V Česku panuje katastrofální sucho. Kdy začne pršet?

Jak moc se máme bát sucha? Zdroj: Thinkstock

Bez přehrad by v této chvíli Praha neměla co pít.

Rozpukaná půda až do živého není v současné chvíli realitou Středomoří, ale českých a moravských zahrad i polí. Panuje tak extrémní sucho, že už kvůli situaci jedná i česká vláda. Podle meteorologů by se situace hned tak zlepšit neměla. Sice předpověď hlásí jak na dnešek 4. srpna, tak i na středu 5. srpna lokální srážky a bouřky, ale znáte to, toto léto se přižene černý mrak, a pak z toho nic není. Jsou oblasti jako je Třebíčsko, kde nepršelo už šest týdnů.

Co může za tak strašné sucho?

Nejen, že neprší jen teď v létě, ale ono neprší už od zimy. I obvykle deštivý duben byl na srážky výrazně podprůměrný, také sněhová nadílka během letošní zimy byla slabá. Když se k tomu připočte nadprůměrný počet dní, kdy teplota přesahuje 30 °C, je jasné, že Česko sužuje nejhorší sucho od roku 2003, které již zasáhlo i podzemní vody. Pokud někde trochu sprchne, vláha se ke kořenům nedostane, protože půda je suchá jak troud. A nepomáhá ani to, že v srpnu už je vydatnější ranní rosa.

Sucho česko - Obrázek 1 Zdroj: Thinkstock

Nadprůměrně teplý by měl být i tento týden, teploty by se měly pohybovat kolem 34 °C, pršet by mělo konečně od druhého srpnového týdne přiměřeně ročnímu období, kdy průměr srážek pro srpen dosahuje 67 litrů na metr krychlový - tedy tolik předpověď Českého hydrometeorologického ústavu.

A bude hůř

Rekordně teplý byl už i rok 2014 a podle vědců se na takové teploty musíme připravit, vidíme, že spíše jsou teploty nadprůměrně vysoké, než že by se vychylovaly směrem k podprůměrným. Kromě dubna byly letos všechny měsíce teplotně nadprůměrné.Nejhrozivější sucho za poslední století postihlo naše území v roce 1947, kdy v červnu a červenci vůbec nepršelo. Pokud bude oteplování klimatu pokračovat tak rychle jako dosud, může mít Česko s vodou vážný problém už za deset let. V této chvíli můžeme sledovat, jak zásoby podzemních vod na Moravě i v Česku klesají.

Problém je, že jsme střechou Evropy – tedy k nám nepřitéká téměř žádná voda, naopak většina jí odtéká. Mimo jiné i proto naši předci budovali rybníky, dnes zadržují vodu přehrady. Bez nich by dnes Praha už neměla co pít. Proto vláda začíná zvažovat budování dlaších přehrad. Nicméně než že bychom začali dobře hospodařit s naší krajinou, je trend bohužel zatím spíše opačný: denně stavaři zastaví 13 hektarů zemědělské půdy. Od roku 2000 do roku 2010 se podíl nezabetonované krajiny snížil z 68,6 procenta na 63,4 procenta. Ročně tak u nás ubude 50 kilometrů čtverečních zelené plochy.

Co s tím člověk kromě nadávání může sám udělat (pokud vlastní pozemek)?

1. Pokud máte pozemek, dobře si rozmyslete, než z něj ukrojíte. Je třeba na parkování auta opravdu souvislá dlážděná plocha, nebo by stačily zatravňovací dlaždice, které dovolí srážkám vsáknout se do půdy?

2. Opravdu musíte mít anglický trávník? V tomhle vedru při sebelepší péči nebudete mít souvislý zelený pažit. Všimněte si, zatímco v parcích je travička dávno spálená na troud, různé plevele, které mají tužší, dřevnatější stonky krásně kvetou. Není tedy řešením alespoň na části pozemku mít louku?

3. Musíte trávu sekat tak nízko? Když ji necháte vyšší, spíše odolá horku.

4. Vysaďte si strom(y), které část pozemku zastíní.

5. Zvažte, zda si nevybudovat jímku na dešťovou vodu. Nebo si pořiďte alespoň několik sudů, i když při tomle vedru vás ani 300 litrů nezachrání.

(web)

Mohlo by vás zajímat: