Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, přesto se s ním můžete setkat pěkně zblízka

Sysel obecný (Spermophilus citellus)

Na první pohled vám možná hlídkující sysel sedící na zadních nožkách připomene dětmi oblíbenou surikatu, ale stou nemá nic společného. Zato je to blízký příbuzný veverky, sníž patří společně do řádu hlodavců. Na rozdíl od veverky je to však hlodavec zemní.

Sysel je zvířátko sdenní aktivitou, které dorůstá do délky asi 20 cm a váží asi 200–400 g. Má hustý šedohnědavý kožich, velké oči, malé ušní boltce a krátký štětkovitý ocas. Živí se převážně rostlinnou potravou, ale nepohrdne ani drobnými živočichy, například hmyzem nebo mladým hrabošem.

Nevytváří si žádné zásoby potravy, zimu přečkává vhibernovaném stavu, kdy dochází ke snížení tepové a dechové frekvence i ke snížení tělesné teploty. Je zajímavé, že se sysli ukládají ke spánku postupně. První jdou už na konci července spát samice, které se vdaném roce nerozmnožují, následují je samci a nakonec, vzáří nebo dokonce až vříjnu, usínají tohoroční mláďata. Na jaře se probouzejí, většinou vbřeznu, po asi 150–200 dnech hibernace a následuje páření. Po 25–28 dnech březosti se rodí holá mláďata, která však docela rychle, asi po 4 týdnech, opouštějí noru.

Původně byl sysel považován za hojného hospodářského škůdce, ale časem se přesunul až do kolonky kriticky ohrožený druh a podléhá celoevropské ochraně. Je zakázáno sysly zabíjet, chytat i ničit jejich nory. Sysel žije hlavně vjihovýchodní Evropě a vMalé Asii, ale vyskytuje se i u nás a vPolsku. Vpolovině minulého století se běžně vyskytoval na travnatých mezích, na polích sobilím i vojtěškou nebo na pastvinách. Postupně však znaší krajiny mizel.

Hloubí si spletité nory a žije vpočetných koloniích vmístech, kde je vytrvale nízký travnatý porost. Takový terén mu umožňuje vizuální kontakt sostatními druhy vkolonii a také mu dává možnost včas spatřit blížícího se predátora. Vyhovují mu proto travnatá hřiště, například golfová, nebo sportovní letiště. Vsoučasné době se u nás můžete se syslem setkat na několika chráněných místech, kterých je asi 38.

Kde můžete navštívit syslí kolonie?

Pokud vás tohle roztomilé zvířátko zajímá, pak ho můžete na vlastní oči spatřit například ve výběhu velkých kopytníků vZoologické zahradě hl. m. Prahy. Vyskytuje se tam zcela volně a chce to jenom trochu štěstí.

Pokud tomu štěstí chcete jít hodně naproti, pak se vydejte do Mladé Boleslavi. Vmapách hledejte Národní přírodní památku Radouč nebo Svojsíkovu ulici. Možná budete překvapeni, až dojedete na okraj mladoboleslavského sídliště. Hned za posledním panelákem začíná unikátní syslí louka. Pokud se obáváte, že se vám nemusí poštěstit a na žádného sysla nenarazíte, pak tento strach rychle odhoďte. Hned na okraji louky budete množstvím syslíků doslova zaskočeni. Vybíhají znor a běží vstříc každému novému návštěvníkovi. Nenechte se však obměkčit sladkým kukučem a vžádném případě zvířátka nekrmte! Nanejvýš jim můžete donést trochu čerstvé vody a tu pak doplnit do několika misek, které najdete na místě.

Další syslí louky najdete například u obce Loděnice vokrese Beroun nebo u obce Raná na Lounsku. Na Moravě zase můžete sysly navštívit po domluvě exkurze například ve Velkých Pavlovicích.

Většina hlodavců patří mezi roztomilá zvířátka... Některá však potkáváme raději a některá méně: