštknutím a kousnutím je velký. Zmije nejčastěji člověka pouze kousne, tzn. nevypustí z jedových žláz jed. Uštknutí člověka je pro zmiji zbytečné a přichází tím o účinnou zbraň, kterou potřebuje k obživě. Obnova jedu trvá přibližně 14 dní. Při uštknutí jed vypustí, avšak dávka jedu je maximálně 3,5 mg. Zmije disponuje maximální dávkou 5-10 mg, smrtelná dávka je 15 mg. Účinnost jedu je závislá na zdravotním stavu člověka; největší problémy jed způsobuje dětem, seniorům a alergikům.

Místní příznaky intoxikace

Pokud dojde k vstříknutí jedu, v místě uštknutí se může objevit otok, bolestivost a pozvolný vznik hematomu s následnými změnami barvy kůže. Maximum účinku nastupuje za 48–72 hodin (bývají zduřelé lymfatické uzliny). Ve výjimečných případech, především u dětí do 10 kilogramů hmotnosti, může být otok extrémně velký a zasáhnout celou končetinu, nebo dokonce přestoupit přes uzliny až na trup.

Místní příznaky ustupují za 3–4 dny, v těžších případech za týden. Zvýšená citlivost nebo bolestivost v místě kousnutí, případně končetině, může přetrvávat i několik měsíců.

Celkové příznaky

Prvními celkovými příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha a průjmem. Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin.

Nebezpečným projevem u závažnějších intoxikací je pokles krevního tlaku, extrémně pak až selhávání oběhového systému s projevy šoku a případnou ztrátou vědomí. Závažné oběhové změny jsou však velmi vzácné.

Uštknutí zmijí obecnou není v Česku příliš časté. Zdroj: iStock

První pomoc při uštknutí hadem

První pomoc představuje psychické a fyzické zklidnění uštknutého.
Je vhodné znehybnit končetinu, např. volnější bandáží k tělu, aby svalová činnost zbytečně nezvyšovala vstřebávání jedu do krve. Končetinu nezaškrcujte.
Nedoporučuje se žádný zbytečný pohyb.
Chladný, ještě lépe ledový obklad zpomalí vstřebávání jedu a zmírní otok. Pokud máte k dispozici dezinfekci a sterilní překrytí na místo kousnutí, použijte je.
Ránu nerozřezávejte, nevypalujte, nevyplachujte ani nevysávejte.
Nepodávejte postiženému alkohol ani kofeinové nápoje, které zrychlují krevní oběh!
Při rozvoji známek intoxikace, zvláště celkových a v případě uštknutí dítěte, alergika, člověka s oslabeným imunitním systémem nebo seniora, se doporučuje zavolat zdravotnickou záchrannou službu (155, 112). Průběh běžné intoxikace se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek času dopravit postiženého k lékaři.
Při intoxikaci je vhodné kontaktovat Toxikologické centrum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: 224 919 293 nebo 224 915 402.
I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné neprodleně navštívit zdravotnické zařízení.

Pozor na alergickou reakci!

„Nebezpečnější než intoxikace jedem zmije obecné může být prudká alergická reakce na složky jedu. V extrémních případech může vést až k závažnému akutnímu ohrožení postiženého. Zmijí jed má alergizující povahu a mimo jiné také zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně)," připomíná MUDr. Valenta. Při alergii na tyto jedy bude přítomna pravděpodobně i alergie na jed zmijí.

Zdroje: cs.wikipedia.org, denik.cz, tis-cz.cz, nzip.cz